PROSTĚ NEMŮŽU

1.3K 99 11
                                    

(To video <333 :((((((((   )


,,Skoro nevlastní sestřičko," obejme mě. ,,Skoro nevlastní bratře," obejmu ho taky, ,,co ty tady prosím tebe děláš?" 

,,To víš Lillien, jsem naprosto úžasný a vymyslel jsem program na příští dva týdny."

,,Nialle, to je sice pěkné, ale děti musí chodit do školy a chůvě jsem dala dva měsíce dovolenou, takže bych neměla hlídání."

,,Bože, podívej se na mě. Nemám dodělanou maturitu, nemám udělanou univerzitu a jsem jeden z nejbohatších a nejslavnějších lidí na světě. Opravdu si nemyslím, že tvoje děti, které mají slavné rodiče a tety a strejdy, nutně potřebují chodit do školy, jako nějací otroci," ušklíbne se.

,,Nialle, ty to nechápeš. Můžeš být slavný jak chceš, ale chytrost pochytíš právě ve škole."

,,A chceš mi říct, že umím 10 jazyky ze školy? Ne. Tak tady furt neotravuj se školou. Zítra pojedeme na chatu. Víš kam ne? No takže jídlo a tak beru já. " Jak jinak, že Nialle.

,,Ehm, ne nevím kam na chatu. Nikdy jsem na žádné chatě nebyla," zamračím se. Zase si mě s někým plete.

,,Ajooo, tak to byl někdo jiný promiň. No tak to neřeš. Pojedete se mnou v autě."

,,Ty máš přes 10 míst v autě? To musíš mít mikrobus ne?"

,,Ty vole. No jo. Pojedeme všichni v jednom velkém autobuse. To je úžasné. Takže o nic se nestarej já to zařídím. Jen si s děckama zabalte. Tak pa puso." a Niall odchází. Bože. Jak může tak rychle něco plánovat? Je to Niall Lillien. Je to Niall. Nesnáším, když je něco takhle narychlo. Opravdu to nemám ráda. Jenže Niall takhle praktikuje jeho metodu. Právě v takovýchto situacích se neodmítá a on to moc dobře ví. Smrad.


,,Paní McColnie, já opravdu nemůžu za to, že je ten výlet takhle narychlo. Omlouvám se. Nemůžu děti nechat samotné doma. Harry je s klukama a chůva má ještě dovolenou. Prostě se mnou jet musí ať se vám to líbí nebo ne," vysvětluju už víc jak dvacet minut ředitelce této úžasné školy. Učitelé a všechno je v pohodě jen ta pitomá ředitelka má stále nějaké problémy. Nepouští moje děti nikam na akce, aby nepřitahovaly příliš moc novinářů.

,,Nedovoluji to, Paní Styles. Děti patří do školy. Nemyslete si, že když jste vy a vaše děti světově známí, kvůli panu Stylesovi, že je pustím na dva týdny pryč ze školy. Absolutně nesouhlasím. Myslím, že právě vy by jste měla vědět, jak je důležité vzdělání pro člověka." Uslyším zvonění. Asi už mají přestávku. 

,,To si ze mě děláte srandu ne? O můj bože. VY jste snad úplně pitomá nebo nevím. Nemám je kam dát. Navíc, chci aby jely moje děti. Budou s rodinou a to je nejdůležitější. Moc dobře vím, jak je škola důležitá, ale moje děti skoro vůbec nechybí, tak nevím co máte za problém. Nemám sice titul jako vy, ale za to si umím užívat života. Ve svém,  mohu říci, kratším životě, než je ten váš, jsem toho dokázala mnohem víc než vy. A víte co? Je mi uplně jedno jestli se vám to líbí nebo ne. Děti pojedou a tečka. S bohem.

,,To s bohem si příště odpusťte paní Styles. Jo a mimochodem, buďte opatrná abych neoznámila absenci dětí bez ohlášení ve škole," usmála se a já třískla dveřmi. Je mi uplně jedno, že tu horší část rozhovoru slyšela většina žáků. Popadnu moje děti a potom se s nimi vydám, tentokrát pěšky, přes centrum na zmrzlinu a poté pěkně domů.

,,Děti, je pátek. Co děláme vždy pátek?" usměju se na ně všechny. Všichni zkřiví své obličeje.

,,Každý si dělá co chce. Ty většinou chodíš na nějaké schůzky," odfrkne Darcy. Och moje pubertální dítě stále čumí do mobilu. Pamatuju si časy, kdy jsem to měla podobně. V té době jsem si začala psát s Harrym. Ach Harry. Za čtvrt hodiny by tady měl být i s XXXL pizzou. Doufám, že to stihne.

,,Co ? pfff ne. Od teď. Se budeme scházet jako rodina každý pátek večer. Pustíme si nějaký film a dáme si pizzu. Můžeme si zahrát hru a tak. Co vy na to?" Očekávala jsem trochu nadšení...

,,No mami já musím toto" ,,Já jsem už na něco domluvený" ,,Já nemůžu",, Já taky ne" Překřikovali se všichni najednou.

,,Tak dost. Chtěla jsem mít aspoň jeden den, kdyby tahle rodina byla spolu. Ale když ne tak ne. Běžte si kam chcete." frustrovaně si vjedu do vlasů a když děti odejdou sednu si na sedačku. Chtěla jsem jen mít jeden večer vyhrazený pro rodinu. Ale to asi nepůjde. Vlastně na té chatě budeme spolu. Určitě budeme.

,,Kde jsou všichni?" uslyším za sebou hlas mého manžela.

,,Taky tě ráda vidím Harry," pokroutím oči, ,,jsou ve svých pokojích nebo v jejich herně nebo v knihovně."

,,Hej děcka. Taťka je tady a mám pizzu." zakřičí Harry. Všechny děti doběhnou dolů. Obejmou Harryho a s pizzou odchází zpět nahoru." 

,,Lillien ty si nedáš?" Och ty nabízíš i mě?"

,,Je tam nějaká po které se nepřibírá?" uchechtnu se.

,,Na co? Vždyť jsi hubená dost," pokroutí hlavou a ukousne si pizzy.

,,Uh tak si beru tuhle celou krabici a jdu se dívat na televizi."

,,NEnene, zničíš pohovku. Pěkně to sněz tady u stolu."

,,Vážně Harry? Budeš mi poroučet?"

,,Ne, je nechci aby jsi zničila něco, co je naše."

,,No to si děláš srandu. Vždyť je o jen pohovka. Děláš jakoby ona rozhodovala o našem vztahu." Nakonec si stejně sednu ke stolu.

N: Lii skoro sestřičko, tak jak je?

L: Nii skoro bráško, bylo líp. 

N: Copak?

L: Mám pocit, že se s Harrym hádám kvůli každé pitomosti..

N: To se někdy stává..bude to dobrá:)

L: Nevím Nialle..nemám na to náladu.

,,Víš, že je celkem neslušné když jíš se svým manželem a u toho si s někým chatuješ? Navíc se usmíváš."

,,Snad by jsi nežárlil" vypláznu na něj jazyk.

,,Chováš se jako puberťačka," uchechtne se.

,,Možná ní jsem. Možná jsem ještě nenašla místo, kde dospět a osobu s kterou dospěju," opravdu jsem mu ted trošku naznačila co chci udělat?  Jo, naznačila.

,,Jsi několika násobná matka a máš muže, jasně že už jsi dospěla, Lillien." 

,,Ach Harry. Všichni jsme ještě děti."

,,Jdu pryč, nemám chuť poslouchat tyhle blbosti. Promiň Li."

,,Počkej Harry," zavolám na něj a on se otočí ,, Na příští dva týdny si nic neplánuj, pojedem-"

,,Lillien, promiň, ale už někde budu. Mrzí mě to. Vynahradím vám to dobře?"

,,Harry, vždyt ani nevíš co jsem chtěla přesně říct," zamračím se.

,,Ale já prostě nemůžu, už jsem to slíbil. Nemůžu být s tebou.."

,,Máš pravdu Harry. Nemůžeme být spolu."

,,Jak to myslíš, Li?"

,,Tak, jak jsem to řekla, Harry. Dobrou noc."

-------------------------------

omlouvám se za chyby....ale nemám čas....měla bych se učit chemii...ale...prostě sem to chtěla napsat...tak doufejme, že mě učitelka nevyvolá :( :DDD

fiuuuuuhaa.....konečně se dostávám pomalu, ale jistě do té(řekla bych) zábavné a akční části :DD

počítám, že to bude tak za dva díly? Nebo možná už příště...ale to spíš ne :DD

....175K Děkuju <33 

láf jů <3

xx

(píšu story journalist- a mega s těším až to zveřejním <333 :D )


Message h.s. (czech)Kde žijí příběhy. Začni objevovat