11.

1.9K 26 0
                                    

Ráno jsme vstali brzo. Museli jsme jet nakoupit jídlo na oslavu, která se konala večer. Liam si trval na tom, že ho nakoupí a já s Ruth připravíme věci doma. No jo ještě aby se mu chtělo uklízet ten bordel. S Ruth jsme si rozdělily místnosti a začaly jsme uklízet. To bylo něco. Ještě ta představa, že zítra budeme muset uklízet znova. Když se vrátil Liam začli jsme dělat jídlo a tyhle blbosti. U sebe v bytě jsem si zapomněla šaty a neměla jsem co na sebe. Chtěla jsem říct Liamovi ať mě tam hodí, ale překvapil mě. „Nikam tě vozit nebudu, pojď semnou.“ Šla jsem tedy s ním. Došli jsme do ložnice. Vytáhl velkou krabici a podal mi jí. „Otevři jí.“ Odklopila jsem víko a jen jsem žasla. Byli tam krásné černé koktejlové šaty, dlouhé nad kolena, bez ramínek, a mašlí kolem pasu. „Liame to si nemusel…“

„Lásko to ještě není všecko. Počkej.“ Došel si pro bundu a vytáhl z ní menší krabičku. Otevřel jí a byl tam krásný řetízek. Byl zlatý a měl na sobě iniciály LP. „To aby si na mě v Tennessee nezapomněla.“ Koukla jsem se na něj a usmála se. „Sice bych nezapomněla, ale moc ti děkuju. Nasadíš mi ho!?“ Otočila jsem se k němu zády. Nandal mi řetízek. Políbila jsem ho a objala ho. Přemýšlela jsem nad tím co si vezmu za boty. Naštěstí jsem si tu jednou zapomněla černé lodčiky na vyšším podpatku s zakulacenou špičkou, které se k těm šatům hodily. Konečně byli všechny přípravy hotové a já se šla převléct. Když jsem si nandavala šaty přišel Liam. „Zlato mohl bys mě prosím zapnout?“ Liam kývnul hlavou a přišel ke mně. Zapnul mi šaty a dal mi pusu na krk. Pousmála jsem se na něj a šla si do koupelny nakulmovat vlasy a nalíčit se. Přišla mi smska. Koukla jsem se kdo napsal a byl to Niall. Stálo tam: „Všechno nejlepší kočko. Promiň že nepřijdu. Nechci se na tvých narozeninách s Liamem hádat. Mrzí mě to. Užij si to. Niall.“ Bylo mi strašně líto, že nechce přijít. Stála jsem v koupelně a přemýšlela co dělat. Někdo zaklepal na dveře a ozvalo se: „Chel už jdeš?“ Byla to Ruth. Zavolala jsem na ní že už jdu. Poupravila jsme si vlasy. Vzala jsem mobil a šla si ještě do ložnice zavolat Niallovi. Chtěla jsem ho tam mít, když mi tak pomohl. Navíc je to můj hodně dobrý kamarád. „Ahoj Chel copak? Mohla si jen odepsat..“

„Za tu smsku ti děkuju. Ale ještě víc mě bude mrzet to, když nepřijdeš. „

„Chel ale já se nechci na tvých narozeninách hádat..“

„Nialle prosím. Věř mi, že když tu budu já, Liam se hádat nezačne. Moc tě prosím přijď.“

„Tak dobře. Přijdu..Pa“ Zavěsil. Hned se mi zase zlepšila nálada. Koukla jsem se do zrcadla a ještě se doupravila. Už pro mě přišel Liam.. „Lás…“ Zarazil se, když se na mě podával.. „Stalo se něco?“ Zeptala jsem se ho.

„Vypadáš nádherně.“ Začervenala jsem se. Chytla jsem ho za ruku a šla dolů. Už tam bylo několik lidí.

Všichni mi popřáli a dárky položili na stůl. Postupně přicházelo více a více lidí, ale Niall pořád nikde. Po přípitku někdo zazvonil. Šla jsem otevřít sice chtěl jít Liam, ale zarazila jsem mu to.. Bála jsem se, že když to bude Niall něco se stane. A vážně to byl Niall. Obejmula jsem ho a řekla mu, ať jde dál. Když přišel dovnitř jen se na sebe s Liamem vražedně podíval a s ostatníma klukama se přivítal. Vážně mě štvalo, že jsem nevěděla co se jim stalo. A asi to zůstane nadále záhadou. Všichni začali zpívat Happy Birthday, no znáte to..A přinesl se dort. Byl krásný. Měl tři ptra, která byla šikmá a byl zbarvený do bílé, zelené a růžové barvy.

Trošku mě to dojalo. Jsem citlivka. Všem jsem moc poděkovala. Kluci mi přišli předat osobně dárek. Tím myslím Harryho, Zayna, Nialla a Louise. Podívali se na mě a Zayn povídá: „Chel chtěli jsme ti to dát přímo do ruky. Jsou to dvě letenky a pobyt v romantickém letovisku v Karibiku. Užijte si to tam s Liamem..“ Všem jsem poděkovala a hromadně je objala. No řekla bych, že večer probíhal příjemně. Ovšem kdyby to byla pravda. Strhla se totiž bitka a já to schytala. Bylo to asi takhle.. Všichni se trošku připili. Ovšem až na Liama. No nicméně Eleanor stála a pořád jí oblejzal Trevor. Je to kamarád nás všech, víme, že se mu Eleanor vždycky líbila, ale tentokrát to přehnal. Louis už si to nechtěl nechat líbit tak se s nim začal hádat a strhla se bitka. Všichni na ně řvali ať to nechaj. Jenže já trubka jsem šla za Louim a chytla ho. Sklidnil se, ale Trevor už byl napřažený, naštěstí měl už menší ránu, jak byl hodně připitý a dal mi pěstí do obličeje. Louis mě ještě chytl, když jsem padala a posadil mě. Celý to samozřejmě viděl Liam, takže Trevorovi dal pořádnou pěstí. Jelikož chodil na box tak je to pro něho snadné. Potom ho vyhodil z baráku. Všichni se ke mně seběhli, jestli mi nic není. Docela jsem to zvládala. Jen jsem věděla, že druhý den budu mít obří monokl na oku. Jak jsem byla trošku připitá tak jsem tu bolest ani moc necítila. Liam si ke mně sedl a řekl Ruth, ať donese led. Niall se k nám přihnal jestli jsem v pořádku, protože nevěděl co se stalo, jelikož byl na záchodě. Liam se na něj podíval a řekl: „Ano je v pořádku. Děkuju za optání..“

Šlo vidět že se začnou hádat. Niall s Liamem se na mě podívali a konečně jim došlo, že by se měli už usmířit: „Liame tak kdy mi to už odpustíš?“

„Třeba hned..Odpuštím ti..“ Podali si ruce objali se. Všichni si mysleli, že budou vtipný a začali jim tleskat. Ruth se konečně dostavila s ledem. Položila jsem si ho na oko a držela ho. Bylo už docela pozdě. Liam všem řekl, že by bylo lepší kdyby šli domů.. Že klidně ať přijdou zítra. Tak všichni odešli. Zůstal tam hrozný bordel. No na tuto oslavu nikdy nezapomenu. Když jsme vešli do ložnice před postelí byl ze svíček vyskládaný nápis „I LOVE YOU“… Naštvalo mě, že mě bolelo to oko, takže mi nebylo dobře a Liam chtěl mít hezkou noc.. „Liame mrzí mě to..Kdybych se tam nepřimotala..“

„Lásko neřeš to. Skvělou noc si můžeme udělat kdykoli. Teď je hlavní, aby si byla v pořádku.“ Když to říkal, držel mě za pas a koukal na mě. Divila jsem se, že se nezačal smát, protože jak jsem s tim okem vypadala, když jsem se koukla do zrcadla, tak to bylo hodně komický. Ale měla jsem pocit, že soucítí se mnou.. „Liame slíbíš mi, že Trevorovi neuděláš nic, čeho bys litoval. Vim čeho si schopný..“

„Kvůli tobě jsem schopný čehokoli.. I když mu mam chuť rozbít hubu kvůli tobě se udržím. Když tě takhle vidím, nevim co mám dělat. Nejradši bych se s tebou vyměnil, aby tě to nebolelo.“ Cítila jsem se najednou o moc líp. Nevěděla jsem co dělat když tohle řekl a tak jsem ho objala no a tak trošku jsem se rozbrečela. „Zlatíčko neplakej. Prosím.“ Utřel mi slzu stýkající mi po obličeji. „Liame děkuju, moc si toho vážím. A ještě něco bych ti asi měla říct..“

„ Neděkuj, nemáš zaco. Copak?“

„Táta chce, abych u něj zůstala skoro dva měsíce.“ Liam se najednou ode mě odtrhl a chytl se za hlavu. „Já to čekal! To tě jako dva měsíce neuvidim? Dobře no. Dva měsíce budeš u chlápka, kterýho ani neznám.“

„Liame ten chlápek je můj táta! Vím, že si budeš muset zvyknout. Ale prostě to tak teď je. Mam konečně rodinu. A chci se s nima pořádně seznámit. Možná to teď bude těžší, ale věř mi, že mi dva to zvládneme!“ Liam byl vzteklý. Dal pěstí do zdi, div jí málem neprorazil. „Ale přesně tohohle jsem se bál. Budeš tam dva měsíce, Pak čtyři, půl roku..a co já?“

„Liame neblbni víš co jsem ti řekla. Už si vážně trochu směšný..“ Liam na mě nahodil udivující pohled. Působilo to, jakoby mě probodával ostrými hroty. A za další se mi zdálo, že taky tak trošku myslel na sebe.„Já že jsem směšný? Já? Tak jo tohle už je na mě vážně dneska moc. To že tě chci mít u sebe je podle tebe směšný? Víš co dneska spim na gauči. Dobrou!“ Liam odešel a prásknul dveřmi.Co si myslel? Já ho nevidim skoro pořád, protože je nesutále na koncert a on vyvádí kvůli tomu, že mě chce otec víc poznat. Začala jsem hrozně plakat sedla jsem si na zem a opřela jsem se o stěnu. To brečení nechtělo přestat. No když už to trochu ustálo, šla jsem se vysprchovat a převlíct do pyžama. Ráno jsem se probudila s hrozně nateklým okem. Byl to divný pocit nemít Liama vedle sebe. No vstala jsem z postele a sešla dolů. Liam už byl vzhůru byl v kuchyni. Jen se na mě vražedně podíval a zase sklopil pohled. Neměla jsem v úmyslu se mu omlouvat chtěla jsem počkat, až se mi omluví sám. A věřte, zlobit se na mě moc dlouho nevydržel. Udělala jsem si snídani a vyndala si led na oko. Hrozně bolelo. Držela jsem ho u oka a zároveň jsem jedla. Celý den jsme se na sebe s Liamem ani nepovídali. V tom to Ruth už nevydržela a zakřičela na nás: „Sakra podívejte se na sebe! Nevim, co se stalo, ale je mi jasný, že jednomu po druhym se stejská. Jde to vidět. Pro ránu boží usmiřte se. Je hrozný na vás koukat. Děkuju!“ Odešla do pokoje a zavřela za sebou. Liam se na mě podíval a řekl: „Má pravdu. Nedokážu se na tebe zlobit. Promiň.“

„Ne to ty promiň..“ Pak jsme se hádali kdo komu se omlouvá nakonec jsme se shodli, že oba navzájem každému. Sedla jsem si k Liamovi na gauč. Já se o něj opřela. „Hale Chel, víš že s tim okem vypadáš komicky? No i sexy ale komicky taky.“ Zasmál se. Praštila sem ho a zamračil se na mě. „Hale. Neměl by si mě spíš litovat něž se mi smát?“ Chtěl si to vyžehlit pusou, ale to jsem mu zarazila..

Chelsea BakerKde žijí příběhy. Začni objevovat