Stalker (Niall Horan) CZ ✅

part 15 "Don't worry, you're safe."

Aloha :)

Doufám, že nějak přežíváte školu (chci zpátky volno :'(((((( a pro zpříjemnění toho neveselého času vám posílám další díl :)

Takže.... enjoy :)

PS: pusťte si Long Way Down, externí odkaz vás hodí na Spotify :)

Vyšla jsem po schodech nahoru do Niallova pokoje a zavřela za sebou dveře. Svlékla jsem ze sebe jeho bundu a posadila se na postel. 

Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Skoro půl roku vztahu s klukem, kterého jsem milovala, bylo najednou pryč. Iluze se rozplynula.

Nikdy mě nemiloval. Možná si myslel, že to je láska, ale... Nebyla. Teď už jsem to věděla, ale pozdě. Moje srdce bylo zlomené na kousíčky. A po tvářích mi stékaly nové a nové slzy.

"Jess?"

"Jsem tu."

V pokoji se rozsvítila malá lampička a místnost se rozzářila matným, oranžovým světlem. Zvedla jsem pohled a setkala se s Niallovým starostlivým obličejem. Ten při pohledu na mě vzal do ruky vlhčený kapesník, klekl si přede mě a začal mi jemně otírat tvář i oči.

"Vypadám hrozně, viď?" vymumlala jsem.

"Jenom trochu, ale mně to nevadí," pousmál se Niall a pokračoval ve své práci.

Sledovala jsem jeho soustředěný výraz tváře a když na sobě ucítil můj pohled, nadzvedl koutky rtů v jemném, povzbuzujícím úsměvu.

"Tak, hotovo," prohlásil o chvilku později, vstal a přešel ke skříni. Vytáhl z ní nějaké věci a položil je na postel vedle mě.

"Převleč se, já zatím skočím dolů pro trochu vody." oznámil a zmizel za dveřmi.

Já s úlevou svlékla své skinny jeans i košili a navlékla na své roztřesené tělo příjemné, trochu velké, voňavé tričko. Rozpustila jsem účes, který jsem půl hodiny kouzlila před zrcadlem, od deště mokré vlasy vysušila ručníkem a všechny svoje věci složila na hromádku. Zrovna tehdy se dveře znovu potichu otevřely a v nich se objevil Niall se sklenicí vody.

"Děkuju," pokusila jsem se o něco jako úsměv a přiložila sklenici ke rtům. Studená tekutina příjemně chladila mé rozpálené rty a já vypila sklenici až do dna. 

"Teď zkus spát," odhrnul Niall peřinu a pokynul, abych si vlezla do postele.

"A kde budeš spát ty?" starala jsem se.

"Na sedačce v obýváku, neboj se," usmál se.

Bylo mi celkem trapně, aby spal Niall na sedačce, zatímco já se rozvaluju v jeho posteli, a navíc... Nechtěla jsem, aby odcházel.

"Nenechávej mě tady samotnou," zaprosila jsem.

"Tak dobře." souhlasil po kratším váhání.

Já si vlezla do postele a zády se opřela o rám. Niall si svlékl košili i džíny a oblékl si volné kraťasy. Normálně bych se asi pozastavila nad tím, jak má hezké tělo, ale momentálně mě to vůbec nezajímalo.

"Doufám, že tě nebudu bez trička pohoršovat," ušklíbl se.

"Mě ne, ale co tvoje rodiče, až nás ráno najdou v jedné posteli?" uchechtla jsem se.

"O to se neboj. Normálně spím jenom v trenkách, takže určitě budou rádi, že jsem si ohleduplně oblékl kraťasy," mrkl Niall a skočil ke mně do postele.

Posunula jsem se na kraj, aby měl dostatek místa a o chvíli později se v místnosti rozhostila tma.

"Chceš... Chceš si povídat?" ozval se po chvilce Niall.

"Uhm... Asi se radši pokusím trochu spát."

"Dobře. Tak tedy dob... Prosím tě, proč ležíš tak na kraji? Vždyť za chvíli spadneš," přitáhl si mě k sobě. 

Pak mi obtočil ruce kolem pasu.

Já se napnula jako struna. Nevěděla jsem, jak reagovat, něco takového jsem ještě nezažila. Po chvilce jsem se ale uvolnila a přišla na to, že je mi to docela příjemné a že vlastně o nic nejde. Niallova náruč příjemně hřála a jeho hluboký, pravidelný dech mě uklidňoval.

"Tak tedy... Dobrou noc." popřála jsem mu.

"Dobrou, Jess."

Ve snaze usnout jsem zavřela oči, ale v mé představě se ihned objevil Jeremy s Nikol. S trhnutím jsem oči ihned zas otevřela.

"Neboj se, tady jsi v bezpečí," zašeptal mi Niall do ucha a pohladil po boku.

"Já... Promiň, hnusná představa," vyšeptala jsem a cítila, jak se mi do očí derou nové slzy.

"To je v pohodě, Jess. Spi, všechno zase bude ok," slíbil Niall a vtiskl mi jemný polibek do vlasů.

"Doufám..."

O chvilku později se v místnosti znovu rozhostilo ticho. Jediným zvukem byl Niallův hluboký, pravidelný dech. Přála jsem si usnout, ale kdykoliv jsem zavřela oči, viděla jsem před sebou Jeremyho. Za chvíli jsem to vzdala a nechala své myšlenky rozutéct. Vzpomínala jsem, jak jsme se poprvé potkali. Jeremy byl přesně můj typ, ale nenapadlo by mě, že by o mě mohl někdy projevit zájem, ale stalo se. Několikrát jsme byli spolu venku a pak jsme se v květnu dali dohromady. Strávili jsme spolu skoro celé léto, a pak se všechno začalo kazit. Povzdechla jsem si a převalila se na druhý bok. Setkala jsem se s Niallovým pohledem.

"Promiň, probudila jsem tě?"

Niall zavrtěl hlavou. "Nemůžu spát."

"Já taky ne," přiznala jsem a posadila se.

Promnula jsem si unavené a zarudlé oči a pak se otočila na Nialla. Ten na mě zvědavě koukal.

"Copak?"

"Ale nic. Jen že jsi moc hezká," řekl a mírně se začervenal.

"Teď je to zrovna asi to poslední, co bych chtěla slyšet, ale díky," usmála jsem se.

Niall si povzdechl a natáhl se k lampičče. Místnost znovu zalilo matné světlo.

"Mám hlad, dojdu pro něco k jídlu," vyhrabal se z postele a zmizel.

Já se porozhlédla po jeho pokoji a zaujala mě ta věc v rohu. Vylezla jsem z postele a přišla blíž. Prsty jsem přejela po strunách a pokojem se rozlehly tóny perfektně naladěné kytary.

"Hraješ?" ozvalo se za mnou a já leknutím až nadskočila. "Promiň, nechtěl jsem tě vylekat."

"To je ok. Moc ne. Zahraješ mi ty?" nasadila jsem prosebný pohled.

"Dobře," přikývl a vzal kytaru do rukou.

Posadil se na postel a já se uvelebila naproti němu.