Avengers: Revenge

Dlouhý den

Odplivnu krev a utřu si koutek. Okolo mě se zvedají mí poražení protivníci a vrací se zpět za Olivii.

Ta spráskne ruce a usměje se.

„Výborně," řekne hodně pomalu a přibližuje se ke mně. Podá mi ruku a silně tu mou stiskne.

„Už zbývá jen..." nedopoví větu a druhou rukou mi píchne injekci do ramene.

„Co to bylo?" zeptám se a rychle svou ruku stáhnu.

„Jen taková menší prevence. Teď pojď se mnou," znovu mě obklopí ta banda poskoků a vedou mě pryč. Bona i Jimmy jen kamenně stojí, ale ve výrazech jim vidím obavy, spoustu obav. Vím co by mělo následovat, budu předstírat oddanost Paní O a až se dostanu k Avengers, vyřídím jim instrukce co dělat a říct jim, o koho se vlastně jedná.

Zní to jednoduše.

Až příliš, řekla bych.

„Co jste mi to píchla?" zeptám se.

„Sérum poslušnosti, zas tolik ti nevěřím," prohodí ledabyle.

„No do prdele," zašeptám. To trochu mění plány. Fajn, chtělo by to aspirin a sklenku vody. Jen pro dobrý pocit, protože tohle aspirin rozhodně nespraví. Stále tu ale zůstává naděje, že když mě Avengers uvidí, šoupnou mě někam do izolace a vyřeší to sami.

„A teď poslouchej, co uděláš. Zraníš je. Řekneš jim, jak moc je nenávidíš, co na nich nenávidíš a všechno do podrobností. Znič je psychicky, ale i fyzicky. Ať trpí. A teď si běž pro vybavení, za chvíli odlétáš," řekne. A já jdu a poslechnu, chci to poslechnout. Líbí se mi to, proč taky ne.

„S radostí," usměji se škodolibě a odcházím se vyzbrojit.

*V New Yorku*

*Pohled Tonyho*

„Jarvisi, co to je za lidi?"

„Zahájím rozpoznávání. Nahrávám na obrazovku,"

„Jarvisi, je to-"

„Thea Barton, pane," odpoví mi Jarvis. Nevěřím vlastním očím. Po tvářích se mi kutálí slzy štěstí.

„LIDI! ONA ŽIJE! JOO!" zakřičím.

„Co řveš? Snažím se spát," přijde Steve. Má tmavě modré kruhy pod očima a rozcuchané vlasy.

„Ona žije! Thea! Je před domem!" vjedu si rukama do vlasů a cítím, jak mi štěstí proudí žilami. Ona vážně žije.

„Počkej cože?" zbystří a rychle se koukne na obrazovku a pak se mu podlomí kolena.

„Steve? Jsi v pohodě? Oblékni se, jdeme jí přivítat," dotknu se jeho ramena. Vcelku mě vyděsí, když se začne hlasitě smát. Vyskočí a běží pryč.

„Pane? Slečna Bartonová a její doprovod se nechovají zrovna přátelsky," přejdu zpět k obrazovce. Všichni jsou těžce vyzbrojeni. A to dost.

„Ohlašuji nepovolený vstup do budovy."

„Já to vidím Jarve."

„Mám zahájit obranu?"

„Proboha ne! Je tam Thea! Přibliž kamerový záznam," ona se usmívá. Proč sem jde s armádou? Nemohla prostě jen přijít a říct: Tady mě máte?

„Jarve? Jdu tam. Steve? Nasaď uniformu," opatrnosti není nikdy dost.

„Pane? Obsadili přízemí."

„Jarvisi dej vědět ostatní. A zašli jim i snímky, tomuhle nebudou věřit," Steve vyleze v uniformě a usmívá se jak měsíček na hnoji. Tohle bude dlouhý den.

Další kapitola je tu konečně se v ní objevují alespoň dva Avengeři! Jak já se na ten závěr těším...

Ale kontrolní otázka, jaký chcete konec? Happy end, nebo ne?

Vaše Anet♥