Poté, co Fury odešel, jsem se zhruba půl hodiny koukala na zavřenou složku o S.H.I.E.L.D.u. Jeden rok. Jeden rok to trvalo, než se můj život změnil. Nebo spíš se může změnit. Já ho můžu změnit. Všichni tady ho můžou změnit.
Rány jsem nejen dávala, ale i přijímala. A troufám si říct, že dokážu přijmout i toto. Novou práci, pohodlnou postel, možná si najdu přátele. Můj život se obrátí k lepšímu. S novým odhodláním se vrhnu na složku položenou přede mnou. Skoro jsem spadla. Otevřu ji a očima hladově hltám každý řádek.
Po hodině a půl vím o S.H.I.E.L.D.u vše potřebné. Dozvěděla jsem se i něco o Avengers. Už chápu, co Tony myslel tím staroušem. Trochu jsem na Steva změnila názor. A chtěla bych poznat i ostatní Avengers.
Dveře do mého pokoje se otevřou a zády napřed vstoupí Tony s tácem plným jídla.
„Přinesl jsem ti oběd, trochu pozdě, ale přece. V kuchyni se vyskytly menší komplikace," řekne, jakmile si ale všimne, že sedím nad složkou od Furyho, pokračuje „Chceš si o tom popovídat? Neboj, můžeš mi důvěřovat."
Pouze kývnu. Tác odloží vedle papírů na stole a pokyne mi, abych začala.
„Je to všechno tak narychlo. A taky nechápu, proč mě museli uspat a dovést sem. To mi to nemohli vysvětlit bez toho?"
„Fury si myslel, že bys ho nevyslechla a rovnou ho odmítla. A ještě když jsi zrovna utíkala a nemohla si dovolit nikomu věřit. Nemám pravdu?"
„Asi ano... Jen mě zajímá, kam jste dali mé věci po tom, co jste mě sem přivezli. Ráda bych je dostala zpět."
„Postarám se o to," věnuje mi zářivý úsměv. Myslím, že jsem si našla prvního kamaráda. Sama pro sebe se usměju.
„A smím vědět, jak ses rozhodla?" je zvědavý skoro jako já...
„Uf, no. Šlo by to na zkoušku?" přeci jen, nevím, jestli to všechno zvládnu.
„Snad ano," mrkne na mě.
„A hele? Já nevím jak to říct, aby to neznělo divně. Prostě bych chtěla poznat ostatní avengers," a je to venku.
„Není problém," řekne klidem. A uždíbne kousek čokoládové palačinky, co mi donesl. Přimhouřím oči. Ocucává si prst, a když už je u posledního článku, zvedne pohled a zírá mi do očí. Zastaví se. Vyndá si prst z úst a dětinsky se uculí od ucha k uchu.
„Tak já raději půjdu zavolat avengers a ty si to sněz. A rovnou jim řeknu, ať ti přinesou ty tvé věci. Paa," a zdrhá. Tak fajn. S chutí se pustím do jídla. Ty palačinky jsou vynikající.
Najednou se ve dveřích zase objeví Tonyho hlava.
„Jo a do skříně jsem ti nechal dát nějaké oblečení, co by ti mělo být," řekne jen a záhy znovu mizí.
To si nechám líbit. Dojím a jdu se připravit na tu superhrdinskou návštěvu.
Otevřu skříň a zase jí rychle zavřu. Znovu ji pomalu otevřu. Tolik oblečení jsem snad v životě ani neviděla. Nevím po čem dřív sáhnout.
Po dlouhém a namáhavém výběru, jsem zvolila jednoduché bílé tričko s krátkým rukávem a potiskem a modrou riflovou sukni s černou gumou v pase. Z malé krabičky dole ve skříni vytáhnu hromadu náramků a nandám si je. Ještě si vezmu černé páskové boty na podpatku. Svůj vzhled zkontroluji v zrcadle. Zhodnotím ho jako kladný a vyrážím vstříc nebezpečí, zvanému seznamování.
Posadím se na barovou stoličku vedle Tonyho. Otočí se na mě a uznale kývne. V tom cinkne výtah.
Čauky mňauky:3 Snad se kapitolka líbí, děkuji za každé vote a komentářík. Moc mě to těší
Vaše Anet♥
ČTEŠ
Avengers: Revenge
FanfictionDokončeno❤ Bez vzpomínek, bez rodiny, beze jména. Vzpomene si, jaká byla její minulost a vybere si správně svou budoucnost? Sledujte příběh dívky, která se rve jako tygr... A je trochu cvaklá... Úspěchy: #12 v kategorii Fan Fikce (nejlepší, co jse...