34.

24 3 0
                                    

Matyho pohled:

Ráno jsme šli na snídani, já jsem šel ruku v ruce s Dominikem a vedle nás Kája a Vita.

,,Jakpak jste se vyspinkali?" Zeptala se Kája, dneska měla až moc dobrou náladu a furt se usmívala jak sluníčko.

,,Já skvěle, mám ze včerejška jakési okno." Řekl Domča vedle mě a málem zakopl na schodech.

Tomu se oba zasmáli.

,,Já též fajn..." Odmlčel jsem se.

,,Já výborně, Viki spala úplně v klidu, neměla žádné noční můry... Nebo tedy aspoň jsem necítil že by se klepala. Takže moc dobře" usmál se Vita sladce a unešeně se koukal do zdi.

Já si pak ale něco uvědomil.

,,No jo ty Casanovo, ale všiml sis že tu není?" Zeptal jsem se celkem vyděšeně a rozhlížel se kolem.

Vita se zastavil a rozhlížel se též.

,,Nezůstala na pokoji?" Zeptal se Domča a mohli jsme uslyšet že mu zakručelo v břiše.

,,Zajdu se tam podívat." Kývla Kája a šla, Vita ji ale chytil za paži.

,,Ne, půjdu tam já." Zavrtěl Vita hlavou a už se chtěl rozběhnout, já mu ale podkopl nohy.

,,Nene, vy dva jděte s Dominikem na snídani, pak jedeme na showtime a musíte být najedení, nebudu pak kvůli vám stát ještě v mekáči. Půjdu tam já." Řekl jsem naštvaně a rozběhl se k pokojům.

Vita zařval ještě pár hnusných narážek na mou osobnost, ale já to ignoroval.

Přiběhl jsem do pokoje. Na první pohled jsem nic neviděl. Napadlo mě jít do jejich pokoje který mají s Vitou a Kájou, tam ale taky nebyla.

Ještě jsem zaklepal na koupelnu. Nic se ale však neozvalo. Už jsem celkem panikařil. Chtěl jsem odejít, když v tom se z koupelny ozval zvlyk.

Trochu jsem se zamračil a šel ke dveřím koupelny, uslyšel jsem popotahování.

,,Viki, jsi tam?" Zaťukal jsem znovu a tentokrát více zřetelně.

Odpovědi se mi však ale nedostalo. Nasucho jsem polkl a všiml si že koupelna není zamknutá.

Ještě párkrát jsem na ní zavolal, když se ale nic neozvalo, prudce a naštvaně jsem otevřel dveře. Když jsem to uviděl, naštvaný pohled mi z tváře spadl a jen tam prázdně koukal.

Viki klečela u záchodu a... Zvracela. Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy. Nevěděl jsem co mám dělat.

Šel jsem k ní a podržel ji vlasy... To se přeci v takových těch filmech dělá ne? Aghhh...

Když jí konečně bylo líp, odtáhla se od záchodu a opřela se o zeď, sedla si a hřbetem dlaní si utřela své rty. Párkrát zavzlykala.

,,Ty jsi pila?" Řekl jsem prázdně, když její oblečení trochu zapáchalo alkoholem.

Ona se podívala do země a nic neřekla.

,,Tak jo nebo ne?!" Trochu víc jsem na ní zvýšil hlas a machl rukou. Ona se přikrčila. Však bych jí nikdy... Ne Matyáši na to musíš jinak...

,,T-trochu... J-já si to ani nijak extra nepamatuju v b-backstage se popíjelo... Vždyť jsem to chtěla jen zkusit." Vzlykla, vlastně se tímhle raném i poučila.

,,Kolik?" Dřepl jsem si před ní.

,,Já nevím... Sakra Matyáši mám okno." Rukama si projela vlasy a nemotorně se dívala kolem sebe.

Mattemovi děti🥹💅🏻Kde žijí příběhy. Začni objevovat