Message h.s. (czech)

Pamatuješ?

Znáte to, když padne černá obloha a na ní vykouknou hvězdy? Miluju ten pocit sedět na střeše, dívat se na hvězdy, přemýšlet a prostě jen tak relaxovat. Všude je ticho a existuješ jen ty. 

Jakmile všechny děti na chatě usnuli. Vlastně všichni už spí. Já však, pro dnešek mám trošičku jiné plány. V kuchyni si udělam kakao se šlehačku a marshmallows.  Potom na sebe hodím deku, vezmu kakao s čokoládou a pádím na střechu téhle obrovské chatové vily.  Stoupám po schodech, málem rozliju kakao, ale naštěstí to vychytám. Už jsem na střeše, když v tom mě zarazí jedna osoba.  Člověk si chce udělat jednou za čas chvilku prosebe a on mu to stejně musí překazit. Pff.

Na chvilku se na něj zadívám a pozoruju, jak on pozuruje hvězdy. Vlastně musím uznat, že i když mu je tolik, kolik mu je, je stále krásný. Na tváři má sotva 5 vrásek a to jen z jeho krásného smíchu. Fajn sem do Harryho stále zamilovaná až po uši, ale kdo by nebyl? Je to Harry!

,,Li? Co tady děláš?" Ozve se najednou a mě to vtáhne zpět do reality.

,,Ehm, promiň já už půjdu. Nečekala jsem, že tady budeš," zašeptám.

,,Ne to je v pohodě, klidně můžu jít já."

,,Harry nesnaž se dělat milého.  Můžeme tady být třeba oba dva, pokud chceš, ale klidně můžu jít. Byl jsi tady první."

,,Ne. Já, chci aby si tady byla se mnou. Aspoň chvíli bych s tebou chtěl byt o samotě, když už moc možností mít nebudu." Řekla bych, že to Harry řekl s určitou dávkou smutku v jeho hlase. Doufám, že mi nejde teď hrát na city, protože vím, že bych mu podlehla a to docela rychle.

,,Neni to blbé? Já jen, myslela jsem, že mě teď jistým způsobem nenávidíš."

,,Nikdy jsem neřekl, že tě nenávidím," uchechtne se.

,,No, možná bych se i mírně hádala," řeknu a zvednu jeden koutek do úsměvu.

,,Ne."

,,Co ne, Harry?"

,,Já se nechci hádat. Víš, to co se teď všechno děje, je tak rychlé. Vlastně ani pořádně nevím, jak se tohle stalo. Proč se chceš rozejít nebo jak naše děty tak rychle vyrostly? Prostě, proč čas tak rychle utíká?"

,,Víš Harry, čas je jedna z nejvzácnějších věcí, co můžeš mít. Měl by sis ho vážit a trávit tak, jak nejlíp to jde a neplýtvat s ním."

,,Strašně moc věcí bych změnil. Všechny špatné a chybné věci, co jsem udělal. Mrzí mě to. Já se vážně snažil, ale všechno vždycky poseru."

,,Ne Harry, nech toho. Prosím." Mrzí mě, když tohle říká.

,,Pamatuješ, jak jsme chtěli mít velkou rodinu?" Harry si stoupne a začne se procházet. Já stále sedím a s očekáváním jej sleduju, ,,Plánoval jsem, že rodina Styles bude pro všechny rodiny velkou inspirací. Znáš takové ty americké rodinne filmy, kde jsou vždy velké a šťastné rodiny? No tak, mylslel jsem si, že to budeme mít stejně. Proč nám to nevyšlo?"

Stoupnu si za Harrym a popojdu blíž k němu. ,, Harry, život není jako film. Taky jsem chtěla mít velkou rodinu s tebou. Pamatuju si, jak mě strašně bolelo břicho a ty jsi za mnou dojel z turné. Nakonec zjistili, že jsme měli mít dvojčátka, ale já to jedno potratila. Kvůli mě jste s klukama zrušili turné a ty jsi tady byl jen a jen pro mě a to miminko, Darcy,"

,,Všechno si moc dobře pamatuju. Pamatuju si dokonce i to, že si chtěla mít sirotčinec a mnohoem víc," tajemně se usmál, odchází a nechává mě tady samotnou s plnou hlavou myšlenek. Jak jakože si všechno moc dobře pamatuje?

-----------------------------------------

Jsem na sebe hrdá, že už dnes (po tak krátké době(aspoň pro mě) vydávám další díl jen a jen pro vás.

Holky mi tady dělají psychcikou oporu takže to šlo líp no:))) (kappa) :DDD ne fakt jsou nejhodnější.

Takže doufám, že si část užijete . Jo asi jste si mohli všimnout, že jsem zabrousila do minulosti a vzala pár útržků z Message 2 <3 

All the love 

-V xx