Babička pozvala kluky na čaj. Jeli jsme tedy k ní. Kluci se posadili do obýváku. „Babi sedni si taky. Já ty čaje uvařím..“
„Děkuju Chelsea.“ Liam šel do kuchyně se mnou. „Chelsea je to týden a něco jak se cítíš?“ Postavila jsem vodu na čaj, dlaně si opřela o kuchyňskou linku a otočila jsem se na Liama. „No je to lepší. Snažim se dědovi splnit přání co mi zanechal v dopise a to, abych nebyla smutná, ale není to lehký..“
„To je mi jasné miláčku.“ Voda dovařila a čaje jsem zalila. Odnesli jsme je. Přisedli si a začali jsme si povídat..
23. února klukům oficiálně začalo Take Me Home Tour a ještě před tím jim vyšel charitativní klip k písničce One Way Or Another. Na první koncert jsem nepřišla. S babičkou jsme kluky sledovaly v televizi.. Začátkem března od dědečkova úmrtí utekl přesně měsíc. Ani jsem nevěděla co se dělo se Spikem. Babička už na tom byla také líp a tak jsem se s ní domluvila, že se pojedu podívat domů. Zkoušela jsem zavolat Liamovi jestli měl chvilku čas a naštěstí měl. „Ahoj zlatíčko. Co se děje?“
„Coby se dělo. Jen už se dneska vracím domů.“
„To je dobře.. Ale já tě zase neuvidím. Doma teď skoro nejsem. Spika hlídají Smithersovi. Byli tak hodní a nabídli se, že ho budou hlídat. Zkusim se nějak vymluvit a přijel bych za tebou..“
„Pro Spika se stavím. Nevymlouvej se. Nechci aby si kvůli mně měl průšvih. Dělej co máš. A neboj se, uvidíme se.“ Povídali jsme si docela dlouho, ale nakonec jsem ale zavěsila. Šla jsem si do pokoje sbalit věci. Babička za mnou přišla a pomohla mi. „Zvládneš to tu beze mě?“ Rozhlídla se po baráku a odpověděla mi: „Zvládnu zlatíčko. Neboj se. Hlavně zase přijeď.“
„Budu se snažit co nejdřív, ale teď si musim dát vše do kupy s Liamem. Jak jsme se dlouho neviděl,i moc to mezi námi neklape. Chybí mi. Navíc za dva dny máme výročí. Chci abychom byli spolu, i když to asi nebude možné..“ Sklesle jsem se podívala a zazipla jsem kufr. „Věř, že spolu budete. A výročí si užijete. Já se domluvila, že budu hlídat malou Nicole ať se aspoň nějak zabavím.“
„To je dobře.“ S babičkou jsem se objala a přijel pro mě objednaný taxík. „Budu muset jít. Brzy zase přijedu.“
„Ahoj a pozdravuj kluky a hlavně Liama.“ Babička mě políbila na čelo. Nasedla jsem do taxíku, zamávala jsem jí a vyjeli jsme. Po hodině a půl mi taxi zastavil před barákem. Byla jsem zase doma. Byl to skvělý pocit. Jen co jsem dovnitř odnesla věci, zašla jsem k Smithersovým pro Spika. Zaklepala jsem jim na dveře a otevřel pan Smithers. „Dobrý den Chelsea. Rád vás zase vidím. Dete si pro Spika?“
„Ano jdu? Je tu?“ Jakmile Spike uslyšel můj hlas už byl u mě. Začal po mě skákat a radovat se. „Děkuju vám za hlídání. Nashledanou.“ Pan Smithers zavřel dveře a já šla se Spikem k nám.
„Chyběl si mi chlape.“ Podrbala jsem ho a šla si vybalit věci. Skoro všechny jsem naházela do pračky. V baráku byl pěkný bordel. Liam, když je sám, moc neuklízí, takže to bylo na mě. Vzala jsem si na sebe Liamovo staré triko a uklidila jsem celý barák. Když jsem měla hotovo byla jsem vyřízená. Sedla jsem si na gauč a zapla si televizi. Spike si lehnul vedle mě. Hladila jsem si ho, když jsem zaslechla své jméno. Otočila jsem se na televizi a začínali nějaké bulvární zprávy. Čekala jsem co tam o mě řeknou. Nejdřív tam byl Justin Bieber pak Rihanna a konečně já. Mluvili tam toto: „Přítelkyni Liama Payna Chelsea Baker zemřel dědeček. Přejeme jí upřímnou soustrast.“ Bylo to od nich hezké. Konečně říkali něco pravdivého. Děda mi pořád chyběl a chybí, ale z jeho úmrtí jsem se dostala docela rychle, i když sem samozřejmě měla chvilky, kdybych ho zase chtěla vidět a probrečela jsem i několik hodin. Ale teď zpátky. Večer jsem šla spát. Ráno mě probudila zpráva od Liama. Stálo v ní: „Miláčku chci tě vidět. Neviděli jsme se skoro měsíc a já už to bez tebe nemůžu vydržet. Navíc zítra spolu máme výročí chci na něj být s tebou.. Snad to vyjde. Moc mi chybíš. Miluji tě. Tvůj Liam.“ Usmála jsem se a odepsala mu. Strašně mi chyběl. Jeho objetí, vůně, úsměv, oči on celý. Vstala jsem z postele zašla si do sprchy, nasnídat se a projít se se Spikem. Potkalo mě pár fanynek, vyfotily se se mnou a nějaké mi popřály upřímnou soustrast. Vrátila jsem se domů. Odpoledne mi zavolala Eleanor a domluvila se se mnou, že zítra odpoledne půjdeme ven. Večer jsem šla spát brzy.
Další den jsem šla ven s El. Dlouho jsem jí neviděla, takže mi to udělalo radost. Vyzvedla mě a šli jsme se projít. Byly asi čtyři hodiny odpoledne. Zašly jsme do parku, kde jsme se posadily na lavičku. „Chelsea, tak jak na tom teď si?“
„Všichni se mě ptají na to samé. Už o dost líp. Jen..“
„Jen co?“ Vzdychla jsem si a koukala jsem do země. „Jen mi chybí Liam. Dneska máme výročí a on tu se mnou nebude.“
Eleanor se tak zvláštně usmála a odpověděla mi: „Mě Louis taky chybí. Nebuď zklamaná..“ Pohladila mě po zádech. Povídaly jsme si tam ještě asi dvě hodinky. „El půjdu domů. Nechceš jít k nám? Když jsme teď tak opuštěné aspoň nebudeme samy.“
„Promiň Chelsea nemůžu. Třeba jindy. Taky už půjdu.“ Doprovodila mě domů a šla. Když jsem vešla do baráku nemohla jsem se přestat divit. Na zemi byly růže, které vedly až do koupelny. Následovala jsem je. V koupelně byla připravená krásná lázeň. Ve vaně byly poházené lístky růží, pěna až po okraj a vedle na malém stolku položené šampaňské s jahodami. Rozhlédla jsem se, ale nikdo nikde nebyl. Vedle šampaňského ležel malý lístek. Vzala jsem ho do ruky. Byl na mě vzkaz: „Vlez si do vany.“ Provedla jsem, protože mě ta koupel tak lákala. Vlezla jsem do ní. Opřela jsem si hlavu a zavřela jsem oči. Po pár minutách mě někdo políbil. Otevřela jsem oči a byl to Liam. „Přece sem si na naše výročí musel udělat čas. Co sis myslela. Dva roky. To chce oslavit.“
„Liame.“ Nic jiného ze mě nevypadlo. Liam si sednul na vanu za mě a začal mi masírovat ramena. Bylo to tak příjemné. Podal mi jednu skleničku, ve které bylo nalité šampaňské. Přiťukla jsem si ním a napila se. Podala jsem mu jí zpátky. Postavil jí zase na stoleček a zvedl se. Vzal župan co byl pověšený na věšáku a rozevřel ho. Vylezla jsem z vany a zabalila jsem se do něj. Otočila jsem se na Liama. On neváhal a políbil mě. „Strašně si mi chyběl.“
„Ty mě ještě víc.“ Objali jsme se. „Pojď něco pro tebe mam.“ Chytl mě za ruku a zavedl mě do obýváku. O gauč bylo něco opřeného. Vypadalo to jak obraz. Liam ho zvedl a otočil ho na mě. Byla tam úžasná fotka nás dvou. Byl to opravdu obraz a byl obrovský. „Liame to je nádhera.“
„Věděl jsem, že se ti bude líbit. Už jsem na něj udělal místo.“ Přidělal ho do obýváku na stěnu, prý aby ho všichni viděli. „Tak další etapa. Pojď do kuchyně.“ Následovala jsem Liama. Na kuchyňském stole byla ve prostřed hořící svíčka ve tvaru srdce a na talíři nandané nějaké jídlo. Neznala jsem ho, ale chutnalo báječně. Liam vzal talíře ze stolu a dal je do myčky a já šla zatím do koupelny oblíct si spodní prádlo a Liamkovo tričko. Když jsem přišla už na mě čekal. „Liame si prostě úžasný. Mi..“ Chtěla jsem doříct větu, ale skočil mi do řeči.
„Počkej to není všechno.“ Nechápala jsem. Liam mě ale poslal do ložnice a to byla teprve nádhera. Vypadalo to jak tehdy, když se Liam vrátil z tour a měl na sobě ty boxerky s medvídkem. Ale bylo to ještě o něco krásnější. Tentokrát ty květy růží nebyly jen na posteli, ale i na prostěradle přehozené přes postel a táhnoucí se na zemi. Dal si tu práci, aby odsunul postel a dal za ní stůl s bílým ubrusem. Na stole byly ve stejných vázách nádherné květiny a mezi nimi svíčky. Koukala jsem na to s otevřenou pusou. „Tak co na to říkáš?“ Zeptal se a šibalsky se usmál. „Je to nádhera!“ Vážně úžasnější kluk než on není. Políbila jsem ho a on mě položil nežně na postel. Políbil mě na krk. Slíkl si tričko. Samozřejmě, aby v tom nebyl sám, sundal ho i mně. Začli jsme se mazlit. Najednou vstal a po něčem sáhl. „Co děláš?“ Zeptala jsme se ho. „Uvidíš.“ Sedl si zpátky ke mně na postel. To co vzal do ruky byla černá fixa. Otevřel ji a něco mi začal malovat kolem pupíku. Když to domaloval, řekl mi ať se jdu kouknou do zrcadla. Udělala jsem to. Podívala jsem se tam a kolem pupíku jsem měla nakreslené srdíčko, pod který bylo napsáno: „I Love you FOREVER“ Otočila jsem se na něj. Seděl na kraji postele a usmíval se. Došla jsem k němu. „Méďo, miluju tě.“ Objala jsem ho kolem krku a on mě kolem pasu. Sklonila jsem hlavu a dala mu pusu.
„Já tebe taky a ty to víš.“ Sedla jsem si vedle něj. Vtiskla jsem mu polibek a náhle z toho malého dětského polibku byla pořádná líbačka. Znovu mě položil na postel. Byla to krásná noc. Jen jsme se mazlili. On věděl, že nebudu mít chuť se ještě milovat a to na něm miluju. Vždy to pozná.
