Mattemovi děti🥹💅🏻

27.

Matyho pohled:

,,Vito, sakra volám tě už po čtvrtý vstávej!" Křikl jsem do Vitového pokoje, on ještě ležel na posteli a vedle něj byla Viki.

Oba nespokojeně zamručeli.

,,A co vím, tak jsme se nedohodli že budete furt spát spolu, aspoň ne když je týden, pak to vypadá takhle." Dupl jsem si a stáhl z nich peřinu.

Chtěl jsem Viki rozcuchat vlasy, vtom mě ale zastavil štěkot. Otráveně jsem se koukal na toho psa. Raf skočil na postel přímo na Vitovy žebra a štěkal na mě.

Vita zakňučel když mu Raf skočil na žebra. Viki se zasmála a vzala si bílou kuličku na sebe a pomalu vstávala.

Odešel jsem z pokoje a šel ke Káje. Ani jsem neťukal a rovnou tam vešel.

Asi jsem se blbě vyspal...

Kája seděla na posteli opřená o zeď a byla na mobilu.

,,Co kdyby jsi dělala něco užitečnějšího než sedět na telefonu, za chvíli musíte do školy." Řekl jsem naštvaně a ruce si zkřížil na hrudi.

,,Maty, prosím já tam dneska nechci... Víš jak se cítím?" Řekla bez emocí a vstala z postele.

,,A víš jak se cítím já když mi vaše učitelka píše že vůbec nechodíte do školy? Karolíno Tučková si myslíš že nezjistím když místo školy jdeš za školu? Dělej." Řekl jsem nepříjemně a odešel z pokoje.

,,Maty!" Ozvalo se ještě předtím než jsem odešel z chodby. Stále to byla Kája.

,,Neexistuje, prostě si už uvědomte že jsem váš rodič a ne kamarád. Dneska máte zkoušky v laboratořích. Na stole máte snídani." Praskl jsem z dveřma.

Káji pohled:

,,Co mu dneska je?" Zeptala jsem se a oblékala si na sebe mikinu.

,,Nevím, i na nás byl nepříjemný... Nejspíš mráčky v ráji." Mykla Viki rameny a česala si vlasy.

,,Sakra, ty laborky... Ono to jsou zkoušky, učila jsi se?" Nakrčila na mě obočí a dala si kapucí na hlavu.

„Aspoň za těch 15 bodů..." Odmlčela jsem se a vzala si na záda batoh.

Ještě jsem čekala na ty dva a šli jsme. Maty měl tak špatnou náladu že nás ani nemohl odvést do školy.

,,Paa." Zamávala Viki Vitovi když jsme byli před naší školou.

Šli jsme do skříněk. Stále jsme se bavily jak jsou laborky blbost, protože jsou. Pak jsme šli nahoru a kráčeli po chodbě.

,,A já ani neznám borcovo jméno chápeš, a už mi psal že by chtěl-" říkala mi Viki svou historku ale přerušil jí křik naší učitelky.

,,Třída B tady!!" Opět křikla učitelka z druhého konce chodby. Když jsme se pozorně podívali, stála tam celá naše třída.

Mlčky jsme se tam s Viki vydali.

,,Výborně, jsme komplet všichni." Usmála se učitelka když jsme se připojily do hloučku třídy.

Viki šla úplně na konec hloučku a byla na telefonu, tomu jsem se zasmála a poslouchala učitelku.

„Budete ve skupinkách po pěti, v těch skupinkách budete spolu chodit po stanovištích které jsou po celé škole. Budete mít na sobě pláště, každá skupinka bude mít jinou barvu plášťů aby kolegové věděli jaká jste skupina. Nezapomeňte že jde o vaší známku na vysvědčení." Řekla učitelka a koukla se pořádně na nás.