Message h.s. (czech)

Kde jsou všichni?

,,Takže po vyšetřená dokážu říct, kdy půjde Lillien domů a tak. Takže myslím že si ji tu necháme asi 3 nebo 4 dny na pozorování a než nabere trochu síly, snad mě chápete, Takže bude mít pravidelné stravování a malou dietu ale to jen aby si zvykla na normální stravování, její mamtka jí dávala prášek na veškré odstranění tuků a živin z těla normálné se to dává obézním lidem a to jen trochu. Slečna Lorensová dostávala vysoké dávky. S její matkou je to špatné je na psychiatrii, protože takhle by její dceru mohla zabít a bude tam tak týden potom půjde ještě do nějakého centra a potom by měla být duševně v pořádku a tím pádem se o slečnu Lorens budete muset starat vy. Doufám, že to zvládnete." Mluví ke klukům a Perrie

Potom už nevnímám. Jsem strašně unavená. Pomalu se mi klíží víčka a já upadám do říše snů.

,,Lillien" uslyším.

„LiLo" někdo se mnou zatřese.

,,Prosím vzbuď se"

,,Prosím, prosím, prosím" osoba řekne s plačivým hlasem

,,Co je?" zachraptím.

,,Lillien Musím ti něco říct"ozve se znovu.

Otevřu oči a uvidím Perrie.

,,Co je Perrie?"

,,Ty si spala" řekne a sedne si na kousek mého lůžka.

,,Byla jsem strašně unavená a zmatený poté co vám doktor říkal o mojí matce a o tom kde budu bydlet" mluvím potichu. Už nešeptám, mluvím jako kdybych se bála, ale víc to prostě nejde.

,,Lillien..ty si ale spala 4 dny"

,,Co?" vykulím oči.

,,Doktor říká že si v pořádku, jen si prostě musíš odpočinout a načerpat sílu. Prý je to tím, že jak si skoro vůbec nejedla tak si nedostávala potřebnou energii a tímto spánkem a přísunem živin z kapaček čerpáš energii" vydechla.

,,Ale teď jestli ti je dobře, by si mohla domů, teda ke klukům a oni se o tebe budou starat a já s něma. Sme omluvení ze školy" zazubila se. No jo škola.

,,Jo je mi fajn..jen se mi blbě mluví a jsem trošku unavená tak asi bych si mohla trošku pospat" řeknu a uměle si zívnu (jakože to hraje)

,,To v žádném případě a hlavně ne tady" sykne.

,,To byla sranda Perrie" zasměju se. Už to tolik nebolí. Jsem ráda, protože já se opravdu strašně moc ráda směju a miluju humor.

,,Hm..vidím, že o humor si nepřišla" protočí očima Perrie, stoupne si a já přes skleněné dveře můžu vidět, že mluví s doktorem. Po chvilce dojde i s doktorem za mnou.

,,Takže slečno Lorens, mám pro vás skvělou zprávu, můžete se sbalit a jít domů. Doma budete muset držet dietu , to znamená, že by ste neměla jíst hned třeba smažený sýr, hamburger a takové ty jídla z fastfoodů nebo nějaké moc těžké jídlo. Tady vaše kamarádka ví, co by ste měla jíst a co ne, takže ona vám s tím pomůže. Za dva týdny dojdete k nám na kontrolu. Tak se mějte" zamává doktor a vychází z pokoje. ,,Jo a ještě něco. Snažte se jíst co nejvíc to půjde, ste podvyživená" dodá a potom na dobro odchází.

...

,,Jsme tady" zakřičí Perrie po obrovské vile. Uslyším silný dupot a už na mě někdo visí. Blonďaté vlasy mě šimrají.

,,Nialleee taky si mi moc chyběl" zašeptám.

,,Fakt? Já myslel, že mě nemáš rád" sklopí pohled.