Mattemovi děti🥹💅🏻

70.

Seděla jsem na židli a editovala. Vtom mi někdo sundal sluchátka.

„Ahoj" Otočila jsem se

„Co tu děláš?"

„Hrozne mi chýbajú moje detičky" Zasmál se

„A já jako ne?"

„Ale samozrejme lásko"

Dali jsme si pusu. Usmála jsem se a vstala ze židle. Podívala jsem se na Sama a chytla ho za ruku. Vydali jsme se do kuchyně, kde nikdo nebyl. Kluci jsou asi v ložnici. Podívala jsem se na Sama a posadila se na ostrůvek.

„Víš na co se hrozně těším?"

„Nie..."

„Až uvidíš Dejva"

„Jo..."

„Neboj, bude to v pohodě...je prakticky jako můj bratr"

„Mhm..."

„Myslím to važně...čeho se bojíš?"

„Ničoho... len nechcem aby ti to vyvolalo nejaké spomienky"

„Trávím s ním veškerý čas už od čtyř...navíc už na tu nehodu až tak nemyslím..." Samko se na mě podíval.

„Si si istá?" Zakývala jsem hlavou na nesouhlas.

„Myslím na to furt...nedokážu se toho zbavit..." Samko mě jen objal dokola. Zabořila jsem mu hlavu do vlasů.

„Můžeme se zajet podívat na hřbitov...prosím..." Zamumlala jsem

„Určite?"

„Dneska je to 12 let od jejich smrti"

„Počkaj, tvoji rodičia umreli deň pred Vianocami?"

„Jo...a máma by dneska měla narozeniny..." Stékla mi slza. Samko mi ji setřel a přitáhl si mě do objetí.

„Pšt... neplakej zlatko...ak chceš tam môžeme"

„Díky..." Pohladil mě po hlavě a chytl za ruku. Oblékla jsem se a zaklepala na ložnici. Vešla jsem dovnitř a zavřela. Podívala jsem se na Matyho na posteli.

„Maty..."

„Ano?"

„Máme někde nějaké svíčky a zapalovač?"

„Jo...proč?"

„Jedeme se Samem do Havlíčkova Brodu..."

„Co chceš dělat tak daleko? Navíc bude večer" Podívala jsem se do země a ruce si dala za sebe.

„Dneska je to 12 let..."

„Cože?" Vtom mě někdo objal kolem ramen.

„Dneska je to 12 let od smrti jejich rodiču...navíc její máma má dneska narozeniny" Ozvala se Viki.

„V tom případě jo...ale dávej pozor"

„Neboj..." Vydala jsem se na chodbu a Viki za mnou. Podala mi svíčky, zapalovač a kytky.

„Kdes je vzala?"

„Koupila...vzpoměla jsem si na to a navíc si říkala že je tvoje máma měla ráda"

„Jo...děkuju"

„Není za co ségra" Objala mě.

„Určitě by byla pyšná..."

Usmála jsem se a pak se vydala za Samem. Nasedla jsem do auta a podívala se na Samka. Chytla jsem ho za ruku.

„Vážne si v pohode?"