Game Continues | √

Rande

Nechtěl jsem čekat, až se sama rozhoupe a udělá něco, na co by vteřinu po tom nechtěla zapomenout, tak jsem se rozhodl ji pozvat na rande. Jenže jsem chtěl, aby to bylo jiný, jedinečný. Nechal jsem jí vzkaz s tím, v kolik a kde se sejdeme a že budem předstírat, že jsme na prvním rande. Přišlo mi to jako fajn nápad, něco jako oddych od všeho toho, co se s náma děje.

***

„Takže... Mio," začal jsem, když jsme si objednali a šibalsky se usmál. „Co vy vlastně děláte?" zeptal jsem se zvědavě a ona se bránila úsměvu. Byl jsem hrozně rád za to, že s tímhle večerem vůbec souhlasila, ještě víc ale díky tomu, že tentokrát v jejích očích byla malá jiskřička. Ne taková, jako kdysi, ale byla tam, a to byl podle mýho skvělej začátek. To, že se bavila, že sedět tady se mnou pro ni nebylo utrpení, ale naopak.
„No víte, já jsem doktorka." pověděla a napila se ze své sklenky vína.
„Ó, doktorky mám rád," skočil jsem jí do řeči a pořád ji upřeně sledoval. Pohled na ni mě nikdy nepřestával bavit, byla jako obrázek, na kterej se můžete dívat neustále, dvacet čtyři hodin denně a stejně na něm dokážete najít a ocenit nějakou další krásnou věc, vlastnost, kterou jste doteď neviděli. Na sobě měla červené, uplé šaty a vlasy měla volně rozpuštěné. Nic přehnanýho. A to jsem na ní měl vždycky rád, kdo ví proč.
„No tak to mě budete přímo milovat." zněla tak vážně, jako by ten tón měla nacvičený z práce. „Každopádně teď sedím doma a starám se o dítě, takže pokud chcete zdrhnout, úplně vás chápu."
„Neutíkám od problémů, z toho už jsem vyrostl." z mého hlasu snad poznala, že nechci vést žádný doopravdy vážný téma. Kvůli tomu jsme tu dneska večer nebyli.
„Také nehledám vážnou známost," pokračovala a lokty se opřela o stůl, takže jsem pohledem automaticky sjel od jejích očí o něco níž. „Nechci dokonce ani sex." řekla pomalu s pohledem zaseklým na mě a já v těch jejích viděl jen šílené pobavení, ačkoliv tvář říkala něco značně jiného.
„Opravdu? No to mi budete ale naprosto k ničemu." opřel jsem se do židle a zkřížil si ruce na prsou. „Jsem totiž hroznej děvkař," vysvětlil jsem a ona chápavě kývla, přičemž se tvářila jakože že to, co říkám ji hrozně zajímá. „Navíc vidíte ten snubák? Podvádím dokonce i svou ženu." opět fascinovaně kývla a já pokračoval. „Už jsem měl v životě dvě ženský, to se prostě nedá." koutky mi cukly do úsměvu, ale nakonec jsem se mu ubránil. Takhle s ní být se mi líbilo, hodně.
„Je to přes čáru." vzala do ruky svou sklenku a pořád jsme si hleděli do očí, jako by to ani jeden z nás nechtěl utnout.
„Sám bych to líp neřekl." Ušklíbl jsem se, ona se polichoceně usmála a já se zaměřil na její tetování. „Pěkné." pronesl jsem a ona se opět usmála, ale ne tak upřímně jako vždy, prostě se držela naší hry.
„Děkuji."
„Co vás přimělo právě k tomuhle?" vyzvídal jsem a pečlivě zkoumal každý její pohled, pohyb nebo úsměv. Byla dokonalá.
„Měli jsme s přítelem stejné." položila poloprázdnou skleničku před sebe na stůl a já pokračoval ve vyptávání se.
„Kdo byl ten šťastlivec?" optal jsem se a ona nad tím mávla rukou.
„Ále... Byli jsme šíleně zamilovaní, po šesti letech mě požádal o ruku a udělal mi dítě, klasika." nad posledním slovem jsem se uchechtl. „Co to vaše?" dával jsem si pozor, abych se nezačal smát, ale poloúsměvu jsem se neubránil. Sedl jsem se rovně a ruce položil na stůl.
„Ále, s přítelkyní jsme měli stejné. Byly jsme šíleně zamilovaní, po šesti letech jsem ji požádal o ruku a udělal jí dítě, klasika." Rozhodil jsem rukama a usmál se. Na tváři jí to vykouzlilo tentokrát už upřímný úsměv.
„Jak vidím, smysl pro humor rozhodně nepostrádáte." poznamenala s úsměvem a já ji v tom pouze utvrdil kývnutím spojeným s úsměvem d ucha k uchu. V tu chvíli donesl číšník i talíře s jídlem a my rychle poděkovali, abychom se co nejdřív vrátili k tématu. „Ale tak změňme téma, povězte mi něco o sobě." zhluboka se nadechla a i souhlasila, i když ne, že by kvůli tou skákala radostí metry vysoko. „Co vás zajímá?" zeptala se a sedla si stejně jako já.
„Všechno." zněla má -asi až příliš stručná- odpověď." odmlčel jsem se a čekal, jestli z ní něco vypadne.
„Myslím, že o mém životě víš první poslední." odpověděla potichu a z tváře jí zmizel výraz, který si držela celou dobu. „Jsi jeho nedílnou součástí." špitla a já se pousmál a posunul ruku přes stůl pomalu k té její.
„A chci jí být pořád, i za měsíc, i za rok, i za deset let, Mio." vzal jsem jí za ruku. Nechtěl jsem mluvit o tomhle, chtěl jsem jen, abychom si užili fajn společnej večer a aby se věci alespoň o něco málo spravily.
„Budeš v životě Jessie, to slibuju." pohladil jsem ji po ruce a ona ke mně zvedla oči. Už zase ty její, ty pravé, ty plné smutku a beznaděje.
„A v tom tvým?" Zeptal jsem se nadějně. Rozmýšlela se a váhala, až nakonec pustila mou ruku a schovala je obě pod stůl.
„Chceš se rozvést?" zůstal jsem na ni bezvýrazně civět, zaskočilo mě to. Tuhle otázku jsem nečekal dneska, natož vůbec někdy, a ještě víc jsem to nechápal, když ještě před minutou jsme se smáli a byla veselá. Nevím, co jí zase přecvaklo v hlavě, ale cítil jsem, že se tím tenhle večer ztratí kouzlo. No a když jsem se zamyslel nad tím, že jsme se brali jen pár měsíců zpátky, ta představa rozvodu se mi vůbec nelíbila.
„Ne." pověděl jsem potichu a naprázdno polkl. „Ty snad jo?" po chvíli nesouhlasně zakývala hlavou a mně se neskutečně ulevilo. „Mio nebral jsem tě sem, abychom se bavili o tomhle, dobře? Chtěl jsem jen na chvíli zapomenout na tuhle situaci." kývla a na ex vypila celou sklenku vína, kterou si před chvílí dolila.
„Tak se jdem bavit." řekla rázně a koukla se mi do očí. „Co chceš dělat?" pořádně jsem si promýšlel odpověď, abych zas neplácl nějakou pitomost.
„No, jsme v restauraci na večeři, co třeba jíst?" usmál jsem se a ona přikývla, když pak se zasmála.

Později...
„Je klišé to říkat, ale dnešek jsem si hrozně užila." usmála se a já musel při pohledu na ni taky. Naklonil jsem se k ní a dal jí pusu na tvář.
„To já taky." neodvážil jsem se ji ani vzít za ruku, natož ji normálně políbit. Chtěl jsem na to jít pomalu. Myslím tím, nechtěl, ale věděl jsem, že je to tak lepší.
„Děkuju za krásnej večer." pořád jsme se jak paka usmívali jeden na druhého.
„Já děkuju." krátce jsem ji objal ale i tak jí něco stihl zašeptat do ucha. „Za všechno." odtáhla se ode mě a vytáhla si z kabelky klíče.
„Nechci nic uspěchat, dobře?" zeptala se a otevřela dveře od domu.
„Já vím." kývl jsem. „Můžu se ale stavit zítra?" radostně kývla a pak mi předhodila otázku.
„Můžem ještě na chvíli předstírat?"
„Samozřejmě." nervózně přešla ke mně. Pomalu mě vzala za tváře a rty se zlehka dotkla těch mých. Přes boky jsem jí sjel k pasu a přitáhl si ji k sobě nejblíž, jak to šlo. Když se potom odtáhla, zabořila hlavu do mé hrudi a já ji pevně objal.
„Tohle si chci pamatovat." vítězně jsem se usmál a zavřel oči.
„Miluju tě." zašeptal jsem jí do ucha tak potichu, že ani člověk krok ode mě by to nemohl slyšet.
„Já tebe taky." kuňkla potichu a namáčkla se víc ke mně. „Zůstaň tu..." zaprosila a já se odtáhl tak, abych jí viděl do očí. Nesouhlasně jsem zakýval hlavou a palcem jí přejel po tváři.
„Není to správný." povzdechla si. „Přijedu zítra, dobře?"
„Dobře..." dal jsem jí pusu na čelo a pak ji pustil. Ale už jsem necítil strach, obavy, ani nic podobnýho. Protože jsem věděl, že tohle už něco znamenalo. Že je to začátek. A doufejme, že začátek něčeho, co už neskončí.

***
STIHLA JSEM TO! 

So hey guys, jak jsem slíbila, je tu nová kapča, a doufám, že vám třeba zvedla náladu nebo zpříjemnila večer :) 
Určitě mi do komentářů napište, co jste dostali nebo co jste dneska dělali a tak, ráda si počtu :)
Co mně udělalo asi největší radost bylo povlečení s Justinem a jakože už můžu v klidu umřít ♥

Další věc, která je MEGA MOC důležitá, je už zmiňováná storka Weirdoos, která vychází dneska O PŮLNOCI, takže... Žádný spánek, Weirdoos!:D 
Profil, na kterém to bude vám označím do komentů, protože jsem na pc a pitomě se tu označuje, každopádně všechny vás FAKT moc prosím, ať na to mrknete, protože si myslím, že ta storka fakt stojí za to, a i když na části někdy možná budete čekat dlouho, snad se to vyplatí :)

A k té druhé storce, čistě mojí, pokud nevyjde dnes večer, očekávejte ji na mém profilu 26.12.:) 

To je všechno, přeju vám všem pohodový Vánoční svátky, snad jste si dnešek užili a předem přeju i šťastnej novej rok, snad bude lepší, než byl tenhle :)

Ily guys & bye:))