Vyhrali jsme v hokeji a teď přidávám nový díl (1766 slov)... Doufám, že jsme vám zpříjemnili pátek třináctého ;)
„Kdyby měl aspoň telefon," stěžoval jsem si nahlas, přestože mě nikdo neposlouchal. Malý Jamie šel už před dobrými čtyřmi hodinami spát, Tommy vytuhl na gauči před hodinou, otec odešel z domu společně s panem Rutterem, přičemž mu pomáhal s hledáním Edmunda, a tatínek vařil další konvici čaje, abychom vydrželi vzhůru.
„Trisi, měl bys jít spát," naléhal tatínek, když se vrátil z kuchyně. „Tohle ponocování není zdravé ani pro tebe, ani pro dítě."
Němě jsem přikyvoval, ale jeho slovům nedával žádnou váhu. Hodlal jsem počkat až do chvíle, kdy mi táta zavolá, že už Eda konečně našli.
„Tristane, já to myslím vážně! Takhle můžeme čekat klidně týden a bez úspěchu. Edmund napsal, že se vrátí, tak mu věř – potřebuje si jen pročistit hlavu," vysvětloval mi přesvědčivě, ale já mu nechtěl věřit. Edmund se po našem sexu sebral a utekl, kdo ví kam. Něco nebylo v pořádku.
Nic nebylo v pořádku!
„Proč by si chtěl pročistit hlavu? Normálně se na mě s malým vykašlal. Hlavně, že ho nejdřív chtěl... A jestli si myslíš, že se sám od sebe vrátí, tak jsi ještě naivnější než já," nařkl jsem ho a naštvaně se svalil vedle spícího Tommyho na gauč, kde jsem se zabořil do měkkých polštářů, kterými nechal tatínek Tommyho obestavět.
„Asi si to neuvědomuješ, ale Edmund je v neuvěřitelně složitě situaci. Tebe miluje, ale s Felixem má děti, navíc se o něj oba perete a on nechce ublížit ani jednomu. Rozumíš tomu, co ti chci říct?" Nahodil jsem nečitelný výraz a dělal, že mi jsou Felixovy potřeby absolutně fuk. „Felix je mladší, z mnohem horšího prostředí, než které jsi ty kdy poznal, a na Edmundovi naprosto lpí, stejně jako maličké děti. Neumím ti lépe říct, jak bych popsal Edmundův vztah s Felixem, protože ani spousty věcí neznám, ale pro Eda je to velice důležité. Nechce Felixovi ublížit."
„Proč se ho neustále zastáváš?" utrhl jsem se trochu hlasitěji, než jak jsem si původně přál. „Já jsem tvůj syn a měl by ses snažit spíše o můj vztah s Edmundem, než mi neustále předhazovat, jak je Felix dokonalý. Já s ním čekám dítě, stejně jako ty jsi čekal s tátou, a já nedovolím, aby mi ho někdo vzal, stejně jako ty jsi nenechal tátu Claudii!"
Naštvaně jsem si založil ruce na prsou a sledoval jeho naprosto nechráněný postoj. Nevěděl, co mi na to říct, protože sám se zachoval úplně stejně. Také jako zmetek.
„To bylo něco naprosto jiného," vyblekotal ze sebe a své třesoucí se ruce schoval pod deku, kterou si přitáhl na klín.
„V čem? Já chci Edmunda, stejně jako ty jsi chtěl tátu!" zavrčel jsem, až se Tommy vedle mě trochu zavrtěl. Automaticky jsem ho zakryl dekou, která mu mírně sklouzla po rameni.
„Edmund má s Felixem dvě děti, tohle nemůžeš přehlížet!" napomenul mě naštvaně.
„A co mám dělat? Mám si jejich děti koupit a hrát si na to, že jsou moje?" Pohoršeně si mě prohlížel. „Co na mě tahle koukáš? Víš, že aspoň ten kluk půjde do prodeje."
Tatínkovi se začaly blýskat oči od pláče a já si promnul kořen nosu. I mně bylo líto maličkého chlapečka, který se tolik podobal Edmundovi. Byli mu dva roky a v pěti letech se obvykle obchoduje s hybridy. Felixův majitel rozhodně nebude chtít živit dalšího mužského hybrida, když už jednoho má a navíc vlastní i hybridí dívku, která má pro něj mnohem větší cenu.
ČTEŠ
Tristan (Mpreg, hybrid)
Fiksi Remaja"Bez domov, bez peněz, bez jakýchkoliv práv." Znaveně jsem vyčítal na prstech a pokoušel si udržet vážnout tvář před svým klukem a budoucím otcem našeho dítěte, které ani jeden z nás nechtěl. "Máme kde bydlet a naše dítě z toho domo...