Clint nám otevřel dveře a mě se naskytl pohled na sál, sladěný do bílo černa, plný lidí, co krom Avengers vůbec neznám. Vše vypadalo tak perfektně! Bylo to hezčí než jakékoliv dívčí sny.
Pochopila jsem, že mám sejít z balkónu po dlouhých točitých schodech, jako princezny ve filmech. Vzrušení ve mně téměř hořelo a já udělala první krok. Dole pod balkónem na mě čekal Steve, v sálu na mě byly upřené zraky téměř všech, ale já měla oči jen pro něj. Měl sako a neskonale mu to slušelo, až se mi z něj podlamovala kolena.
Nejhorší na tom bylo, že se mi doopravdy podlamovala a já letěla vstříc podlaze, pět schodů před cílem.
Díky Poseidonovi, za to, že má Steve rychlé reakce a já skončila v jeho náruči. Sladce se na mě usmál, i když bylo vidět, že i on z toho měl menší infarkt.
„Vypadáš, jako bys spadla z nebe, ale ony to byly jen schody," položí mě na zem. Pobaveně zakroutím hlavou.
„Děkuju, nevím, co bych bez tebe dělala," řeknu a políbím ho.
„Ležela na zemi," ozve se Tasha za mými zády.
„Nat, ty vždy víš, jak podpořit, že?"
„Vždyť mě znáš," odpoví a stiskne mi rameno.
„Clint bude mít proslov," zašeptá mým směrem Steve a já jako všichni ostatní, upřu svůj pohled na pódium.
„Drazí přátelé, pokud jste si přečetli pozvánky, tak víte, že tu dnes jsme, abychom oslavili návrat mé ztracené sestry. To odloučení se zdálo být nekonečné a teď, když už jsme zase spolu, je třeba to pořádně oslavit!" konec skoro zakřičí a poté zvedne svou sklenku s bílým vínem. V tu ránu se vedle mne objeví číšník s plnými sklenky na podnosu a se Stevem a Nat si nabídneme.
„Na Theu!" zvolá Clint a všichni okolo to zopakují po něm. Prostupuje mnou radost a já si přihnu ze sklenky. Chutná to úplně jinak, než jako to, co jsem prve vyplivla na Thora.
To víno hladí a zároveň díky bublinkám lechtá na jazyku. Je to jako ochutnat štěstí. Zavřu oči a tu chuť si užívám.
„Dobré, že?" zjeví se přede mnou Tony.
„Výtečné," řeknu trochu rozpačitě. Steve vedle mne si nervózně přešlápne.
„Přestaňte, dnešek je od toho, abychom si ho pořádně užili a nezabývali se vedlejšími okolnostmi. Pojďme se chovat jako dřív," navrhne a já i Steve radostně souhlasíme.
„To se musí zapít!" vykřikne. Proč všichni křičí? Nestačilo by to říct normálně? Ach jo, tímhle stylem mi brzo prasknou ušní bubínky.
Dojdeme k baru a Tony něco objedná. Trochu se bojím, co to bude.
V tom se k baru protlačí i Clint a culí se na mě jako sluníčko.
„Jak se ti tu líbí?"
„Nemám slov, moc děkuji," řeknu upřímně.
„Není zač," řekne vysmátý Tony a jednomu po druhém nám podává pití.
„Co to je?" ptám se zvědavě.
„Číšník to nazval Romancí, prý je tam dost alkoholu," zvonivě se zasměje a já s obavami svraším obočí. Ťuknu si spolu s ostatními a přihnu si. Ta chuť mě ohromí. Alkohol mě hřeje v krku a mé chuťové buňky si užívají příchuť pomeranče a čokolády. Je to snad ještě lepší, než to víno! Jestli předchozí nápoj chutnal jako štěstí, tohle je západ slunce.
Vyklopím do sebe zbytek sklenky a s hlasitým zvukem jí položím na stůl.
Ostatní na mě zírají s obočím až u stropu.
„Ta na to jde rychle," řekne opět vysmátý Tony a ostatní se k němu přidají.
„Jen to nepřežeň, ano?" stará se Clint.
„Ale no tak, přeci nejsem malá," zazubím se a objednám si další sklenku Romance.
Náhle se všude rozezní pomalá příjemná hudba a já si všimnu kapely na pódiu. Když se otočím zpět, stojí přede mnou Steve.
„Smím prosit?" podám mu svou ruku a lidé v sále se rozestoupí, aby udělali místo, prvnímu tančícímu páru. Steve mě jemně chytne kolem pasu a já mu dám jednu ruku na rameno a druhou vsunu do jeho dlaně.
„Nevím, jestli umím tančit," přiznám se.
„Já tě povedu," odpoví medovým hlasem a skutečně. Sálem téměř létáme.
Zahlédnu, že na parket se dostala i Natasha s Tonym. Steve sice tancuje perfektně, ale Tony téměř božsky. Když už jsme u bohů, Thor začal tančit s krásnou plavovláskou. Pokud mám správné informace, jmenuje se Jane.
Sál se začíná plnit tanečníky a po chvíli skončí první píseň. Blíží se k nám Tony s Natashou.
„Výměna?" zeptá se Natasha, ale než stačím odpovědět, bere si Steva do parády a začne tančit na mírně rychlejší hudbu, než byla ta předchozí.
Mě se ujme Tony a já se nechávám vést jeho ladnými pohyby.
„Víš, takhle je to fajn, co vše přejít a chovat se pořád jako dřív?" zeptá se a zatočí mě.
„Zcela určitě souhlasím! Pojďme to zapít!" nevím, kolik ho stálo námahy to vše přejít, ale hodlám toho využít.
„Dvakrát Romanci!"objednám a sedám si na barovou stoličku.
„Jsi si opravdu jistá? Přece jen, má to asi 50% alkoholu," tázavě si mě změří.
„Ale je to zatraceně dobrý!"
„To tedy!" souhlasí a už do sebe otáčí pití.
„Už jsem ti říkal, že jsi dnes překrásná?" otočí se na mne.
„Děkuji," odpovím pouze a cítím, jak mi červenají líčka. Zahlédla jsem Steva, jak stále tančí s Nat, tak objednám ještě další drinky a pouštím se do vášnivé debaty s Tonym.
„Už jsem ti říkal, co se mi stalo na mé narozeninové oslavě minulý rok?" ptá se po třetí sklence Tony.
„Ne, povídej," pobídnu ho zvědavě.
„Hrozně jsem se opil, a když jsem se další den probudil, ukázal mi Jarvis video, kde běhám nahý po střeše jen ve vysokých ponožkách, s tangama na hlavě, podprsenkou v jedné ruce, kravatou v druhé a obřím nápisem na zadku „Šťastné Velikonoce!"."
Propuknu v zuřivý záchvat smíchu, a když mě to po chvíli přejde, požádám o další drink na uklidnění. To je to poslední, co si pamatuji.
*
Protáhnu si ztuhlá záda a otočím se na druhý bok. Ležím na neuvěřitelně měkké posteli se saténovým povlečením.
Vedle mě leží někdo další.
„Steve," řeknu jemně a otočím si tu hromádku zmuchlané peřiny a končetin čelem ke mně.
„Proboha!" vykřiknu a cítím, jak mi zatuhla krev v žilách, a tvář mi polil studený pot.
Téměř tisíc slov! Já se překonávám...
Mimochodem, zdravím vážení, jak se vám líbí dnešní kapitolka?:3 Napište mi prosím váš názor, budu ho napjatě očekávat♥
Nebudu to nijak protahovat, stejně tyhle žvásty skoro nikdo nečte, takže hezký zbytek dne.♥
Vaše Anet ♥
ČTEŠ
Avengers: Revenge
FanfictionDokončeno❤ Bez vzpomínek, bez rodiny, beze jména. Vzpomene si, jaká byla její minulost a vybere si správně svou budoucnost? Sledujte příběh dívky, která se rve jako tygr... A je trochu cvaklá... Úspěchy: #12 v kategorii Fan Fikce (nejlepší, co jse...