Kamarádi?

4.5K 322 36
                                    

Otevřu oči a zaujatě sleduju strop. Mám skvělou náladu. Vzpomenu si na včerejšek a zakřením se. Ten pocit štěstí mi dodá spoustu energie. Vstanu a mířím ke skříni. Objevím tam krásné blankytné plavky. Vrchní část je udělaná jen jako pás přes prsa. Ihned se do nich zamiluju.

Obléknu se do nich a přes ně nasadím volné bílé šaty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Obléknu se do nich a přes ně nasadím volné bílé šaty. Ještě vezmu ručník a utíkám do kuchyně. Vezmu si jen půl banánu, nechci teď moc jíst, ale můj žaludek hladově volal. Kouknu na hodiny. Je teprve půl sedmé! No nic.

Vejdu do výtahu a zmáčknu čudlík patra s bazénem. Rychle jím banán a ještě s plnou pusou přemýšlím, na které straně chodby je můj cíl. Vystoupím a zavřu oči. Hluboce se nadechnu. Chlor je cítit zprava.

Za pochodu si sundám šaty, otevřu matné skleněné dveře. Šaty a ručním odhodím na lehátko a teprve poté se rozhlédnu.

Ups, v bazénu už někdo je... Shodou náhod je to Steve. V tom případě zabiju dvě mouchy jednou ranou, zaplavu si a ještě si pokecám se Stevem. Tím ale samozřejmě nechci říct, že je kapitán moucha. To tělo... Bože, na co to zase myslím.

Steve už si mě taky všiml.

„Neboj, ten bazén je dost velký pro nás oba Theo," oslovení Theo zvýrazní. Krapet mě to zaskočí. Přejdu k bazénu a namočím si špičku nohy do vody. Je tak akorát.

„Jak o tom víš?" neudržím svou zvědavost na uzdě a zeptám se. Plave ke břehu a vyskočí na kraj bazénu. Když se pohodlně usadí, znovu mi věnuje svou pozornost.

„Dejme tomu, že Clint se včera zmínil. Mě a zbytku S.H.I.E.L.D.u," uchechtne se „jo nejlepší je rovnou skočit," kývne hlavou na bazén.

V myšlenkách zabloudím ke Clintovi, jak to všem vypráví a musím se usmát.

Celkem mě překvapuje, že na mě Steve není naštvaný. Chová se tak mile. Jdu podél bazénu až k místu, kde sedí. On se bleskově zvedne, aby mi viděl do tváře. No, teď se musím nahoru koukat já, je dost vysoký.

„Hele, chtěla bych se ti omluvit za to, jak jsem se chovala a že jsem vybouchla," vyklopím.

„Ne, to já se omlouvám, neměl jsem říkat, že jsi byla vystrašená," sklopil zrak. Vypadal jako štěňátko.

„Takže si jsme kvit?" zeptám se s úsměvem jen tak pro jistotu.

„Stoprocentně," přitká a odhalí své perfektní zuby. Jak se tak na sebe culíme, najednou mi z lehátka spadne ručník. Oba se podíváme jeho směrem. Steve zavrávorá a padá. Pokusím se ho zachytit, ale je už příliš pozdě, navíc já ztrácím rovnováhu taktéž a padám spolu s ním. Jen tak tak se stihnu nadechnout a už jsem ve vodě.

Oba se rychle vynoříme a Steve kašle.

„Víš, že ta voda se pít nemá? Jo a příště chci skočit, né padat," řeknu a chechtám se. Dokašle.

„Každý má své chutě, já a chlor jsme spjati už odedávna. A s tou druhou námitkou naprosto souhlasím," hned co dokončí první větu, musím připlavat zpět ke kraji bazénu a chytnout se, jinak bych se utopila smíchy. Přiblíží se ke mně a řekne:

„Víš, ještě se chci ujistit... Jsme teď kamarádi?"

„Kamarádi," šťastně souhlasím.

Konečně se to začíná rozjíždět. Jak se vám vlastně líbí jméno Thea?:O

A mimochodem, nemůžu uvěřit tomu, že má tento příběh už 1000 přečtení:3 Jste nejlepší!!!

Vaše Anet

Avengers: RevengeKde žijí příběhy. Začni objevovat