Tristan (Mpreg, hybrid)

Hlubší smysl 23

Tento díl se možná bude zdát nezáživný, ale má HLUBŠÍ SMYSL

Celý čtvrtek a pátek byl velmi klidný a já si s Teodorem skvěle popovídal a řekl mu i věci, které jsem sděloval jenom Edmundovi. Řekl jsem i pravdu ohledně otcovství svého dítěte a věděl, že je mé tajemství v bezpečí. Strejda Teo byl úžasný a já byl neskutečně rád za jeho ochotu mě poslouchat, aniž by mi cokoliv vyčítal. Pomohl mi i s nerozhodností a prozatím mi nabídl i největší pomoc, kterou jsem dostal. Byl by ochotný si vzít hroudu po dobu mých studií, cestování a hlídal by mi ji ve chvílích, co bych chodil do práce. Dítě by v tu dobu už zajisté bylo také poměrně velké, takže bych se o něj nemusel tolik starat... Geniální!

Nyní však byla noc z pátku na sobotu a já se cítil mnohonásobně osamoceněji, než doma. Pan Cora je vrátil kolem sedmé z práce, navečeřel se a vzal si Teodora do svého pokoje, aby mu dělal společnost. Nejprve, podle slov strejdy, koukají na televizi a povídají si, poté ale musí Teo uspokojit pánovy touhy... To jsem už slyšet nechtěl.

Ležel jsem v prostorné posteli zakrytý až po hlavu, z polo-zataženého okna se díval ven do osvětlené ulice a přemýšlel, jak seznámit táty se svým novým plánem a jestli budou stále tak naštvaní.

„Hroudo," poprvé ve svém životě jsem oslovil své břicho a jemně si po něm přejel dlaní, „možná jsem ti našel dům." Naivně jsem čekal, že třeba odpoví, abych si nepřišel jako totální blázen, ale jak jsem tušil, nereagovala. „Přesto bych byl radši, kdyby ses z mého těla laskavě vystěhovala," dodal jsem tiše a sundal ruku ze svého těla. „Netvrdím, že tě nesnáším, ale pro oba by bylo jednoduší, kdybys nebyla. Nikdy na sebe nebudeme mít čas a jenom si to budeme vyčítat. No dobře! Já si to budu vyčítat, ale stejně budeme mít podělaný život oba."

Jen co jsem domluvil, cvakla klika v zámku a Teo se potichu vplížil do pokoje pouze ve spodním prádle. Veškerá jeho opatrnost skončila v okamžiku, co poznal, že nespím. Suverénně rozsvítil světlo a hodil oblečení, které si nesl v ruce, na stolek v rohu místnosti.

„Neměl bys už spát?" vyčítavě se mě zeptal a rychle zapnul telefon, aby viděl čas. „Jsou dvě, spi." Přišel mi podrážděný a když se ke mně natočil z levé strany, uviděl jsem rudou tvář.

„Co máš s tváří?" Zvedl jsem se na rukách, abych viděl lépe.

„Řekl jsem, ať spíš!" ohnal se naštvanými slovy a natočil se ke mně druhou stranou. „Lehni si," přistoupil ke mně a mírným tlakem na má prsa mě položil, „zavři oči a nech si zdát nějaký pěkný sen." Uchopil okraj peřiny, zakryl mě a přitiskl jednu procítěnou pusu na mé čelo.

„Od čeho to máš?" nenechal jsem se odradit a znovu se zeptal.

„Dostal jsem facku. Teď to víš, tak už konečně spi," netrpělivě mi řekl a po krátké návštěvě koupelny se vměstnal ke mně do postele.

„Proč jsi dostal facku?" znovu jsem se zeptal a tak navázal tam, kde jsme předtím skončili.

„Protože jsem nebyl dobrý. Stačí?" vyštěkl a peřinou mě ještě více přišpendlil k matraci.

„Normálně tě pan Cora takto mlátí?" podivil jsem se a snažil si v hlavě poskládat obrázek naštvaného Cora. Vždy vypadal přísně a naštvaně, ale nikdy ne násilně.

„Trisi, vždy dostanu pouze to, co si zasloužím, ano? Můj svět se točí kolem pána a když má můj pán pocit, že něco nedělám dobře, tak mi to sdělí," oznámil mi vše jako samozřejmou věc a mnou to jenom zatřáslo. Ostatní hybridi jsou naprosto fanatičtí do svého majitele, což mě děsilo.