Mattemovi děti🥹💅🏻

43.

Matyho pohled:

Snažil jsem se nějak uplácat něco k jídlu. Všichni potahovali, jakoby šňupali jakýsi kvalitní matroš.

Jo, tak si připadám i já. Domča jel pro zásobu mořské soli, léky a pastilky. Nejhůř to asi odnesla Viki, která úplně mokrá leží na gauči, jakoby měla zemřít.

Udělal jsem čínské polívky, je to nezdravé, ale rychlé. Donesl jsem to přímo do obýváku. Bylo opravdu těžké vnímat okolí. Točila se mi hlava.

Vlastně jsme se všichni shodli že nemáme chuť k jídlu. Myslím že jsme se dostali ještě do horší fáze... Vita začal zvracet a já hned po té.

Jako magoři jsme se střídali co pět minut na záchodě. Kurva, já už na to nemám.

V tom jsme uslyšeli bouchnutí dveří.... Výborně Dominik je tady. Slyšel jsem agresivní bouchnutí tašky a hned na to bouchání  na dveře koupelny... Že by Dominik taky?

,,Kreténi, potřebuju zvrá-" nedopověděl to. Slyšel jsem jak odběhl pryč a pak zvláštní zvuky z kuchyně...

,,Nebudu umývat dřez!" Křikl jsem, to ale nebyl nejlepší nápad, jelikož se mi opět zvedl žaludek. Typičo...

****

U gauče byly pro jistotu dva kýble, proč jsem jak největší troska? Já doufal že si odpočinu.

,,Chcípnu..." Vytruchlila ze sebe naše drahocenná dcera a natáhla se ke kýblu. Dneska jsme asi všichni ze sebe vyprázdnily všechny orgány.

Domča přes nás všechny hodil deky a podepřel si hlavu dlaní..

,,Děcka, od dneska nikdo nevyjde ven bez čepice a šály." Vybloudil jsem ze sebe a nakonec do kýble ze sebe dostal trochu čínské polévky.

Úplně jdo sem dostal flashback na to, jak jsem jako čtrnáctiletý kluk zkusil alkohol.

Chtěl jsem zapadnout, do party... Vypil jsem skoro polovinu flašky vodky... Druhý den to vůbec nebylo pěkné... Taky to určitě nebyl pěkný pohled na mě, objimacího záchod.

,,Je deset, vemte si paralen." Řekl jsem a vstal z gauče. Napustil jsem do sklenic vodu a vzal čtyři paraleny.

Viki i Vita se z toho celkem dávili, ale nakonec se jim to povedlo spolknout, ihned to zapili.

Viki si mi položila hlavu do klína. Domča si lehl Vitovy do klína a ještě k tomu Vita objímal Viki nohy.

Raf si skočil na Domču a uvelebil se

Já ležel opřený o opěradlo gauče. Všechny jsem nás pořádně přikryl a nakonec jsme takhle všichni usnuli.

Káji pohled:

Seděla jsem v lavici a koukala na tabuli. Opírala jsem se o ruku a v druhé držela tužku, se kterou jsem si hrála. Zrovna máme matiku a hádejte co? Samozřejmě že přede mnou leží sešit na písemky. A můžete hádat... samozřejmě že jsem se neučila, protože se na hodiny prostě učit nebudu. Asi bych měla začít, co?

„Máte posledních 10 minut!" Zakřičela učitelka na třídu

Kde je sakra Viki, když jí potřebuju! Vtom se ozvalo zvonění a to znamenalo že musím odevzdat sešit. Matyáš mě zabije. Odnesla jsem sešit a vrátila se do lavice. Čekají mě ještě dvě hodiny a pak mužů konečně za Samem. Vtom se nad mojí lavicí objevil...kdo jiný než Patrik.

„Co chceš?" Vyjekla jsem po něm

„Hele klid jo, jen mě tak napadlo...když jsi teď mimo domov, nikdo tě nahlídá...co si s náma někam vyjít? Nějaký park, klub, něco"