16.

61 5 12
                                    

Káji pohled:

,,Si v pohode?" Zeptá se mě Samko když stojíme před jeho barákem.

,,Jo jasně." Řeknu... Nejsem, jasně že nejsem. Mám se právě seznámit s jeho rodiči. Nemůžu být v pohodě.

,,Fajn, tak poď." Usměje se na mě Samko a chytne mě za ruku.

Odemyká dveře od jeho domu, já si zatím dělám v hlavě nepořádek. Co když se jim nebudu líbit? Co když řeknou že nejsem pro Samka dost dobrá? Co mám dělat?

Nemám to teď radši ukončit a jít na ten most po kterém jsme jeli sem a skočit z něj-?

,,Poď." Vyruší mě z mých myšlenek jeho hlas. Já jen kývnu a vydám se dovnitř. Už od prvního pohledu je to tu moc krásné. Potichu si sundám boty.

Do nosu mi praští vůně... Kakaového závinů?? Miluju!!!

,,Samko vy už ste-" objeví se v chodbě postarší paní. A je to tady...

,,Dobrý den." Usměju se mile a více nastavím ruce ve kterých držím nádobu s buchtou co jsme s Viki pekly pro Samovy rodiče.

,,Ohh teší ma. Ja som Simona, matka tu Samka a Klárky. ... Pavle, poď sa predstaviť!" Řekne nadšeně a podá mi ruku na seznámení. Já ji příjmu a představím se též. Potom mávne někam do chodby.

,,Samko hovoril si, že je krásna... Ale nepovedal si, že je nádherná. Samko nikdy nebol veľmi na vzťahy vieš" Usměje se na mě mile. Samko ji ale rychle zastaví.

,,Mami dost..." Řekne Samko a jde vidět že ho celkem zamrzelo to co jeho máma řekla.

,,Už sú tu?- Jee Samo... Ja vedel že ty si po mne. Vybral si si nádhernú slečnu. Ja som Pavol, otec tu Samka a Kláry." Přijde do chodby postarší muž... Opět mi podá ruku na seznámení.

,,Kája. Moc mě těší" Usměju se a ruku stisknu.

,,Samo som z teba nadšená. Kláry a čo ten tvoj chlapec?" Koukne se Simona za mě.

,,Príde zajtra vlakom." Řekne Klárka a sundá si bundu.

,,Dobre. Obed ešte nie je hotový, Samko choď pomôcť Karolínke sa vybaliť a ukázať kde máš izbu, alebo chcete každý inú posteľ či áno tak-." Začne mluvit máma Sama strašně rychle. My ji ale se Samem zastavíme.

,,Ne, budeme spolu." Řekneme naráz a usmějeme se. Ona jen kyvné a jde do... nejspíš kuchyně. Samko mě chytí za ruku a táhne mě po schodech nahoru... Nejspíš do jeho pokoje. Vlétl do pokoje a spadl do postele.

„Nenávidím ich, taký sú vždy" Zaklel a povzdychl si

„Samo, to je normální, nejsou na tohle hold zvyklí"

„Ja viem, ja som len nechcel, aby si sa tu mala hneď zle"

„Samo, jak bych se tady mohla mít zle, když tady mám tebe" Řekla jsem a posadila se vedle něho na postel. Stáhl mě na sebe a začal se zase točit. Usmála jsem se a jen se k němu přitulila. Zastavil se a zmáčkl mě pevně k sobě.

„A čo u vás doma?"

„No nic moc, tedy až na to že za chvilku budeme s Viki a Vitou stát u oltáře😂" Zasmála jsem se

„Ako to?"

„No...Domča v pátek požádal Matyho o ruku🤭"

„Uuuuuuuuu, tak to áno"

„Jojo" Zadívala jsem se do stropu

„Samko, proč jsi mi neřekl, že má Klárka kluka?"

„Ani neviem, prečo?"

Mattemovi děti🥹💅🏻Kde žijí příběhy. Začni objevovat