Game Continues | √

Zprávy

Po nějaké době...

Zničeně jsem seděla na gauči s mobilem v ruce. Steve si vzal Jessie k sobě, takže jsem měla večer pro sebe. Nebyla to první a asi ani poslední noc, co si ji Steve nebo Madd vzali k sobě, vlastně takových večerů bylo poslední dobou fakt hodně.

Tenhle byl ale od ostatních odlišný. Nešla jsem spát hned po tom, co se za nimi zacvakly dveře. Sedla jsen si na gauč, vzala do ruky mobil a na stůl před sebe položila flašku. Ne, že bych snad pila, jen pro jistotu, že bych se zase sesypala, nechci být střízlivá. Vzala jsem do ruky telefon a v kontaktech klikla na jeho jméno. Najela jsem na zprávy a nadechla se. Pomalu, zhluboka a pak bez rozmyslu napsala a odeslala zprávu.

Mia: Chtěla jsem ti jen napsat, abych ti řekla, že mi chybíš. Chybí mi ty noční hovory, usínání vedle tebe, každá „Já tě miluju víc," hádka... Chybí mi náš vztah
√ Zobrazeno.

Mia: Chybíš mi, šíleně moc
√ Zobrazeno.

Mia: Ta představa, že mě líbáš mi nedokáže zmizet z hlavy
√ Zobrazeno.

Mia: Chybí mi tvůj hlas
√ Zobrazeno.

Mia: A právě teď je mi jedno, že jsem ti u prdele
√ Zobrazeno.

Vytočila jsem jeho číslo. Vyzvánělo to asi tak milionkrát, když pak to zvedl.

Počkat.

On to vážně zvedl!

„Tak hele, ty... Ty..." začala jsem pevně a povzdechla si. „Dylane sakra..." slyšela jsem jeho dech, ale nečekala jsem, že se zmůže třeba jen na jedno slůvko. „Proč?" uslyšela jsem mírné povzdechnutí. Potřebovala jsem ho slyšet, o to víc ho mít vedle sebe. „Bolí to. Neskutečně to bolí." po tváři mi sklouzlo pár slz a já s klidem zavřela oči. Alespoň, že poslouchal. I to mi přinášelo částečnou úlevu od toho, že je mezi náma tlustá stěna, co mi zabraňovala s ním jakkoli komunikovat. „Říkával jsi, že už mi nikdy neublížíš, pamatuješ? Sliboval jsi to. A já už kvůli tobě přes měsíc nespím, cpu do sebe prášky a mám kruhy pod očima jako zombie." nereagoval. „Měla bych tě nechat jít?" popotáhla jsem a pokračovala. „Měla bych se smířit s tím, že jsi pryč?" zhluboka se nadechl, mezi tím, co já se bránila pláči. Přitáhla jsem si kolena k bradě a kousla si do rtu. „Já chápu, že už ke mně necítíš to, co dřív. Že jsem prostě holka, se kterou jsi něco prožil. A beru to, city prostě vyprchávají. Ale máš tu dceru, která tě potřebuje. Tak se sakra zachovej jako otec... Dylane prosím," vzlykla jsem a opřela si čelo o kolena.
„Miluju tě." hned na to to típl.
Zvedla jsem hlavu a zůstala civět na mobil a ujišťovala se, že to vážně řekl, zatímco mi po tvářích dál stékaly slzy. Že vůbec něco řekl.

Dyl: Pamatuj si to. Nikdy nepřestanu.

Mia: Pak teda nechápu, proč jsi kurva odešel
√

Zobrazeno.

Mia: Jseš takovej hajzl... Tak hnusnej hajzl.
√ Zobrazeno.

Mia: Tak proč tě pořád miluju?
√

Zobrazeno.

Mia: Nevím, co si myslet.
√ Zobrazeno.

Mia: Pořád jenom lžeš. Ale proč i teď? K čemu ti to sakra je?
√ Zobrazeno.

Mia: „Nemiluješ mě tak jako já tebe." no hlavně, že to já jsem teď jak troska a nestála jsem ti ani za pořádnej rozchod.
√ Zobrazeno.

„Tak na zdraví, Mio." otevřela jsem flašku a napila se, načež mě tekutina zaštípala v krku.

***
Úplně ale úplně jsem zapomněla vám nesmírně PODĚKOVAT! Přes půl milionu přečtení na Game on a 100K tady na GC. PŘES PŮL MILIONU, proboha. To je až neuvěřitelný! Děkuju vám všem hrozně moc! I za *skoro* 4K sledujících!

Jinak bych vás chtěla poprosit, abyste se koukli na profil mé kamarádky Lindy-  _Shortcakeee_
Nejen, že se tam "zanedlouho" objeví náš společný příběh Weirdoos, ale taky začíná s fakt fakt fakt mega skvělou romanťárnou jménem Fragile :) Určete mrkněte, kdybyste třeba neměli co číst nebo tak :)

Jinak je část věnována LuucaLuss, protože má vždycky první koment a netuším jak to dělá :D :)

Bye:))