„Lásko, ty sis ani nestihl promluvit s Nickem, že?“ Zeptala jsem se Liama, který se natahoval pro pití. „Jsem to idiot!“ Plácl sem se po čele. „To je v pohodě.“ Vynuceně jsem se usmála. „Tohle není úsměv.“ Zamračil se. „Nemůžeš za to, byl si nemocný. Takže to neřešme.“ Pohladila jsem ho po paži. „Zavolam mu. Sice to nebude ono, ale aspoň něco.“ Mrknul na mě. „Domluveno.“ Přikývla jsem. „Už se ti nezdají ty noční můry? Měla jsem o tebe hrozný strach.“ Sklopila jsem pohled. „Ne lásko. Nezdají.“ Pohladil mě po vlasech a následovně mi do nich vtiskl polibek. „To jsem ráda.“ Liam mě chytnul pravou rukou kolem ramen a já se k němu přitulila. „Liame, řekl si jí to?“ Ozval se Harry, který seděl za námi. „Co řekl?“ Odtáhla jsem se od Liama. „Jen, že za dva dny poletíme do Londýna.“ Usmál se. „Jupí. Už se těšim na Spika.“ Stiskla jsem si spodní ret. „To já taky.“ Přidal se.
Po těch pár otravných hodinách letu, jsme byli konečně na letišti v New Yorku, kde na kluky čekal Paul s dalšími bodyguardy.
„Ahoj Paule.“ Přivítala jsem ho objetím a Eleanor hned po mě. „Ahoj holky. Teď vás budu mít na chvilku na starosti, protože tam se to hemží jen novináři a fanynkami.“ Upozornil nás. „Po letu do Irska už mě nic nepřekvapí.“ Byl to můj nejhorší zážitek. „Už nedovolím, aby se ti něco takového opět přihodilo.“ Přistoupil ke mně Liam a chytl mě za ruku. „O kufry se nestarejte, zbytek vám je vezme. Teď pojďte.“ Louis se ujmul Eleanor a šli před námi. Já s Liamem hned za nimi. „Já ty foťáky nezvládnu.“ Vzdychla jsem si. „Zvládneš.“ Liam mi pevněji stlačil ruku. Během pár kroků jsme se ocitly před dveřmi, které se otevřely. A už to začalo. Jekot fanynek, zvuky fotoaparátů a otravní novináři. „Chelsea, Chelsea!“ Ohlédla jsem se doleva. Stála tam nějaká náctiletá holčina se slzami v očích. „Liame, můžu za ní?“ Zeptala jsem se. „Lásko, nechci aby tě udupali.“ Podívala jsem se zpět na ni. „Promiň…“ zašeptala jsem, ale slyšela, nebo spíše rozpoznala, co říkám a přikývla mi. V tom i ukázala palce nahoru. Liam mi pustil ruku. Roztáhl jeho bundu. „Pojď sem.“ Stoupla jsem si před něho. On mě pod bundu schoval a pokračovali jsme v chůzi. Konečně jsme se dostali ven a přeběhli jsme do taxíku, kde už seděli Louis s Eleanor. „Ale pokoj by nám aspoň na chvíli mohli dát.“ Zakroutil očima Louis. Dveře od taxíku se zase otevřely. „Chelsea, pojď sem.“ Byl tam Paul. Vylezla jsem tedy ven. Po jeho boku stála vysoká hubená zrzka a usmívala se na mě. „Dobrý den. Jsem moderátorka v New Yorském rádiu a moc bych vás chtěla poprosit, jestli byste tam nepřišla a neudělala se mnou takový menší rozhovor v přímém přenosu. Obdivuji vás a bylo by mi velkou ctí, mít vás jako hosta. Samozřejmě by ale také volali fanoušci a i oni by se ptali na nějaké otázky…“ Můj první rozhovor v rádiu? „Tak dobře.“ Usmála jsem se. „Skvělé. Dostavte se prosím zítra v 17:00 na tuto adresu.“ Podala mi něco jako vizitku. „Platí.“ Potřásla jsem si s ní rukou. „Děkuju.“ Mrkla na mě a já se vrátila do auta. „Co si tam dělala?“ Liam byl hned zvědavý. „Řekněme, že budu mít můj první rozhovor v rádiu.“ Vyplázla jsem na něj jazyk. „Blahopřeju.“ Zatleskal mi a El s Louisem s ním. Po chvilince taxík vyjel a jeli jsme do nějakého hotelu. Opět byl jiný jak posledně. Vystoupili jsme a okamžitě přeběhli do něj. „Konečně klid.“ Oddychli jsme si všichni 4. Zbytek kluků přišel pár sekund za námi. „Chelsea, zastavila mě nějaká holčina. Mam ti tohle předat.“ Přišel ke mně Zayn. „Co je to?“ Podal mi bílou obálku. „Asi dopis.“ Nadzvedl ramena. „Děkuju, pak se na to hned podívám.“ Na recepci nám dali klíčky od pokojů. Já ho měla jen pro sebe a Liama. Byl tak velký a nádherný. Hned jsem se usadila na gauči a otevřela jsem dopis, který mi Zayn předal. Vytáhla jsem z něho papír a začala číst: „Milá Chelsea. Modlím se, ať si tento dopis přečteš až do konce a nezahodíš ho. Jsi pro mě velkou inspirací. Když jsem zjistila, že má Liam přítelkyni, neměla jsem tě ráda a stydím se za to. Žárlila jsem. Ale když jsem si přečetla tvůj životopis, fakta o tobě a tohle vše, zamilovala jsem si tě. Umřela ti maminka, dědeček, tátu si dlouhou dobu neznala, pak tvůj bývalý přítel… Je až neuvěřitelné co se o tobě dá zjistit na internetu. Určitě to děsí i tebe, když to jsou osobní věci. Když ale vidim Liama, jak je při tvém boku šťastný a usmívá se, usmívám se i já. Jste dokonalý pár a můj vzor. Být jako ty, byla bych nejšťastnější děvče na světě. Ať vám to s Liamem vydrží hodně dlouho. Tvá Vicky.“
