Avengers: Revenge

Švoboda ježení!

„Dnes budeme trénovat i s Jimmem. Specializuje se na čínská bojová umění. Včera, teda dokud se z tebe nestala jen hadrová panenka, jsi kombinovala spoustu stylů, chci vidět, co je v tobě."

„Tak ať už to máme za sebou, pojď kovboji," vyzvu ho a naposledy se pokusím si uvolnit svaly.

Ten chlap je ještě rychlejší, než jsem čekala. Mám dojem, že jsem jen mrkla a už ležím na zemi. Podá mi ruku, aby mi pomohl se zvednout. Neochotně ji přijmu.

Znovu se připravím. Nevím co se děje, ale pokaždé skončím na lopatkách.

„Co se to se mnou sakra stalo? To už fakt nestojím za nic?" ptám se celá udýchaná.

„Techniku máš perfektní, reflexy jsou na dost dobré úrovni, síla je dostačující, jen to neumíš zkombinovat. Pořád jsi dobrá, my jsme jen lepší," řekne jako by nic.

„Ou, díky, mám se teď cítit líp?" protočím očima.

„Ne, znamená to, že musíš víc makat. Paní O bude chtít vidět výsledky," vloží se do rozhovoru Bona.

„Paní O? To je ta sucharka?"

„Přesně tak," směje se Jimmy a nastaví ruku, jakože si se mnou chce plácnout. Jen se tak dívám na jeho dlaň a čekám, až ji stáhne, právě mi asi tak desetkrát nakopal zadek, mám svou důstojnost. Někde hluboko uvnitř. Doufám.

Jimmy to pochopil a vyplázne na mě jazyk. Přimhouřím oči. Tohle se nedělá. Tedy pokud to nedělám já, pak je to ok, samozřejmě.

Vykopnu na něj, on mi nohu chytne a tváří se dost nadutě. Odrazím se, ve vzduchu se přetočím a zasáhnu ho druhou nohou. Samolibě se usměju a připravím si pěsti. Vyhnu se jeho ráně skrčením, znovu hbitě vyskočím a kopnu ho do boku. Dojde na pěstní souboj, oba se celkem slušně kryjeme před ranami toho druhého a já začínám couvat.

Málem mě zasáhl, pokusím se mu podrazit nohy, ale on mě přemetem přeskočí a rozběhne se směrem ke zdi, ke které jsme se dostali. Předvede ukázkové salto vzad a já jen oslněná stojím a pak už jen registruji, že zase ležím na zádech.

Přidržuje mě na zemi a kouká mi do očí. Rozšíří se mu zorničky, posléze ale rychle zakroutí hlavou a sleze ze mě.

„Běž do posilovny, za chvíli jsem u tebe," řekne Bona a já se jen podívám na Jima, jak si mne spánky a pak odcházím na druhou část posilovny.

Přemýšlím nad tím, co se stalo a nenalézám vysvětlení.

Veškeré myšlenky na to co se událo, ale zmizí v okamžiku, kdy zahlédnu stůl s občerstvením. Pomalu se k němu přibližuji a ulovím si čokoládový donut.

„Nikdo se to nemusí dozvědět, jasné?" vyhrožuji mu se vztyčeným ukazováčkem a pak si ho celý nacpu do pusy. Za mnou se ozvou kroky a já se otočím, až mi z pusy část ožužlaného donutu vypadne.

„Okamžitě to běž vyplivnout," řekne Bona. Zakroutím hlavou na nesouhlas. Jídlo mi nikdo brát nebude, to teda ne.

Začala se ke mně přibližovat a já se vydávám na parkurový běh po posilovně. Polknu část jídla a šišlavě zařvu.

„Švoboda ježení!" pak se jen ohlédnu, mám slušný náskok, překážkový běh asi nebude jedna z jejích silných stránek.

Když se otočím zpět, vidím jediné. Sloup. A pak už nic.

Ahojda:3

Celkem brzy přidávám novou kapitolu, tak snad to oceníte 3:D

Děkuji za votes a komentáře:33

Nebudu to protahovat, užijte si neděli koblížci♥

Vaše Anet♥