Za týden jsme měli jít na koncert kapely Nickelback. Byl pátek. Ráno jsme vstali a Liam mi dal pusu na čelo jako vždy. Spike nám začal kňučet před postelí. „Méďo, kdo s nim má jít dneska ven?“ Liam nahodil jen poker face. „Aha, takže ty. No tak mazej. Já udělam snídani.“
„Ach jo.“ Vzdychl a otráveně vstal z postele. Já ještě ležela. „Hale vstal jsem já vstaneš i ty!“
„Jo? A jak mě přinutíš? Máš nejakou smlouvu?“
„Fajn! Jak chceš.“ Přišel k mé straně postele. „A to se tě mam bát čumáčku jo?“
„Měla bys.“ Natáhl po mě ruce a vzal mě do náruče. „A to je všechno?“ Zakroutil hlavou. „Spiku jdeme.“ Zavolal na psa. Bála jsem se co má za lubem. Došlo mi to až, když přišel k vchodovým dveřím. Odemkl je. „Liame co to děláš?“
„Koledovala sis o to.“ Otevřel dveře, postavil mě ven do mrazu a zavřel za mnou. Viděla jsem jak se mi směje za oknem, jenže mu nedošlo, že jsme večer zapomněli zamknout garáž. Nevěděl kam jdu. Až když slyšel dveře od garáže mu to došlo. Ale přiběhl tam pozdě. „Já tě zabiju ty hajzle jeden!“
„Asi bych měl pomalu odejít.“ Pomalinku se plížil pryč, ale pak začal utíkat. Rozeběhla jsem se za ním. Někde se schoval. Někdy si připadam, že jsme jak děti. „No tak čumáčku vylez.“ Neozýval se. „Hale už mě štveš. No tak vylez!“ Chodila jsem po domě sem a tam, nakonec jsem to vzdala a zamířila jsem do ložnice, abych se mohla převlíct. Sotva jsem tam vešla ocitla jsem se na posteli. Liam mě chytl a hodil mě na ní. „Hej! Nic nebude, štveš mě!“ Vstala jsem z ní a šla si ze skříně vyndat věci. Liam přišel ke mně a nejdřív mi dal pusu na krk. „Ne!“ Potom na rameno. „Liame nech toho. Neprominu ti to.“ Dal mi pusu na druhé rameno. Konečně jsem si vyndala věci ze skříně. Otočila jsem se na něj. „Liame ne! Neprominu ti to. Odteď se s tebou nebavim.“ Odešla jsem do koupelny, abych se vykoupala a převlíkla. Po koupeli jsem vyšla z koupelny. Liam stál před ní a čekal na mě. Dělala jsem, že ho nevidím. Lezl za mnou jak myší ocásek. Věděl, že mi tim bude lézt na nervy. Cokoli jsem udělala zopakoval po mně. Kamkoli jsem šla šel za mnou. Takhle jsem to vydržela asi hodinu. „Už mi lezeš na nervy! Ale totálně!“ Liam se rozesmál. „To není vtipný!“ Hned zmkl. Uvědomila jsem si, že jsme Spika nechali venku a tak jsem mu šla otevřít. Skákal radostí, že už nemusí mrznout venku. Byl celý od bláta. Jak skákal svalil mě na zem. Lízal mi obličej a nejen, že byl od bláta jen on, ale teď i já. „Spiku dost!“ Vynadala jsem mu a on přestal. Celá naštvaná jsem přišla do obýváku. „Ježiš co si dělala?“ Zeptal se mě Liam se zaraženym smíchem.
„Neptej se.. Musim znova do sprchy a ne nepůjdeš se mnou.“ Poznala jsem že chce jít, protože už se mu rozzářily očíčka a naskočil úsměv. Navíc už měl nakročeno. „Třeba příště.“ Mrkl na mě a odešel. Zakroutila jsem hlavou a odešla do sprchy. Byla jsem hned hotová. Zabalila jsem se do ručníku a šla se do ložnice znovu převléct. Liam byl v kuchyni a nakonec tu snídani dělal on. Hodila jsem na sebe tričko s kalhotama a šla za ním. „Voní to. Co to bude?“
„Nech se překvapit.“ Políbil mě na čelo. Vyskočila jsem si na kuchyňskou linku, sedla si na ní a pozorovala ho. Konečně dovařil. Otočil se a až pak si všiml, že tam sedim. „Ty si tu celou dobu?“
„Ano jsem.“ Mrkla jsem na něj a zasmála se. Přišel ke mně a chytl mě za stehna. „V kuchyni? No Liame..“ Vztyčila jsem prst a zakmitala s nim do stran. „Moje kuchyň, takže si tu můžu dělat co chci.“ Natahoval ke mně pomalu obličej. Vzala jsem časopis co jsem měla vedle sebe a když měl zavřené oči a snažil se mě políbit, strčila jsem si ho před obličej, takže políbil ten časopis. Liam se udiveně otřepal a já časopis dala na stranu. „Hej! To mam furt za to, že jsem tě vystrčil ven?“
