Mattemovi děti🥹💅🏻

49.

Viki pohled:

Se Zuzu jsme museli počkat v čekárně. Skvělý... Celou dobu jsme buď drbali nebo si tiše prozpěvovaly.

,,Ten Sam je asi též pěknej debílko ne? Když možná udělal Káje dítě." Promluvila a trochu mě probudila z mých myšlenek.

,,Jo to je, ale... Vždy pomůže a vím že ho má Kája ráda. Vlastně jednou zachránil i mě... Teda, dvakrát." Řekla jsem s mírným úsměvem a tvář si schovala do dlaní.

Najednou jsem uslyšela kroky z ordinace které mířily sem. Narovnala jsem se a začala nervózně klepat nohou o zem.

A pak vyšla Kája. Měla slzy v očích a v ruce držela svoji bundu, kterou jsem jí ihned vzala. Doktorka nám ještě popřála pěkný den a pak opět zmizela v ordinaci. Tázavě jsem se podívala na Káju.

,,Jsem...." Zašeptala a sedla si na židli. Teď jsem se potřebovala posadit též. Zuzka se na to celé vyjeveně koukala a pak nakonec Káju poplácala po rameni.

,,Jak to řeknu Matymu a Dominikovi? Jak to řeknu Samovi... Kurva." Kousala si nehet a u toho začala více brečet. Já jí objala.

,,Budu tam taky, vždyť to víš. Neboj, vše bude dobré." Uklidňovala jsem jí, i když mi to moc nešlo. Nakonec když se Kája po nějaké době už uklidnila tak jsme vyšli zpět na parkoviště.

Potřebovala jsem nachvili klid proto...

,,Počkejte chvíli, hned přijdu." Mávla jsem na ně a šla ihned za budovu.

Z kapsy jsem si vytáhla cigaretu a zapalovač. Cigaretu jsem si okamžitě strčila mezi rty a zapálila. Konečně úleva.

Za tohle by mě nejspíš Maty zabil. Když jsem dokouřila, stříkla jsem na sebe voňavku aby nikdo nic nepoznal a šla zpět k autu kde už seděly holky.

Sedla jsem si dozadu a pozorovala holky jak se o něčem baví.

Kouknula jsem se na mobil.

Kurva.

Mám tu dvanáct SMS od Dominika, deset od Matyho a pět od Vity. Rozhodla jsem se že nejdřív napíšu Vitovi, protože ten mě nebude chtít ihned zabít.

Vita😹: Viki kde jste?
Ti dva mají o vás strach
Můžeš mi dát vědět že jsi v
pohodě?
Stalo se něco?
Kurva Viktorie odepiš!

Bobík, má strach. Já se snad rozteču.

Viki😻: Už jedeme domů, uklidni ty dva
prosím

Pohled Káji:

V ruce jsem svírala nějaké papíry od doktorky a koukala z okna. Viki byla na mobilu a něco poslouchala.

„M...můžeme jet prosím první k S...Samovi?" Dostala jsem ze sebe

„Jo jasně"

„Díky" A tak jsme se vydali k Samovi.

***

Stála jsem před Samovým domem. Po jednom boku Viki, po druhém Zuzu. Hrozně špatně se mi dýchalo. Viki mě obejmula.

„Holka klid, alespoň ti pomůže, když půjde o kluky"

„J...Já vím, jen je to těžký, bude mi teprve šestnáct"

„Hej Viki má pravdu, navíc neznám víc statečnou holku"

Viki nakonec natáhla ruku a zazvonila. Otevřeli se dveře a v nich se objevila Lili.