Svatební Henna

Prolog...

"Už ti bude šestadvacet, a ještě jsi svobodná!"

Alia jen protočila oči a zůstala skloněná nad skicákem. Tuhle písničku poslouchala poslední měsíc nejméně jednou denně. Už se začínala těšit, až odjede zpět do Paříže. 

"Já v tvém věku už chovala tři děti. A ty o ně ani nejevíš zájem. Kdybys alespoň měla nějakého přítele. Koukni se na Govinda. Je o rok mladší než ty a už má přítelkyni. A té je dvaadvacet. Ty jsi o tři roky starší než ona a když se jen zmíním o tom, že bych ti chtěla vystrojit svatbu, tak jen protočíš oči."

"Jeden by řekl, že když jsi před necelým půl rokem provdala jednu dceru, tak si od toho všeho budeš chtít na chvíli odpočinout."

"No právě. Tvoje mladší sestra je už vdana a ty jsi pořád na ocet. To není vůbec dobře."

"No, ale za to já nemůžu. Kdyby mi Divya nepřebrala ženicha, tak jsem už mohla být vdanou paní," usmála se Alia a střelila pobaveným pohledem na svoji mladší sestru v protějším křesle a pak se podívala znovu na matku.

"Nedělej si z mámy srandu," ozval se najednou zpoza novin otec. "Navíc má pravdu. Měla si dost volnosti. Nechali jsme tě studovat v Londýně a poté v Paříži a dělat si, co jsi chtěla. Je na čase, abys dospěla. A přestaň si alespoň na chvíli čmárat!" Odložil noviny a upřeně se na ni podíval, když si všiml, jak rychle se její ruka pohybuje po papíře.

"Tak jo? Souhlasím se sňatkem. Ale tady jsou moje podmínky." Vytrhla Alia z bloku papír popsaný vysokým písmem a zvedla jej nad hlavu. Divya se natáhla, vyškubla jí ho z ruky a rychle jej přelétla očima a začala se smát.

"Děláš si srandu, že ano?"

"Ne. Proč?"

"Co tam má?" zajímala se její matka.

"Zaprvé – měl by mít modré nebo zelené oči a zrzavé vlasy," po celou dobu se Divya snažila nesmát, ale koutky úst ji cukaly směrem vzhůru.

"Alio!" Otec se postavil, dvěma kroky přešel k Divyi a papír ji vytrhl z ruky a pustil se do čtení.

"Dobře! Bodu číslo jedna se vzdám. Ale na zbytku musím trvat," zvedla Alia se smíchem ruce nad hlavu, ten bod tam stejně byl jen proto, aby poškádlil rodiče. Otec po ní hodil rozzlobený pohled a začal na hlas předčítat zbytek seznamu.

"Zadruhé – nedostanu žádné věno. Zbláznila jsi se? Bez věna si tě nikdo nevezme."

"Nezbláznila. Myslím, že sama jsem pro budoucího manžela dostatečnou odměnou. A nezapomeň, že darování či požadování věna je protizákonné. A věnem samozřejmě myslím i výpomoc, dar a bůh ví jak se tomu ještě říká" Otec nic neříkal, jen se na ni podíval a znovu se pustil do čtení.

"Za třetí – nebudu bydlet u manželových rodičů. Cože?"

"No jednoduše. Nechci bydlet s tchánem a tchyní. Takže, pokud u nich bude potenciální manžel bydlet, tak se odstěhujeme. Tečka." Otec se zhluboka nedechl, ale stále nic neříkal.

"Začtvrté – i po svatbě budu moci pracovat, a to i včetně cestování po světě." Otec se rozhodl to nekomentovat, protože toto byla zatím nejrozumnější podmínka(když by se přivřeli oči nad tím cestováním) a rovnou přešel k dalšímu, poslednímu bodu.

"Zapáté – děti budou nejdříve dva roky po svatbě."

"To snad nemyslíš vážně!" vypískla máma.

"Myslím. Ještě nechci děti."

"Ale vždyť máš na děti nejvyšší čas!"

"Ale já se na ně ještě necítím," pokrčila Alia rameny, rozhodnuta dále se s rodiči nehádat.

"Takhle se nikdy nevdáš," pronesla smutně její matka a rezignovaně se posadila na sedačku.

"Jednou se určitě vdám, ale až budu já chtít. Nebo až mi najdete vhodného ženicha. Jo, a ještě jedna podmínka. Na všechny schůzky bude chodit Divya, jako kontrola, abyste nevybrali někoho hrozného."

Rodiče, kteří věděli, že v tuto chvíli s dcerou víc nezmůžou, rezignovali na další debatu a oba jen doufali, že se najde někdo, kdo všechny dceřiny podmínky příjme.

Píseň je z filmu Mere Brother ki Dulhan

btw. protože se příběh odehrává v Indii  (a je hlavně inspirován Boll filmy) a tam mají povinnost před každý film, kde se kouří dát varovnou reklamu, tak si ji dáme i my tady (+u novějších filmů mají varování smoking killing u každé scény s cigaretou, tak se připravte i na to :D)

PS: Aktuálně prochází příběh revizí. Zrevidované kapitoly poznáte podle tří teček v názvu kapitoly ;)