Tristan (Mpreg, hybrid)

Chodíš s Edmundem? 29

* 00147HMc - 00147 (pořadové číslo od narození prvního hybrida), H (hybrid), M (masculin=muž), c (cat=kočka)
** čtvrtek, těhotenství - 10týdnů a 6dnů

„Trisi, můžeš jít k nám do ložnice? Já přijdu za chvíli," požádal mě otec a já jen přikývl a uposlechl.

Celé naše chování vůči sobě se poměrně dost zlepšilo a uvolnilo to atmosféru v celém domě. Táta mi nechával trochu více volnosti a od prohlídky, která proběhla před čtrnácti dny, mi často vycházel vstříc, což bral jako jakousi formu omluvy.

Vešel jsem do ložnice tátů, kde byla dominantou pokoje obrovská postel a po okrajích se krčily stylizované skříňky. Sedl jsem si na matraci. Oba otcové dorazili záhy.

„Chci vám ukázat toto," oznámil nám táta a rozešel se ke svému nočnímu stolku. Nechápavě jsem se na tatínka podíval, ale on pouze pokrčil rameny. „Chci to otevřít s vámi."

Obálka.

Co v ní je?

„Přišlo mi to již v úterý z TISofIHA," řekl otec s vážnou tváří, ale já čekal na obsah stejně jako on. „Nechcete mi říct její obsah? Vím, že ho znáte. Když mi to řeknete sami, vezmu to lépe, než když si budu muset obsah přečíst sám, poté za sebe neručím."

„Jak máme vědět, jak dopadly testy?" usměvavě se zeptal tatínek a ruku mi letmě položil na má záda.

„Volali mi," oznámil stručně a na chviličku se odmlčel, aby si sám uspořádal myšlenky a rozmyslel si, jestli nám to chce říct. „V obálce je jméno druhého otce."

Zalapal jsem po dechu a vyděšeně se podíval na tatínka, který vypadal podobně jako já, aby mi pomohl, nebo aspoň zachránil.

„Takže to víte oba," okomentoval naše počínání dotčeně otec, během čehož prsty přejížděl po okraji obálky. Chystal se ji otevřít, protože jsme se stále nehodlali prořeknout. „Trisi? Tommy? Jak už jsem řekl, když mi to řeknete sami, nebudu z toho vyvozovat následky v takovém rozsahu."

„Nepůjdeš za ním?" nenápadně jsem se zeptal. Otec se na mě zamyšleně podíval, chvíli tak setrval a nakonec neochotně zavrtěl hlavou.

„Dobře," vydechl jsem a naposledy se podíval na tatínka, který s chabým úsměvem přikývl. Nezbylo mi nic jiného, než jít s pravdou ven, stejně by se to dozvěděl. „Otěhotněl jsem s Edem," zašeptal jsem a poslední slovo téměř nepustil skrze rty.

„Trisi, podívej se na mě a řekni to ještě jednou a hlasitěji, ano?" Uposlechl jsem.

„Mám to s Edem." Ihned jsem sklopil pohled, abych nemusel vidět otcův, nejprve nechápavý a později vyděšený, výraz.

„S Edmundem?" vyjekl a já přikývl, čímž jsem jej dorazil a on začal rychle trhat obálku, aby to viděl černé na bílém. „Děláš si ze mě srandu?! To jsi takový idiot, že spíš s hybridem?"

„Jamie!" vykřikl naštvaně tatínek a prudce si stoupl, aby se mohl pustit do otce. „Slíbil jsi, že nebudeš vyvádět a místo toho nás tady urážíš! Co máš proti hybridům? Jsme stejní jako vy a máme právo na lásku, tak mi pověz, proč je špatné, že si Tris pořídil miminko s jedním z nás?"

„Protože to bude mít obrovské následky," zavrčel otec a očima létal po řádcích na papíře.

„Jaké?" posměšně se zeptal tatínek a přistoupil o dva kroky blíže ke mně. „Budeme muset pouze domluvit s panem Rutterem, aby k nám pouštěl Edmunda častěji. Určitě bude chtít být také u výchovy svého dítěte."