2.

2.3K 49 1
                                    


Po pár dnech jsme šly s Eleanor nakupovat. Kluci měli nějaké vystoupení, takže tu Louis nebyl. Když jsme si v obchoďáku sedly, abychom si daly kafe, začal mi vyzvánět telefon, čímž oznamoval příchozí hovor. Vytáhla jsem ho z kapsy. Volalo neznámé číslo, ale s nadějí, že to jsou lidi z konkurzu jsem zmáčkla zelené tlačítko, tím jsem hovor samozřejmě přijmula. „Dobrý den. Dovolali jsme se Chelsea Baker? Voláme ohledně konkurzu.“ 
„Ano jsem Chelsea Baker..Tak jak jsem dopadla?“ Eeleanor se na mě podívala a hned jí to došlo.
„Jste tam. Jedete ana tour. Gratuluji. Prosím stavte se do naší agentury. Vše tam s vámi domluvíme.“ Začala jsem z hluboka dýchat. 
„Dobře, dobře. Děkuju, moc vám děkuju. V kolik tam mám být a kdy?“
„V pondělí v 10 hodin. Nashledanou“ Zavěsila jsem. Začala jsem skákat radostí, všichni na mě koukali jak na největšího magora, ale mě to bylo jedno. Měla jsem takovou nepopsatelnou radost. Eleanor se začala radovat se mnou a na všechny zařvala: „Lidi tahle holka..“ ukázala na mě. „.. se dostala jako tanečnice na tour skupiny The Wanted!!“ Všichni začali tleskat a blahopřát mi . Museli jsme to jít oslavit. Zašli jsme do našeho oblíbeného klubu Monton. Sedli jsme si na naše místa a objednali pití. V tu chvíli jsem viděla Liama s Harrym. „Koukej kdo tam je..“ Ukázala jsem na ně. „Tvůj vyvolený!“ Udiveně jsem zvedla obočí a koukla se na ni. „Nešlo si nevšimnou jak po něm koukáš Chelsea. Liam je citliví kluk a hrozně hodný. Přímo pro tebe..“ Měla pravdu. Nešlo to přehlídnout. Kluci nás záhlédli a zamířili k nám. „Co vy tady?“ Zasmál se Harry. „Můžeme si přisednout?“ Dodal.
„Ale jistě proč ne..Víte mi tu tak trochu slavíme. Vlastně kdy jste se vrátili? Louis se mi ani neozval.“ Odpověděla El. 
„Jo a co slavíte? Máme se radovat taky? Louis ti chtěl udělat překvapení. Ozve se ti, ale až zítra nevim proč tak pozdě, ale pššš!“ Dal si ukazováček před pusu a pak ho dal dolů. Podívali se oba na mě a El se usmála, i když na ní šlo vidět, že ji mrzelo, že se jí Louis ani nezavolal. Pověděla jsem jim tedy, proč slavíme. „No víte, jak jsem byla na tom Konkurzu?“Oba kývli hlavou. „No tak mě vzali, ještě dostanu veškeré instrukce“. Oba zase sehraně odpověděli: „Tak to blahopřejeme! To chce vážně oslavit!“
„Dáte si něco k pití?“ Zeptal se Harry. 
„Klidně je to na tobě.“. Odpověděla jsem mu za nás obě. Harry něco objednal. Nevěděla jsem co to bylo, pila jsem to poprvé. „Liame ty si nedáš?“ Podávala jsem mu mou skleničku. „Ne, děkuju.“ Usmál se. Liam nepil celou dobu, ale kdo spíš, neměl pít byl Harry. Přehnal to s tím. Když jsme měli odejít, jen s těží jsme ho dostali z klubu. Byl hrozně opilý. Eleanor se na nás vykašlala a šla domů. Šla jsem tedy s Liamem a Harrym sama. Každý jsme ho podpírali z jedné strany. „Doufam, že nás vyfotí zase nějaký idioti..“ Zanadával si pro sebe Liam. Došli jsme k autu a Harryho tam naložili. Radši jsem seděla u něho v zadu. Usnul mi s hlavou poleženou na klíně. Všimla jsme si jak si Liam nastavil zpětné zrcátko tak, aby na mě viděl. Usmál se a zase ho vrátil do pozice jako bylo před tím. Dojeli jsme k Harryho bytu. Dostali jsme ho z auta a nějak s nim vyšli schody. Zazvonili jsme na dveře od bytu a vyšel Louis.. „Poroboha co zase dělal? To mam zas celou noc poslouchat ty jeho opilecký kecy? Že já si s nim koupil společnej byt bože.“ Začal se strašně smát a zakroutil očima. Harryho jsem předala, aby ho s Liamem odvedli do postele.. Liam po chvíli přišel. „ Nevadí, když půjdem pěšky? Je to Louisovo auto. Jen jsme ho měli pujčené..“ Pousmál se. 
„Aha, určitě ne jen nevim jak to zvládnu na tě podpatcích..“ Podívala jsem se sobě na nohy. Vyšli jsme z baráku a šli směrem ke mně domů. Nohy mě bolely tak, že sem chůzi čím dál víc spomalovala. Liam si toho všiml.
„Dostal jsem nápad ..Pojď sem..“ Ukázal rukou ať jdu blíž k němu.
„Co chceš prosim tě dělat?“ 
„Neptej se.“ Liam se sehnul. „Vylez mi na záda.“
„Počkej blázníš?“ 
„Zas tak daleko to snad už není. Tak neodmlouvej.“ Vylezla jsem mu tedy na záda a šli jsme. Bylo to vtipný. Celou cestu jsme propovídali. Potkalo nás hodně lidí a každý se nám smál. Já ale byla šťastná. Sama jsem poznala, že se s Liamem sbližujeme čím dál více. Kousek od bytu jsem Liamovi řekla, aby mě dal dolů. Zastavil se, pustil mě a já z něho seskočila. Málem jsem spadla, ale udržela jsme rovnováhu. Pak už jsem šla po svých až před barák.
„Děkuju ti za doprovod, vlastně odnos.“ Zasmáli jsme se „Snad příště, užila jsem si to. Pozdravuj kluky.“ Pokračovala jsem. „Já taky. Nemáš zač. To je samozřejmost.“ Liam stál a koukal na mě. Naklonila jsem se k němu a vtiskla jsem mu polibek na tvář. Nevěděla jsem, proč jsem to udělala, ale zdál se mi to jako dobrý nápad za to, že mě nesl a navíc se mi zdálo, že mu to ani nějak nevadilo. Usmál se a trochu se začervenal. „Tak.. pa.“ Odešla jsem . Jak jsem zašla do vchodových dveří, vyklonila jsem se a podívala jsem se jak Liam odchází. Ohlédnul se, a tak jsem rychle zalezla. Šla jsem k sobě do bytu.. Celý ten večer jsem si omývala pořád dokola, hlavně celou tu cestu domů. Bylo mi jasné, že Liam bude ten praví. Když jsme si povídali měli jsme tolik společných zájmů. Byl tak milý a já byla nejspíše zamilovaná. Na tenhle den vzpomínám velice ráda.

Chelsea BakerKde žijí příběhy. Začni objevovat