Vyrušilo nás až to, že nám někdo zaťukal na okno zimní zahrady. Otočili jsme se a smíchy po zemi se váleli Zayn s Harrym. „To jsou ale idioti.“ Zahlásil Liam. Vstala jsem z něho a podala mu ruku. Vstal taky. Zaklapl počítač a šli jsme klukům otevřít. Otevřeli jsme dveře a Zayn Harrymu říkal: „Ty medvídku můj si tak roztomilý.“
„Ale ty si roztomilejší zlatíčko.“
„Nehádej se!“ Harry chytl Zayna za bradu a přitáhl si ho k sobě. „Počkat pusu už ti dávat nebudu to fakt ne..“ Oba se shodli a otočili se na nás. Jen jsme na ně koukali jak na dva magory. „Vy jste mi ale párek volů. Pojďte dovnitř.“ Jen jsem kroutila hlavou a uhla jim z cesty. Sedli si do obýváku na gauč. Přišli jsme za nima. „Chelsea tak se nezlob.“ Nepromluvila jsem a kluci si myslela, že jsem naštvaná, ale já se spíš v duchu smála. „No tak nebuď naštvaná.“
„Kluci ona není naštvaná, jen nemůže mluvit..“
Harry se na mě podíval a řekl samozřejmě to první co ho napadlo: „Si s tebou večer vykřičela hlasivky co? To bylo samý ah ano, ještě, bože, ah Liame přitlač, Liame, nepřestávej, už budu.“
Odešla jsem radši do ložnice, protože jsem to nehodlala poslouchat. „Fakt Harry. Zkus taky někdy držet tu tvojí hubu.“ Řekl mu se zvýšenym hlasem Zayn. „Harry ty si normální vůl. Byli jsme jen na koncertě. A děkuju. Teď bude naštvaná..“ Poslouchala jsem jak si to říkali. Pak jsem potichu zavřela dveře. Po chvilce někdo zaťukal. Vešel dovnitř Harry. Otočila jsem se abych na něj neviděla. „Notak. Chelsea promiň. Neumim hold držet hubu, i když bych měl. Nezlob se.“ Sedl si ke mně na postel. Podívala jsem se na něj pohledem jako bych ho probodávala. „Ten tvůj pohled bolí. Fajn jsem debil, kokot co ještě, idiot, zmr..“ Zacpala jsem mu pusu aby to nedořekl. Viděla jsem, že měl v kapse mobil. Sáhla jsem mu tam a vytáhla ho. „Už jsem se lekl co budeš chtít dělat.“ Protočila jsem oči a do mobilu mu napsala: „Neurážej se. Jen drž příště prosim hubu. Občas mi ty tvý kecy lezou na nervy. A nemysli na úchylárny ano. Zajímalo by mě jestli si takový i před Taylor.“ Dala jsem mu to přečíst a on se na mě podíval. „Kdybych před ní takový byl asi by mě zabila. Mam tě od ní pozdravovat a vyřídit, že až přiletí někam zajdete. Oblíbila si tě.“ Smazala jsem ten vzkaz před tím a mobil mu vrátila. Usmála jsem se na něj. „Všechno dobrý?“ Zeptal se mě. Přikývla jsem a objala ho. Vstali jsme a šli zpátky do obýváku. Sedla jsem si k Liamovi. Chytl mě kolem ramen a pohladil mě po tváři. „Tak jo ale tyhle cukroviny si nechte až tu nebudem.“ Řekl Zayn a kroutil hlavou.
„Neboj. Vlastně proč jste vůbec přišli?“
„Domluvit se na něčem. Je to daleko, ale něco nás napadlo.“
„Co vás napadlo?“ Podívali se na sebe a Harry začal mluvit. „Chtěli by jsme po Vánocích o svátcích odjet někam do hor. Pronajmout si velký srub. Podle plánu by jsme jeli my, Niall, Louis, Eleanor, Perrie a chceme se zeptat ještě Joshe, Andyho a zbytku holek z Little Mix. Zůstali bychom tam i přes Silvestra a oslavili ho tam.“
„Zní to lákavě. Tak dobře, když to vyjde my jednoznačně pojedem.“ Potřebovala jsem mluvit. Potřebovala jsem mu říct, že po Vánocích jedu na pár dnů do Tennessee. Ale nešlo to. „Chelsea co chceš říct. Na.“ Vytáhl z kapsy mobil a podal mi ho. Napsala jsem mu to tam. „Aha. No kluci tak nevim. Chelsea jede do Tennessee.“ Vzala jsem ten mobil a napsala mu tam, že bych tam po pár dnech přiletěla. Že by to nevadilo. Dorazila bych hold dýl. „To by šlo. Takže domluveno. Nedáte si něco?“ Zayn se na Liama podíval a řekl mu: „Ne děkuju. Budu muset stejně jít. Jdeme s Perrie do kina.“
„Já jdu taky. Je to zatím jen takový nápad, ale rádi by jsme ho uskutečnili.“ Zvedli se, objali mě a Liam je šel doprovodit ke dveřím. Celý zbytek dne jsme se jen váleli.. Po pár dnech jsem konečně mohla mluvit. „Liame já mluvim. Já můžu mluvit. Ach díky bože.“ Tohle byla moje první reakce když jsem promluvila. „Tak nevyváděj nebo mluvit zase nebudeš.“
