Game Continues | √

Šaty

„Půjdeš se mnou nakupovat?" zeptala jsem se najednou a on ke mně pomalu zvedl vyjevený pohled.
„Jako já?" ptal se překvapeně. Kývla jsem a tázavě ho sledovala. „Možná jsi to ještě nepostřehla, ale já jsem kluk. Nevšimla sis?" Optal se nejistě.
„I kluci nakupujou." oznámila jsem s menším úsměvem. „Prosím, holky nemůžou a nikoho z kluků taky nevytáhnu do nákupáku." zakýval hlavou a já se zvedla a odnesla nádobí do myčky.
„Proč bych měl jít?" zeptal se ještě. Přešla jsem k němu a nevinně se usmála. Taky vstal a přeměřil si mě zvědavým pohledem. Dal mi ruce okolo pasu.
„Taky tě právě napadl sex v kabinkách?" ptala jsem se a odtáhla se. „No nic,"sundala jsem mu ruce z mého zadku a usmála se. „Musím jít, nemám na to celej den." vzala jsem si z linky své klíče a pomalu šla do předsíně, kde jsem si nazula boty a vzala si peněženku. ozvalo se za mnou chrastění klíčů a já se otočila. Nechápavě jsem ho přejela pohledem.
„Vím, že ti nejde o tohle, ale nechci abys šla sama." chytrej kluk. Usmála jsem se a počkala až si vezme boty. Pak jsem vyšla z domu a zamířila k mému autu. „Ne-e." zaprotestoval a ukázal na jeho auto. Zasmál se a já s protočením panenek změnila směr.
„Vytáhla jsem svýho kluka na nákupy... Teď už jen zbývá abys mě nechal řídit tvoje auto." otevřel mi dveře a oba jsme si sedli dovnitř.
„Toho se nedočkáš."

V obchodním centru...
„Takže co vlastně chceš?"ptal se, když jsme ruku v ruce vešli dovnitř.
„Šaty na maturák." zněla má rychlá odpověď, nad kterou se pozastavil.
„Není na to brzy?" otázal se zase s mírným zaskočením v hlase.
„Maturiťák je za dva měsíce. Jako jediná ještě nemám šaty." zasmála jsem se a on pak chápavě kývl. Chlapi... Pomyslela jsem si.

Procházeli jsme snad každý obchod s oblečením, ale žádné šaty se mi nelíbily. Upřímně? Nesnáším nakupování, ale nic jinýho teď dělat nemůžu.
Zastavila jsem se u vitríny ve které byly snad ty nejkrásnější bílé šaty. No, bohužel vypadaly jako svatební.
„Už bych tě měl žádat o ruku?" Optal se s úsměvem a objal mě zezadu.
„Ne ty ťuňťo." usmála jsem se.
„Jednou takový budeš mít." řekl potichu a dal mi pusu do vlasů. Podívala jsem se na nápis na dveřích a četla.
„Svatební a plesové šaty." až když jsem si to uvědomila jsem vypískla: „Jdeme!"a vzala za kliku. Zasmál se a šel v závěsu za mnou. Pozdravili jsme slečnu stojící za pultem a ona se na nás mile usmála.
„Přejete si?" nějakou chvíli jsem neodpovídala a rozhlížela se okolo. „Hledáte svatební šaty?" cukla jsem sebou směrem k ní.
„Cože? Ne, já... Ne. My dva... Ne." vykoktala jsem a ona se pouze stejně jako Dyl zasmála.
„V tom případě asi šaty na ples, že?" mlčky jsem kývla a ona ukázala na dveře, kde místo dveří byl bílý závěs. Odhrnula ho a nám se naskytl pohled na další obrovskou místnost kde bylo hrozně moc šatů všech barev.
I jemu se na tváři narýsoval překvapený výraz. A tak jsem je začala postupně procházet.
„Co tyhle?" zeptal se a já se otočila. Držel v ruce tmavě červené, vypadaly spíš jako pro princeznu.
„Ehm, ne." otočila jsem se zpět a přibrala si do ruky další jedny šaty. Zalezla jsem si do kabinky a on sebou unaveně hodil na židli. Nasoukala jsem se do prvních. Byly meruňkové s kamínky dole a stejně jako ty ostatní sahaly až na zem. Vešla jsem před kabinku. Stál tam společně s tou slečnou a bavili se o... Fakt se bavili o oblecích? Přesunuli pohled na mě.
„Sluší ti." usmál se a já protočila očima. Otočila jsem se na tu dívku. Pečlivě mě přejížděla pohledem, když pak neuznale zakývala hlavou. Ukázala jsem na ni prstem.
„Vy se mi líbíte." zasmála se a já si šla vyzkoušet další.

Zase jsem vešla před ně. Byly takové nazelenalé.
„Ne." řekl opatrně Dyl. Šla jsem si vyzkoušet poslední.

Beze slov jsem nejistě zírala do zrcadla.
„Tyhle chci." houkla jsem na ně a pořád se sledovala v zrcadle. Byly nádherné, přesně to co jsem chtěla.
„Tak vylez." zasmál se Dyl.
„Máš smůlu, uvidíš je až na na maturáku." odsekla jsem a svěsila ruce podél těla. Vystrčila jsem hlavu z kabinky a podívala se na cedulku, co měla ta dívka připnutou na tričku.
„Co myslíte vy," přečetla jsem si jméno. „Loraine?" usmála jsem se na ni a ona proklouzla ke mně. Spadla jí brada.
„Rozhodně." řekla jednoduše. „Kolik stojí?" ukázala mi cenovku co byla zezadu a teď naopak spadla brada mně.
„Já vím, jsou drahé." přiznala. „Ale já ceny neurčuju."
„Kolik?" houkl na nás Dyl.
„Hodně." pověděla jsem smutně. „No nic... Já je beru." směrem k Loraine a ona pak zmizela abych se mohla převléct.
„Mio fakt tě chci vidět." stěžoval si Dyl. „Prosím." dodal a já teda vyšla z kabinky. Zůstal na mě přiblble zírat.
„Jak vypadám?" zeptala jsem se ho.
„Jsi krásná..." vydechl a já se usmála. „Šíleně krásná."

S šatama v ruce jsem přešla k pultu a chtěla zaplatit. Dyl si povídal s tou slečnou, která mu zrovna dávala její číslo. „Zavolejte." to bylo jediné co jsem slyšela. Zastavila jsem se a na oba zírala.
„To je vizitka na obchod." vysvětlil Dyl a mně až teď bliklo.
„Jo ták!" houkla jsem. „Heh... Pardon." uchechtla jsem se a vytáhla si peněženku. „Takew kolik?"
„Už máte zaplaceno." ozvala se za mnou dívčina odpověď a já se zasekla uprostřed myšlenky. Otočila jsem se a probodla Dylana zlostným pohledem. Jen se na mě usmál a ukázal na dveře.
„Jdeme?" nabručeně jsem zahučela, jemu z tváře nemizel úsměv.

„Nashle." pověděli jsme oba a já ho hned co se zacvakly dveře zastavila a hodila po něm tázavý pohled. Vzal mě kolem pasu a dal mi pusu na čelo. „Potřebuješ ještě něco?" změnil ihned téma, který jsme vlastně ani nezačali.
„Musíme koupit něco na večeři," zamumlala jsem spíš mimo řeč. „ale to je fuk." až se nebude dívat, prostě mu ty peníze šoupnu do peněženky a je to.

„Co když se do nich za dva měsíce nenacpu?" ptala jsem se ho a on si v pohodě ležel v posteli a ujídal naši večeři místo aby mi odpověděl. „Jestli ušpiníš to povlečení uškrtím tě, měnila jsem ho včera."
„Už jsi jak moje matka proboha." 
„Jsem víc sexy než tvá matka, Dylane." zasmála jsem se sebevědomě a on si mě přeměřil pohledem. 
„A jseš si tím jistá?" dal si do pusy další sousto a já si hupsla na postel kousek od něj. 
„No to teda jsem." zamrmlala jsem si pod nos. „Ale musím uznat, že tvůj táta taky není špatnej." rozkašlal se zvedl ruce do obranného gesta. 
„Fajn, uznávám, jsi víc sexy než má matka." potvrdil. „Asi tak milionkrát." zašeptal si pro sebe a já si lehla na břicho a rukama si podepřela hlavu. Mírně jsem ji naklonila a on se jen usmál, jako by už věděl co chci říct. 
„Jsem hezčí než Sarah?" hodil po mně poker face a já se ušklíbla. 
„To jako vážně?" zeptal se. „Mám porovnávat tebe, mojí holku a mou nejlepší kamarádku?"
„Takže je!" houkla jsem a on se zasmál. 
„Ne, není. Ale víš co? Fajn." sedl si rovně a odložil jídlo vedle sebe, kde jsem si ho hned s ďábelským úsměvem ukradla pro sebe. „Já nebo George?" 
„Ty." odpověděla jsem hned. 
„Já nebo Steve?" 
„Ty." 
„Já nebo Bieber? Po vzhledový stránce." zadrhla jsem se a podívala se na něj. „Kecáš." ušklíbla jsem se. „Děláš si legraci? Bieber, že je lepší než já?" zatvářil se uraženě a já jen zakývala hlavou. 
„Není, v klídku supermane." dala jsem mu pusu na tvář. „Co to s tebou je?" vzala jsem ho za ruku a on se bez výrazu otočil. 
„Nevím. Cítím se... provinile?" nechápavě jsem se zamračila a otočila se na bok. 
„Proč?" pevněji jsem stiskla jeho ruku a zadívala se mu do očí. 
„Všechno kazím... Nevím, mám pocit, že ti beru celý tohle 'Je mi osmnáct, můžu si dělat co chci.'" pohladila jsem ho po tváři. 
„To je blbost lásko." přisunula jsem se blíž. „Nic nekazíš," pronesla jsem potichu. „já jsem s tebou šťastná. Hrozně moc." usmál se a bliklo mu v očích. 
„To je poprvé cos to řekla takhle." kývla jsem. 

***

Again o ničem až mě to začíná taky štvát... Nehodlám to ani opravovat protože se mi to fakt nelíbí, takže chyby prosím omluvte (jo, je jich tam hned několik). No další část už bude rozhodně zajímavější, přísahám^ Uznávám, už fakt hrozně chci, aby se to všechno změnilo.

Už se to blíží... :-)

Dál:D Nebydlíte někdo v Písku nebo někde tady?

Jinak, mohli byste kouknout na profil _m-o-n-n_ ? :) Byla by ráda :)

A já bych zase byla ráda, kdybyste mrkli na Love Me nebo Somewhere Inside Me, protože právě těm se budu brzy hodně věnovat :) 

A jako poslední, kdy mám přidat další část? Už se v tom nějak ztrácím tak si řekněte. 

Bye:))