Mattemovi děti🥹💅🏻

60.

Viki pohled:

,,Cože to co?" Vytřeštila jsem oči na Káju a sedla si na postel. Ona se nevinně usmála.

Dvojčata?

Vážně?

Jako můj vztah k dětem... Eh...

Ne že bych je nějak nenáviděla nebo tak. Prostě když to dítě nekřičí a není nijak rozmazlené, je to v pohodě.

Ale dvě, opakuju dvě naprosto stejné děti doma?

A opomineme to, že se bojím dvojčat, dvojniku a takhle.

Bleee

Bude tu doslova blázinec.

,,Jsem zvědavá jak to řekneš Samovi." Vyšlo mi z úst a ruce jsem si schovala do klína.

,,Toho se právě bojím... Jak mu to mám říct?" Kňukla a posadila se vedle mě.

Položila jsem jí hlavu na rameno.

,,Jestli tě opustí opět... Bude z něj boxovací pytel." Zašeptám a ona se uchechtne. Samuel je zmrd... Takže jsem to myslela naprosto vážně.

Jen tak jsme seděli a čuměli do zdi.

,,Hele, jestli chceš. Můžu vzít Vitu a kluky ven. Budeš tu jenom ty a Sam, můžete si tak promluvit." Vstala jsem z postele a ze skříně vytáhla mikinu.

,,Jsi zlatá." Usmála se na mě sladce a jedla čokoládu.

Káji pohled:

Seděla jsem na posteli a koukala na Sama vstupujícího dovnitř. Teď už se tomu nevyhnu. Objal mě.

„Copak sa deje zlatko?" Vymanila jsem se z objetí a sedla si před Sama. Chytil mě za ruce.

„Hhhhhhhh..."

„Vím že to asi bude znít divně a beru každou tvojí reakci, ale připomínám ti že Viki z tebe udělal boxovací pytel..." Cítila jsem slzy rvoucí se do mých oči.

„Zlatko, nech už ide o čokoľvek som tu vždy s tebou" Nadechla jsem se

„Budeme čtyři" Usmála jsem se

„Počkaj, čo?" Akože chceš viac detí po sebe? Akože...

„Ne ty trdlo" Cvrnkla jsem ho do nosu

„Tak co?"

„Samo, čekám dvojčata" Zasmála jsem se a padla mu do náruče

„My budeme štyri" Zasmála jsem se a vlepila mu pusu.

„My budeme štyri!" Vyskočil na nohy a začal skákat po pokoji. Jen jsem se zasmála. Sam se zastavil a podíval se na mě.

„Môžem..."

„Jasně že jo, vždyť i Klárka je jejich teta" Samko vytáhl mobil a mě bylo jasný co jde dělat.

„Samo s tvojí mamkou se vidíme za půl hoďky. Ve dvě máme být přece na té oslavě u tvojí tety"

„A áno vlastne" Zvedla jsem se a došla ke skříni. Otevřela jsem ji a vytáhla z ní bíle šaty. Položila jsem je na postel a podívala se na Sama.

„Co si bereš?"

„Nohavice a košeľu" Jen jsem se usmála a oblékla se. Vzala jsem si kabelku, dala do ní klíče, mobil a další věci. Nasadila jsem náhrdelník, prstýnky a podívala se na Sama. Vtom se ozvali dveře. Zvedla jsem se a Sam taky. Chytl mě za ruku a vydali jsme se z pokoje. Hádejte kdo stál na chodbě a hned po mě hodil pohled? Matyáš.