Probudili jsme se dopoledne. Zvedla jsem hlavu. Liam se na mě podíval, dal mi pusu a řekl: „Dobré ráno princezno.“ Usmála jsem se na něj. „Tobě taky princi.“ Začali jsme se smát, ale já se začala smát ještě víc, když se Liamovi smíchem protáhly a přivřely oči jako vždy. Vypadá to roztomile ale taky je to hrozně legrační. Konečně jsem se dosmála a mohla jsem se ho zepta na to, v kolik musí odjet. „Nejpozději v jednu musim vyjet..Nemam ještě zajet pro dědu?“
„A pak mi zase jen tak zmizíš. Už teď se nemůžu dočkat až zase přijedeš. Zavolám mu a domluvím se s ním..“
„Já se taky už teď těším až přijedu obejmu tě, políbím tě a budu moc být zase s tebou.“ V tu chvíli se mi podlomili kolena. Jak to řekl. Padla jsem mu okolo krku a nechtěla jsem ho pustit. Ale musela jsem jít zavolat dědovi. Vstala jsem a šla pro telefon. Děda to konečně vzal.. Domluvili jsme se, že Liam pro něj přijede a já u nich zůstanu než se babička vrátí z nemocnice.Liam se tedy sbalil a odjel pro dědu. Já se šla zatím vysprchovat a umýt si hlavu. Vyšla jsem s ručníkem okolo sebe a mokrou hlavou zrovna když přijeli. „Je vy už jste tady?“ Děda si mě prohlíd. „Jak vidíš tak jo.“
„Jdu se oblíct.“ Liam se na mě podíval a mrkl na mě. Nepochopila jsem ho, ale pak mi došlo, že chtěl jít se mnou. Už měl nakročeno, ale děda ho zarazil: „Kampak..Ty zůstaneš tady..Ona se umí oblíknout sama.“ Liam v tu chvíli zrudl a já se chtěla začít smát. Se zadrženym smíchem sem se šla obléknout. Když jsem se oblékla šla jsem do obýváku. Liam si povídal s dědou. Sedla jsem si knim. „Kam vlastně teď jedete koncertovat?“
„Do Texasu a pak musíme objet ještě pár dalších států.“ Děda se na mě tak podíval, jakoby chtěl říct jak to můžu zvládnout. Blížila se pomalu jedna hodina a Liam musel jet. Rozloučil se dědou a já jsem s nim šla k autu. Podíval se na mě a sladce mě políbil. „Až přijedu, tak si uděláme večer jen pro sebe ano?“
„Ano..Už teď se moc těším.“ Naposled jsem Liama obejmula a on odjel. Za pár dnů pustili babičku z nemocnice. Zůstala jsem u nich ještě týden abych dědovi pomohla. Potom jsem odjela zpět do Londýna. Seděla jsem doma a počítala dny, kdy konečně přiletí Liam.V tom mi zazvonil mobil. Koukla jsem se kdo mi volá a celá jsem se rozzářila štěstím. Byl to Liam. Vzala jsem mu to. Chtěla jsem ho pozdravit, ale byl rychlejší: „Lásko já ti musel zavolat. Potřebuju slyšet tvůj hlas. A hlavně ti říct jak moc tě miluju.“
„Ahoj miláčku. Ani nevíš jak jsem ráda, že voláš. Já tebe taky a strašně moc..a taky mi hrozně chybíš!“
„Ještě 9 dní a jsem doma.“
„Už aby to bylo! Pořád jen odpočítávám dny a hodiny, kdy přijedeš..“
„Dělam to samé..Kluci ze mě už musejí být na nervy. A jak se má babička?“
„Už jí je o hodně líp. Děkuju za optání.“ Slyšela jsem jak někdo v pozadí zařval Liamovi do tenefonu: „Ahoj Chelsea!“ Znělo mi to jako Niall, ale musela jsem se ujistit. „Kdo to byl?“ Liam se začal smát: „Byl to Niall. Dělá si tu zase jídlo.“ Začala jsem se smát taky..Niall zbožňuje jídlo a pořád ho vidim jen s ním. Jak říkají kluci: Když je Niall opravdu zamilovaný pozná se to jen tehdy, když se s dívkou rozdělí o jídlo.
No jsem zvědavá kdy ta chvíle nastane. Povídali jsme si s Liamem snad hodinu. Měli jsme si toho hodně co říct. Ale už musel odejít: „Zlatíčko povídal bych si s tebou celý den, ale už musim jít, těším se na tebe..Moc tě miluju. Pa“ Rozloučila jsem se s ním a zavěsila jsem. Těch devět dní uteklo strašně pomalu. Konečně měl Liam přiletět. Nemohla jsem se ho dočkat. Jela jsem ho překvapit na letiště. Všude už byly fanynky. Ony si zjistí všecko. Někdy se mi zdá, že toho vědí i víc jak FBI. Hlásili, že jejich letadlo má spoždění. V tom mě zahlídla jedna fanynka a přišla ke mně. Bála jsem se co mi řekne. Ale byla jsem překvapená. Usmála se na mě a řekla: „Chelsea chci ti říct, že tě velmi obdivuju a stojím při tobě..Si můj vzor. Můžu se s tebou vyfotit?“ Být nečí vzor.. Ani nevíte jak je úžasné, když vám to někdo řekne do očí.
„Tak tohohle si hodně vážím. Děkuju. Jistě.“ Stoupla jsem si vedle ní a vyfotili jsme se. Ta holčina mě tak potěšila že jsem se rozhodla jí udělat taky radost. „Víš co. Počkej tu se mnou. Až uvidím kluky a přivítám se s nimi řeknu jim ať se jdou s tebou vyfotit a dají ti podpis ano?“
„Panebože. Nemůžu uvěřit tomu, že se s nima uvidím. Děkuju, děkuju.“ Měla slzy v očích a obejmula mě. Letadlo už konečně přistálo. Vystoupil Zayn, Harry, Niall, Louis a konečně i Liam! Fanynky strašně pištěly, ale ani to Liama neodradilo aby mě přivítal. Když mě uviděl okamžitě šel za mnou. Upustil u mě tašky a hned mě obejmul. „Konečně! Strašně si mi chyběla.“ Byla sem celá štěstím bez sebe, že ani promluvit jsem nemohla. Přišel i zbytek kluků a všichni mě přivítali. Musela jsem jim říct o té dívce. „Kluci uděláte pro mě prosím něco?“ Všichni se na mě podívalia sehraně řekli: „Jasně“
„Tak pojďte prosím semnou.“ Došli jsme k té holčině. Vyfotila se s klukama a oni se jí podepsali. Ještě jednou mi poděkovala a znovu mě obejmula, pak odešla. Kluci jeli každý k sobě, aby si odpočinuli. Eleanor udělala překvapení Louimu a počkala u něj v bytě. Jen byl menší problém, že bydlí s Harrym. Nevim jak to vyřešila. Koneckonců je to její věc. Já se s Liamem domluvila, že k němu přijedu za dvě hodiny.
