Stalker (Niall Horan) CZ ✅

part 5 "I'll stay here."

Hiii girls :) posílám další díl a doufám, že se vám bude líbit ;)

Enjoy xx

Když jsem asi po pěti minutách otevřela dveře a vykoukla na chodbu, vzduch se zdál čistý. Vylezla jsem ven a vydala se ke své skříňce. Už jsem skoro byla na místě, když jsem zaregistrovala blonďatou hlavu opodál. Ihned jsem se zastavila, že do mě vrazil kluk, co šel za mnou (a velmi nenápadně se mi koukal na zadek), a přitlačila se na skříňku vedle. Niall stál u skřínek dívčí poloviny naší třídy, ale ne u mé, jak jsem se obávala. Jeho pozornost se upírala na Nicol, se kterou o něčem vášnivě diskutoval. Rozhlédla jsem se kolem. Je tu dost lidí na to, abych se dostala ke své skříňce bez toho, aniž by si mě všiml? Chtěla jsem se nenápadně proplížit, když se Niall podíval přímo mým směrem a usmál se. Paráda, ví o mně, pomyslela jsem si sarkasticky. Odlepila jsem se od skříňky a vydala se k té své. Snažila jsem se nenavazovat oční kontakt s Niallem a jeho společnicí a bez problému se dostala ke své skříňce. Urychleně jsem ji otevřela, vytáhla knihu a s úlevou ji zabouchla. Byla jsem ráda, že jsem to zvládla, ale když jsem se otočila, radost byla rázem pryč. Za mnou stál Niall a opíral se o skřínku, na rtech mu pohrával úsměv.
Otráveně jsem si povzdechla.

"Co chceš?" zeptala jsem se nevrle.

"Pořád čekám na odpověď," mrkl na mě.

"Naser si," vyplázla jsem jazyk a vydala se do učebny biologie.

Ve dveřích jsem se zastavila. Něco mi tu nehrálo... Něco bylo jinak. Můj pohled se zastavil na Kate a Nicol, které seděly spolu v lavici a o něčem si povídaly.

Počkat, seděly spolu v lavici?!

Odkdy jsou v učebně biologie lavice pro dva?!

Střelila jsem pohledem k poslední volné lavici. Nic moc místo, ale pořád lepší, než sedět s nějakým debilem. Vyrazila jsem k ní právě včas a posadila se jen několik vteřin předtím, než to stihla Megan.

"Promiň, obsazeno." usmála jsem se přeslazeně.

Megan jen protočila očima a přisedla si k Jacobovi.
Já se rozvalila na židli, natáhla nohy na druhou a otevřela mobil. Přiznávám, čekala jsem, že se mi na ploše objeví smska. Jestli jsem ale čekala něco ve stylu omluvy, ať už od Jeremyho nebo Nialla, čekala jsem marně. Napadlo mě, jestli Jeremymu nenapsat, přece jenom jsem v tom nebyla nevinně... Ale ne, tentokrát nebudu ta, kdo přileze s prosíkem. Tentokrát ne.

"Dovolíš?" ozvalo se vedle mě a já cítila, jak mi nějaká neviditelná síla zvedla nohy nahoru a pak je položila na zem. "Máš pěkné a pevné nohy, posiluješ?"

"Jo." vyhrkla jsem a pak mi došlo, kdo se mě to vlastně ptal.

Zvedla jsem pohled od mobilu a setkala se s pohledem modrých očí. No to si dělá...

"Předpokládám, že sedíš sama, a tak jsem si přisedl, jestli ti to nevadí," zazubil se na mě Niall.

"Jo, vadí," procedila jsem mezi zuby, "takže se můžeš sebrat a sednout si jinam."

"Ehm...ne. Zůstanu tady," zazubil se znova a vybalil si tašku na lavici.

"Proč?" hlesla jsem.

"Protože chci s tebou sedět."

"Ale co když já nechci sedět s tebou?" namítla jsem.

"Ale chceš, jen to nechceš přiznat," mrkl na mě Niall.

Tehdy jsem se zarazila. Vlastně... Proč by se mnou nemohl sedět v lavici? Co jsem proti němu tak strašně pořád měla? Jo, neskutečně mě štval tím, že byl všude, a snad mě i sledoval, ale jinak... Jinak byl celkem fajn.

"Takže?" naklonil hlavu a tázavě se na mě podíval.

"Fajn," kapitulovala jsem, "můžeš tu zůstat."

Niall se vítězně usmál. "Věděl jsem to."

"Jo?" ušklíbla jsem se, "A jak?"

"Protože jsi úplně stejná jako moje ex."

"Jestli jsi byl takhle otravný, tak se jí ani nedivím," ušklíbla jsem se znova.

Niall se zatvářil ublíženě. "To bolelo."

"Um... Vážně?" oslnivě jsem se usmála a právě v tu chvíli do třídy vešla učitelka. Ani jsem si nevšimla, že už zvonilo.

"Mrcho," sykl Niall s úsměvem.

"Můžeš si za to sám," ušklíbila jsem se.

"Ano?"

"Přirovnávat mě ke své bývalé? Vážně?" nadzvedla jsem obočí. "A navíc, ty sis sem přisedl."

"Dobrá, přiznávám, že to nebylo zrovna vhodné přirovnání, ale..."

"Horan, Parkerová, ticho!" ozval se od tabule hlas učitelky.

"Jo, jasně." zabručel Niall a začal psát do sešitu.

Díkybohu. Alespoň na chvíli zmlkl.