Mattemovi děti🥹💅🏻

68.

Matyho pohled:

,,Toho rumu už stačí." Řekla Viki vedle mě, když jsem do mísy lil láhev rumu.

,,Ani ne." Ušklíbl jsem se.

,,Hej, mají to být rumové kuličky, jediné cukroví co jím tak to prosím přestaň dojebávat." Řekla jedovatě a láhev položila na stůl.

,,Já alkohol nemůžu vůbec." Ozvala se Kája z obýváku.

,,To jsi v piči, Maty to lije do všeho." Křikla na ní zpátky.

,,Slovník." Řekl jsem s Domčou a Vitou naráz.

,,Jak to balíš?" Řekl jsem zděšeně když jsem se díval na Vitu, jak je celá koule třikrát obalená v kokosu.

,,Můžeš si to udělat sám." Odsekl mi jedovatě a od Dominika přebral další kouli.

,,Tati, neděláš sněhové koule ale rumové kuličky." Párkrát zamrkala Viki když viděla, co Domča vytvářel.

Všichni jsme se ale nad něčím zarazili a Dominikovi se v očích objevili slzy.

,,Jak jsi mi to řekla?" Řekl a nasucho polkl.

,,Domčo, řekla jsem Domčo." Řekla nervózně.

,,Půjdu si umýt ruce." Řekla rychle a běžela do koupelny.

Podíval jsem se na Káju. Zvedla hlavu od mobilů a koukala na mě.

„Co na mě koukaš?"

„Ehm Ehm"

„A co s ní udělám? Vždyť se nic nestalo. Už jsem to taky kolikrát řekla"

„Jo, ale...je to Viki, vždyť jí znáš" Povzdechla si a zvedla se.

„Kam jdeš?"

„K Samovi" Křikla z chodby, v které se do minuty objevil.

„Sama?"

„Ne, jdeme na jídlo"

Káji pohled:

Nazula jsem si boty a otočila se na něho. Měl ten svůj výraz "To myslíš vážně?".

„Co je? Nemůžeš mě tady držet věčně...navíc jdeme prostě na "rande." Řekla jsem a udělala uvozovky. Maty se opřel o rám dveří a založil si ruce.

„Ne, nebudu doma brzo, zapomeň" Povzdechl si a došel ke mě. Objal mě a já jeho.

„Víš že to s tebou myslím dobře, že jo? Já jen nechci aby se vám něco stalo"

„Já vím Maty" Usmála jsem se. Maty se odtáhl a podíval na mě.

„Dávej pozor, ozvi se, a uží si to. Já vím, znám to až moc dobře... vlastně mi od Listopadu neříkáš nic jiného" Zasmála jsem se.

„Ach, vždycky budeš stejná"

„No jo"

Usmála jsem se a dala mu pusu. Zamávala jsem mu a vydala se ven z bytu. Dala jsem si klíče na prst a vyšla z paneláku. Vydala jsem se k Samovi. Zazvonila jsem. Vtom se otevřeli dveře a v nich se objevila Klárka s Lili. Usmála jsem se na ní.

„Medvedík!" Vykřikla a objala mě. Usmála jsem se a objala jí taky.

„Copak tady děláš?" Zasmála jsem se, když mi hlavu položila na bříško.

„Je tu s rodičmi. Sú tu na Vianoce" Řekla Klárka

„Aha"

„Ty vlastne prídeš kedy?"