Že by stalker?

3.7K 302 50
                                    

Po příjezdu do Stark tower se najím a poté vydám do posilovny. Nesmím ztratit kondici. Vezmu si tříčtreční černé legíny a sportovní podprsenku. Přes rameno si hodím ručník a s připravenou lahví s vodou vyrážím protáhnout si svaly.

Už se nemohu dočkat. A tím myslím jak posilovnu, tak tu party. S Natashou jsme vybrali opravdu dokonalé šaty. Když jsem je uviděla, zůstala pode mnou malá loužička slin. Tak moc úžasné jsou.

Nat mi i slíbila, že mi pomůže s make-upem a účesem. Je skvělá. Když nad tím tak přemýšlím, je to první kamarádka co si pamatuju. Měla jsem přátele i před tím? Chtěla bych si tak moc vzpomenout, ale zároveň se toho děsně bojím. Bude se mi má minulost líbit? Ani nevím, jestli mám rodiče.

Zřejmě ne, Clint by se o nich určitě zmínil... Zamrzí mě to. Ale i tak mám teď víc rodinných příslušníku, než jsem si mohla přát. Potřebovala bych si o tom s Clintem popovídat.

Vejdu do tělocvičny, a koho tam nevidím? Ne, Clint to není.

„Sleduješ mě, nebo tak něco?" zeptá se pobaveně Steve.

„Brzdi, to ty mě sleduješ!" snažím se obhájit samu sebe.

„To nechápu, já tu byl přece první," praví zmateně. Sakra, teď mě dostal. Rychle mozku, spolupracuj!

„Aleee to nemůžeš dosvědčit," řekla jsem přesvědčivě. Počkat, vážně jsem to řekla?!

„A ty snad jo?" nejen že jsem se ztrapnila, ale i naběhla. Nasadím svůj typický výraz. Ohrnu spodní ret a přimhouřím oči. Steve se začne hrozně smát.

„Už o tom nikdy nebudeme mluvit, jasné?" uznám porážku a chci se ujistit, že to zůstane mezi námi.

„Jak si přeješ. Ale mám jednu podmínku," zvednu obočí a on se škodolibě usměje.

„Musíš mě znovu porazit," tak to si nechám líbit.

„Jak je libo, ale nešetři mě," souhlasím téměř bez váhání.

Odejdeme k žíněnkám. Dám si levou nohu mírně dopředu, přikrčím se a pěsti zvednu do úrovně prsou. Steve zaujme podobnou pozici. Obejdeme si kolečko a poté se Steve odhodlá k útoku. Jeho pravá pěst míří k mému obličeji. Uhnu maličko doprava, levačkou jeho útočící ruku sevřu, pravou rukou ho chytnu za krk a vrazím mu kolenem do břicha a odhodím ho za sebe. Zastaví se, otočí a jde znovu ke mně.

Chytne mě za ramena a než se stihu vyprostit z jeho pevného sevření, ležím na zemi. Mám pokrčené roztažené nohy a on mě stále svírá. Vrazí mi pěstí. Chce udeřit znovu, než se mě ale dotkne, otočím svou pánev na bok, pravou nohu dám k jeho pasu a levou zaháknu za krk. Silou ho otočím na záda a udržuju na zemi. Je ale silnější a vymaní se mi. Rychle vstane a já udělám totéž.

Tentokrát pro změnu zaútočím já. Rozběhnu se, Lehce se přikrčím, abych předešla tomu, že mi vrazí do nosu a vystřelím ruku k jeho hlavě. Co jsem ale nečekala, bylo, že plán selže. Ruku mi chytl, zatočil mnou o 180 stupňů a přehodil mě přes rameno na zem.

Zase se válím na zemi. On si na mě obkročmo sedne a ruce mi semkne nad mou hlavou. Nemohu pohnout tělem. Nohy mám ale téměř volné, a mé koleno zasáhne jeho citlivé místo.

Spadne na stranu a já jsem volná. Steve se pomalu zvedá, a když je na nohách, maličko se zakymácí.

„To byla hnusná podpásovka," řekne.

„Promiň, jsem asi zvyklá na trochu jiná pravidla než ty," omluvím se a myslím to vážně. Steve to zvládne ale celkem rychle a znovu se vydává ke mně.

Vykopnu jeho směrem nohu, on se zakloní a vyhne se, já ale skončím napůl otočená a on mě pevně sevře v rádoby objetí. Drží mě moc pevně a nohy mám taky zablokované. Tohle je konec. Sklopím hlavu na důkaz poražení a on mě pustí.

„Jsi fakt dobrá," prohodí uznale.

„Ale i tak jsi mě porazil," řeknu a zadýchaně se procházím okolo něj.

„Dlouho jsem se takhle nebavil, takže ti prokážu laskavost a o tom tvém malém trapasu nikomu neřeknu," zírám na něj s otevřenou pusou.

„Vážně?" přesvědčuji se.

„Stejně brzy zase něco provedeš, takže se to vykompenzuje," zašklebím se, ale neodporuji, má pravdu.

„A jak to tu zatím zvládáš?" jeho otázka mě překvapí.

„No, dříve jsem se řídila pravidlem, že přítel je nepřítel, který ještě nezaútočil. Tady jsou ale všichni tak milí, že se nebojím jim důvěřovat. I přes to je pro mě těžké vše zvládat," odpovím po pravdě.

„Rád ti s tím pomůžu," řekne a sladce se usměje.

Zdravím:)

Chci vám jen říct, že se mi hrozně líbí jak Theu s avengery shippujete:D A ještě se zeptám, jaký máte názor na new trailer k Civil war? Já se málem roztekla... A ten Spider-Man... Doufala jsem, že se tam objeví a ten kostým je dokonalý, téměř stejný jako v komiksu:O Piště mi své názory prosím, ráda si je přečtu:33

Vaše Anet

Avengers: RevengeKde žijí příběhy. Začni objevovat