Mattemovi děti🥹💅🏻

5.

Viki pohled:

Vita hraje Minecraft a já na něj znuděně koukám. Tu hru jsem nikdy nepochopila. Se Samem prohodí tak dvě slova za minutu, protože se oba až moc soustředí. To mě ale nebaví.

Pousměju se a trochu se zavrtím na Vítovo klíně.
Vypadá že ho to celkem naštvalo, ale nechce to asi rozebírat před Samem. Proto to zopakují.

On vypne mikrofón.

,,Co si myslíš že děláš?" Neodtrhne pohled od počítače a dá mi pohlavek, celkem silný.

,,Nebaví mě to." Probodnu ho pohledem.

,,Buď ticho." Řekne a zapne mikrofón.

,,V pohode kamoš?" Zeptá se Samko.

,,Jo jasně." Řekne až moc soustředěně na hru.

,,Ses do toho nějak vžil." Zasměju se. On opět vypne mikrofón.

,,Řekl jsem buď potichu." Zavrčí nasraně a trochu mě od sebe odstrčí.

,,Nebudu dělat co mi řekneš." Zkřížím si ruce na hrudi. To ho nejspíše nasere. Hrubě mě ze sebe shodí.

,,Co děláš? Jebe?" Syknu. Dopad na dřevěnou podlahu opravdu příjemný není.

,,Čo sa tam deje?" Ozve se z počítače Samo.

,,Nic hele budu končit čus." Řekne Vita. Já se pomalu zvednu a nasraně na něj čumím. Kretén.

Nedá mi to a trochu ho kopnu do nohy. On mi však tu nohu chytne a já opět padám k zemi.

,,Proč mi ubližuješ?" Za vzlykám, furt mi nepustil nohu a něco dělá na počítači.

,,Kurva pusť mě!" Trhnu nohou. Ale je silnější. Má neutrální výraz, začnu sebou zběsile šít.

,,Nech toho!" Křikne po mě když ho omylem kopnu do břicha.

Ve dveřích se ale někdo objeví.

,,Co se to tu sakra děje?!" Vykřikne Domča. To už přišli? Vita mi ihned pustí nohu a celý se otočí k počítači. Já se zvednu, trochu se opráším... Přece jenom pěkně dlouho tady nevysával.
Dojdu ke dveřím kde se děkovně usměju na Domču. On mě jen pohladí po vlasech a já odejdu.... Domča tam však ale zůstane.

Kretén,. Co jsem si myslela? Nevyrovnaný člověk... Debil, idiot...

Když jdu dolů, všimnu si že Maty ani Kája tu nejsou... To tam ještě zůstali?

Když si to takhle vezmu... Můžu se teď rychle proplížit ven... Ať chtěla bych tam být dlouho....

Hodím na sebe bundu, vezmu mobil, nazuju boty a vycházím z domu... Chvíli se jen tak potácím, než se dostanu do lesa. To jsem, ale dělat neměla, protože uslyším Patrika s Adamem. Otočím se a běžím domů. Dojdu domů, zavřu dveře a jdu do pokoje. V obývaku sedí kluci a tak se tam vydám.

„Ahoj" Kňuknu potichu. Pochybuju že to slyšeli. Vtom se na mě otočí Domča.

„Ahoj Viki"

„Můžu tady být? Nechce se mi nic dělat"

„Tak proč nejdeš za Vitou?" Zeptá se Maty. Podívám se na Domina a on přikývne

„Pohádali se dneska"

„Hele jako to že jste nevlastní sourozenci neznamená že se musíte hned nenávidět"
Jo, kdyby jen věděl co za tím stojí

„Tak můžu?"