Mattemovi děti🥹💅🏻

21.

Viki pohled:

,,Jestli až se vrátíme a bude tu o jednoho víc... Tak si nás nepřejte. A nevyžerte lednici. Nejlepší by bylo kdyby jste si od sebe dali odstup tři metry." Řekl Dominik a obouval se. Maty si dával na sebe bundu a kýval.

,,Fajn, a můžeme spát ve vaší posteli? Je velká víš jak." Zaculil se Vita a tím schytal papučí do hlavy.

,,Chápeme, nebojte... Když se vrátíte, bude vše naprosto v pořádku... Možná až na prasknutou postel..." Zaškadlim Dominika, to už ale papuče letí i mým směrem.

,,Dělám si prdel." Řeknu a papuči dám do botníku.

Vita se celou dobu culil jak dement. Tomu jsem se zasmála též. Tím jsme schytali vražedné pohledy rodičů.

,,Budete tu čtyři dny sami... Fakt si na sebe dáte pozor?" Zeptal se ustaraně Matyáš a dal mi ruce na ramena. Koukl se na mě vážně a pak přesunul pohled i na Vitu.

,,Nechci nic říkat ale za týden je mi 18... Nevím jestli zvládnu být doma sám..." Utrousí na oko smutně Vita ale pak se zasměje.

,,Jsi zodpovědný i za svou mladší sestru." Zasyčel k němu Matyáš a chlapsky ho bouchl do ramene.

,,Samko?!" Křikl Matyáš na Samuela který se i s Kájou chystali na odjezd...

Když sem Samuel i s Kájou vejdou, všimnu si že jsou už též oblečení.

,,Ano?" Zeptal se Samuel a narovnal se.

,,Jestli se opět stane tam ta věc... Zahrabu tě, zahrabu a dovolím Viki na tobě zkusit všechny její bolestivé a mučící praktiky... Takže si to zapiš za uši." Zabodne mu Matyáš prst do hrudi.

Samuel na sucho polk a podíval se na mě. Já jsem mu svým prstem a ukazováčkem na svým čele udělala L a vyplázla na něj jazyk.

,,Fajn..." Odmlčel se Samuel a otočil se v rychlosti na Káju, která mě po tom probodla pohledem.

,,Fajn, tak nezlobte děcka." Křikl Domča a i s Matyášem vyšli z bytu.

,,My už jdeme též." Řekla Kája a vydala se do chodby kde si obouvala boty, hned v patách ji šel Samuel.

,,Chceš podat kapesník? Teče tu slina" Koukla jsem se na Samuela když se díval jak si Kája obouvá boty.

,,Ty tu si? Sorry nevšimol som si ťa... Sa čudujem že ťa aj Vita neprehliadne. Si taká nezaujímavá." Uchechtl se Samuel... Já jsem se jen podívala do země, a přemýšlela nad všemi možnými způsoby vražd.

Tohle celkem zabolelo... Ale tak snad mu to nedám na sobě znát ne?

,,My už jdeme." Řekla Kája a chytla Samuela za ruku a táhla ho ven z bytu. Zavřeli za sebou a Vita si oddechl.

,,Debil." Sykl Vita a dal mi ruku kolem ramen.

Káji pohled:

Když jsme dojeli, vystoupily jsme a já se zadívala na barák. Mám strach. Co když to dopadne jako minulé. Vtom se ozvala rána od kufru, ale to mě nerozhodilo a dál jsem se koukala na ten dům. Ten dům je vážně krásný a hlavně má velkou zahradu. Je zvláštní se na něho koukat a vědět že v něm vyrůstal někdo, kdo měl tak dokonalé dětství, oproti mě. Vtom mě objali dvě silné ruce. Jen jsem se usmála a otočila se na Samka.

„Deje sa niečo?"

„Ne, jen koukám na váš barák a představuju si jak super jsi musel mít dětství" Samo mě obejmul a já se rozbrečela

„Viem ako si to musela mať ťažké, ale všetko už je v pohode, máš milujúcu rodinu"

„Jo"

Potom jsme se chytili za ruce a společně se vydali dovnitř. Vešli jsme dovnitř, sebuli se a hned se v chodbě objevila Simona. Obejmula mě a já taky.