Půl roku jsem nad tim koncem seděla. (Kdo to nepochopil, Dylan se zabil, neutekl.) Snažila jsem se, aby to bylo perfektní, nesčetněkrát kvůli tomu brečela, protože loučit se s tim bylo jako dávat sbohem půlce sebe. Ale uklidňovala jsem se tim, že to ještě nekončí. Že je času dost. A teď je to tady a já brečím snad jako nikdy. Protože tenhle příběh pro mě fakt znamenal všechno. Hodně mě toho naučil, hodně mi to dal, poznala jsem díky němu úžasný lidi, který by se dali přirovnat přesně k jejich přátelům, Saře, Gerogeovi,... - Když je potřebujete, jsou tu.
Každopádně vám všem chci nesmírně poděkovat, že jste tu se mnou celou tu dobu byli. Že jste to četli, že jste celej jejich příběh probrečeli se mnou. Vím, že je to klišé, ale mám pocit, že jste ti nejlepší čtenáři na světě.
Takže děkuju. Za všechny votes, komenty, za dohromady přes 600K přečtení. Děkuju.
/Pokud byste jinak třeba chtěli ode mě si přečíst ještě něco, tak tam hoďte follow, nebo si mě přidejte na snapu a určitě se o nových storkách dozvíte :)/
Nejradši bych tu označila milion lidí, o kterých vím, že jsou tu už od začátku, nebo mě jejich komenty vždycky nakoply, ale byla bych tu do zítra. Takže prostě děkuju všem, s vyjímkou jedný osoby, který patří milinokrát větší díky. A právě kvůli tomu bych mu chtěls věnovat celý... tohle. Game On, Game Continues, prostě celkou tuhle Dylmia záležitost. A tou osobou je xCharlieCZ. Děkuju ti za všechno, za to, že jsi byl takovej druhej Dyl a tak, však víš.
No, to je asi všechno.
Hra končí.
ČTEŠ
Game Continues | √
Romance!SEQUEL TO GAME ON! „Víš, ve vztahu je vždycky jeden, co miluje víc." „Jenže všichni už ví, že v tom našem jsem to vždycky byla já." Cover by: me #4 romance - poprvé 3.4.2016
