Odešli jsme do kuchyně, kde máme lekárničku. Vyndala jsem obvaz a šla k Liamovi, který seděl u stolu. Ruku jsem mu obvázala. Pohladila jsem ho po tváři a podívala jsem se mu do očí, které měly zvláštní pohled. „Liame co je tohle za pohled? Ten ještě neznam..“
„To je pohled zamilované, smutného, zoufalého kluka.“
„Méďo.. Nevim co bych dělala, kdybychom se rozešli..“
„Já taky ne. Nemáš na něco chuť?“ Radši přeskočil téma.
„Něco sladkýho?“ Prohlídl si mě. „Jo, je tu zmrzlina.“ Hned ztratil naději na to, že by mohl dostat mě. Šla jsem udělat zmrzlinový pohár. Liam se převlékl a pak mi do toho pořád krafal. Dej tam tohle, udělej to takhle. Lezl mi na nervy. Vzala jsem šlehačku a nastříkala mu jí na obličej. Naštvaně si ji setřel „To si přehnala!“
„Jo?“ Nastříkala jsem mu ji na rozkrok. Udělal se mu tam pěknej flek. Začala jsem se mu smát a až pak si toho fleklu všiml. „Díky! Vypadam jak pochcanej! Dej jsem tu šlehačku!“ Začal se se mnou o tu šlehačku ze srandy prát. Vždy jsem se na něj otočila a zase ji na něho stříkla. Naštval se a vzal mě do náruče. „Pomoc tady se někdo zlobý!“ Začala jsem křičet. Liam mě postavil a strčil mě na gauč, donesl mě totiž až do obýváku. „Dej jsem tu šlehačku.“
„Jinak?“
„Jinak si ji vezmu sám!“
„Tak si pro ní pojď.“ Mrkla jsem na něj. „Jak chceš.“ Ta šlehačka z něj stékala. Vypadal legračně. Nakonec si tu šlehačku ode mě vybojoval a najednou mi stáhnul tričko. „Co chceš dělat?“
„Uvidíš.“ Cítila jsem jak mi šlehačku nastříkal rovně po břiše až k podprsence. Pak mi jí pomalu začával slízávat. Bylo to strašně příjemné a romantické. „Ty můj romantiku.“ Zvedl hlavu a přiblížil se mi ke rtům. „Hale, nechci nic říkat ale je tam ta zmr..“ Než jsem to dořekla, už mě políbil. Nechala jsem se unýst a kašlala jsem na zmrzlinu.
Zase nás někdo vyrušil. Zazvonil zvonek. „Já budu vraždit! Ne já fakt budu už vraždit! Mam vyrobit ceduli s nápisem: Nerušte, muchlujem se! Nebo jako co?“
„Běž otevřít.“ Zasmála jsem se a cvrnkla ho do nosu. Zapomněla jsem mu říct, ať si ještě vymění ty kalhoty, na kterých měl flek. Uvědomila jsem si to, až když došel ke dveřím. Vzala jsem si tričko, jenže jsem si ho nestihla navlíct a vevnitř už byl Harry. „Ahoj Chel..“ Podíval se na mě a málem začal slintat. „Liame já ti na ní mam vážně nějaký štěstí. Pořád jí vidím jen v podprsence. Můžu sem chodit častěji?“ Oblíkla jsem si tričko. Liam mu flákl a Harry se jen tak podíval. „Liame ty ses? Ty ses pochcal nebo ses udě..“
„Ani jedno ty vole! Jen si tady Chelsea hrála se šlehačkou. A neber to zase nějak jinak než to myslim prosim tě! Jdu se převlíct, tak jí nic neudělej!“ Liam odešel do ložnice a Harry na mě mrkl. „Hale nech si zajít chuť. Nebo už je tvá pravá ruka unavená?“ Harry nahodil vážný, naštvaný obličej. „Radši si sedni.“ Řekla jsem mu a Harry se posadil na gauč, kde byl flek od šlehačky. „Harry já ti něco zapomněla říct..“ Harry se okamžitě zvedl a viděl pod sebou ohromný flek. „Děláš si srandu že ano? Mam to na prdeli že?“ Podívala jsem se mu na ní. „No jo máš.“
„Chelsea proč mu prohlížíš zadek!?“ Liam se vrátil. Zrudla jsem a otočila jsem se na něj. „No on si sedl..“
„Sedl jsem si na vaší šlehačku a mam flek na prdeli.“ Liam se mu na ní podíval. „Myslim, že teď jsme si kvit. Zajdu ti pro kalhoty.“
„Zajdu tam já.“ Přihlásila jsem se a zašla jsem najít nějaký Liamovo kalhoty, které by Harrymu byly. Harry má přece jen hubenější nohy jak Liam. Ještě lepší je, že on ty nohy má jak já, možná o trochu silnější, ale mé džíny by mu byly. Vyštrachala jsem nějaké staré Liamovy kalhoty a donesla mu je. „Diky Chelsea.“ Hodila jsem je po něm a on se šel převléct do koupelny. „Chelsea čím se ta sedačka dá vydrbat?“
