Další den ráno jsem se probudila a Liam nebyl doma. Nechal mi jen vzkaz, že se sejdeme kolem třetí na letišti. Uklidila jsem celý barák a připravila Nickovi pokoj. Čas ubíhal hrozně rychle. Už byly dvě hodiny. Šla jsem se rychle obléknout do černých džínů, bílého trička s Marilyn Monroe v pop artovém provedení a černé mikiny, nalíčit a učesat se.
Ještě jsem si na sebe hodila fialovou vestu, fialovou pletenou čepici s kšiltem značky roxy a černofialové conversky. No byla jsem dobře sladěná. Za chvíli jsem zamkla, nasedla do auta a odjela na letiště. Liam tam ještě nebyl. Sedla jsem si na lavičku a čekala jsem. Hlásili, že letadlo, kterým letěl Nick má doletět zhruba za půl hodiny. Čekala jsem tam asi 15 minut. Rozhlížela se po šťastných párech s malými dětmi. Přemýšlela jsem nad tím co kdybychom s Liamem měli jednou dítě. Jaké by to bylo. Zahodil by kvůli tomu kariéru? Přemýšlela jsem a najednou jsem zahlídla Liama. Rozhlížel se kde jsem. Vstala jsem a mávla ně nej. Všiml si a přišel za mnou. Políbili jsme se na uvítanou. „Sluší ti to. Jak dlouho už tu jsi?“
Zeptal se mě s úsměvem na tváři.
„Děkuju.Asi dvacet minut. Kde si ráno byl?“
„No uvidíš doma ano? Kdy má přiletět?“
„Dobře. Asi za..“ Chtěla jsem to doříct, ale zarazil mě rozhlas. Říkali, že za 10 minut. „Tak už to víš.“ Zasmála jsem se.
„Konečně si se pořádně zasmála. Chybělo mi to.“ Zaculila jsem se na něj a podala mu ruku. Chytl mě za ní a já se k němu přitiskla. A bylo to tu. Fotografové. Oba jsme slyšeli cvakání fotoaparátů. „Sakra už mě tak štvou. Oni jsou fakt všude.“
„Co by si chtěl. Si atraktivní, mladej, roztomilej a slavnej.“ Zásmal se a rázem se utišil. „Jo a taky mam nádhernou přítelkyni.“ Políbila jsem ho a zakoukala se mu zase do těch jeho nádherných hnědých očí. Úplně jsem zapomněla na čas a hlásili, že Nickovo letadlo přiletělo. Popošli jsme kousek abychom Nicka viděli. Rozhížela jsem se a Liam už zahlásil: „Támhle je.“ Ukázal směrem na něj a už jsem ho viděla. Šli jsme k němu. „Ahoj Chelsea, ahoj Liame. Nějak ses změnil.“ Zarazil se a prohlédl si ho. „Nejsi ostříhaný?“ Dodal. Liam se zasmál. Obejmula jsem ho a Liam mu vzal kufr. Odešli jsme ke mně do auta. Liam přišel pěšky. Radši jsem mu dala klíčky aby řídil, protože jsem ho zase nechtěla poslouchat. Po cestě jsme si povídali. „Kam vlastně táta s Ash odletěli?“ Zeptala jsem se ho, protože jsem to ani sama nevěděla a navíc mě to zajímalo. „Odletěli, no sakra jak se to tam jmenuje. Jo do Karibiku.“ Jen jsem se usmála, protože jsem si vzpomněla, že jsme tam s Liamem měli letět taky. „Chlape doufam že sis dovezl ten dres Messiho.“
„No jasně. Dokoce i ten míč. Proč?“
„Tak zítra jdeme na zápas Barcelony proti Chelsea. Co ty na to?“ Nick se celý zaradoval a poděkoval mu. Dojeli jsme domů. Liam zaparkoval a já šla Nickovi vyndat věci z kufru. Liam ke mně přišel, a když jsem ty věci vytahovalam chytl mě za ruku. „Já to udělam lásko. Běž mu ukázat barák.“ Dal mi pusu na tvář a já šla pro Nicka. „Tak pojď za mnou.“ Ukázala jsem mu všechny místnosti a kde bude spát. Liam mu tam odnesl věci. „Nicku máš hlad? Něco uvařím.“ Zeptala jsem se ho.
„Ano mam a strašný..“
„A co by si si dal?“ Sotva jsem to dořekla hned zakřičel, že palačinky. Slíkla jsem si vestu s mikinou a položila je přes židli. Připravila jsem věci a začla vařit. Když bylo konečně hotovo nandala jsem to klukům a dala to na stůl. Zavolala jsem je. Když jedli všimla jsem si, že Liam má něco na ruce. Pořádně jsem si ho prohlédla a bylo to tetování. „Liame ty máš tetování? Proto si dneska nebyl ráno doma?“
„No ano proto.“
„Proč si mi o tom neřekl?“
„Protestovala by si..“ Měl pravdu. Protestovala bych. Zaváhala jsem a kývla jsem hlavou na to, že měl pravdu. Dojedli a Liam donesl nádobí do kuchyně. Šla jsem za ním. „Liame umyju to.“
„Chci ti pomoc. Běž za Nickem ano.“ Znělo to jakoby mi to přikázal. Přitakala jsem mu a odešla jsem do pokoje pro hosty. Seděl na posteli a vybaloval si věci. Sedla jsem si k němu. „Tak jak se ti u nás líbí?“
„Je to tu pěkný. Táta vám tady něco posílá.“ Vytáhl z tašky peněžku. Otevřel jí a vyndal peníze a dva lístky. „Tohle ti posílá. Prý abyste mi vše neplatili ze svého. A lístky na Nickelback. Prý je to tvoje oblíbená skupina.“ Podal mi je.. Byla jsem za ty lístky hodně moc ráda.. „Páni děkuju. Nejsi unavený? Pořád jen zýváš.“
„Jenom trochu, ale to je jedno.“
„Hale nebudu ti stanovat večerku, ale choď spát rozumně ano? Jestli chceš můžu ti půjčit svůj počítač ať se zabavíš.“
„Děkuju Chelsea. Jo, budeš moc hodná.“ Řekla jsem mu ať počká a šla jsem pro počítač. Když jsem vstoupila do ložnice, abych ho mohla vzít, Liam tam byl jen v boxerkách. Zrovna si ve skříni hledal něco na sebe. „Jen si vezmu notebook abych ho donesla Nickovi.“ Liam mě zastavil a za ruku mě přitáhl k sobě. Začali jsme se líbat a Liam mě položil na postel. Mě se ale v hlavě promítla ta noc v parku a já do Liama strčila. „Liame promiň. Já, já ještě nemůžu.“ Vstala jsem, vzala notebook a utřela si slzy co mi stékaly po tváři. Liam se na mě jen koukal, protože viděl, že z toho ještě nejsem venku. Bylo mu líto, že to na mě zkusil, ale já mu to nevyčítala. Odnesla jsem notebook Nickovi, ale on už spal. Vzala jsem peřinu, přikryla ho a zavřela mu dveře. Počítač jsem mu položila na stolek. Vrátila jsem se do ložnice, protože jsem věděla, že se Liam bude trápit. A taky trápil. Seděl na posteli, byl zticha, koukal do země a přemýšlel. „Liame..Netrap se tím.“
„Jsem takovej vůl.“ Zvedl se udeřil pěstí do zdi. Nesnáším když to dělá.
„Nejsi! Nebyla to tvoje chyba! Jen se mi promítl ten večer v parku a já prostě nemohla. Nevyčítej si to prosím.“
Sedla jsem si na postel a on ke mně, pevně jsem ho obejmula. „Potřebuju si to jen srovnat v hlavě. Neboj až budu připravená dam ti včas vědět.“ Usmála jsem se na něj. Pohladil mě po vlasech a zeptal se: „Co dělá Nick?“
„Usnul.“ Odpověděla jsem mu s úsměvem na tváři. „Tak co budeme dělat?“
„Co si zapnout film?“ Liam vstal z postele a šel nějaký vybrat. „Horor, komedie, drama?“ Ptal se mě když přehrabával všechny filmy na DVD co jsme měli. „Hmmm co třeba horor?“
„Chceš se bát jo?“
„Ano.“ Zakývala jsem hlavou a začli jsme se smát. Liam hrabal mezi dývkama a konečně nějaké vytáhl. Zapnul ho a sedl si ke mně do postele. „Co to je?“
„Uvidíš, koukej.“ Přitiskli jsme se k sobě a koukali na ten horor. Řeknu vám, že po půlce filmu jsem se strašně bála. Dělala jsem odvážnou.. Liam mě držel za ruku a vždy, když jsem se lekla, tak jsem mu jí pevně stiskla. „Jestli se bojíš můžu to vypnout.“ Řekla jsem mu, ať to nevypíná. Koukali jsme dál a bylo to čím dál horší. Když to bylo najnapínavější a oba jsme do toho byli zažraní někdo nám zaklepal na dveře. Oba jsme se tak strašně lekli a začali se tomu strašně smát. Zastavili jsme film. „Ano?“ Zeptal se Liam a vešel k nám Nick. Už bylo docela pozdě. „Copak Nicku?“
„Probudil jsem se a už nemůžu znovu usnout.“ Zoufale se zatvářil. S Liamem jsme se na sebe podívali. „Chceš s námi koukat na film? Ale budeš se bát. Chelsea je z toho vyděšená..“ Začal se mi škodolibě smát.
„Jo já nevim kdo tu zapištěl jako holka když Nick zaklepal.“ Liamovi okamžitě sklesl úsměv a zamračil se. „Tak si pojď sednout k nám.“ Řekla jsem mu. Zavřel dveře a namáčknul se mezi nás. Pustili jsme to dál. Nick se taky bál. Tisknul se ke mně jak o život. „Zažaluju vás za to, že jste mě na to nechali koukat!“
„Tak my to vypneme.“ Nabídla jsem mu, ale nechtěl to vypnout. Film konečně skončil. Už byli asi dvě hodiny ráno. Já byla strašně ospalá. „Měl by si jít k sobě Nicku.“ Nick mi neodpovídal. Pořádně jsem se na něj podívala a spal. Liam ho opatrně zvedl a odnesl ho do pokoje pro hosty. Bylo to tak roztomilé. Liam miluje děti a vím, že kdybychom nějaké jednou měli bude výborný otec. Než se vrátil skočila jsem se vysprchovat. Zabalená v ručníku jsem se vrátila do ložnice. Liam se na mě jen usmíval. Nikde jsem nemohla najít své pyžamo. Liam to poznal. „Zlato tak si vem jiné. Pak se najde.“ Vyndala jsem ze skříně Liamovo staré tričko, ve kterém strašně ráda spím. Oblékla jsem si ho a lehla jsem si k němu. „Proč ti všechny mé trička sluší víc než mě?“
„Nesluší. Jen je ráda nosím. Hlavně když nejsi doma. Připomínají mi tě.“
„Tak to je budeš zase nosit hodně často. Až Nick odletí já odlítám také. Máme s kluky koncert v Irsku a pár dalších státech. Vrátím se až pár dní před Halloweenem. Potom odlítáme zase do New Yorku jak jsem ti říkal. Pak Japonsko, další koncerty, charitativní akce. Bude to zase hrozné nevidět tě.“ Udělal na mě zase ty krásné, ale smutné očíčka. Vypadal jako štěňátko.
„To se mi zase bude stýskat. Nesnáším když musíš pryč. Je to to nejhorší co může být.“ Hlavu jsem si položila na jeho hruď a hladil mě po ruce. „Tak to budu muset vymalovat byt sama..“
„Proč budeš malovat byt? Vždyť tam už ani nebydlíš..“
„Přemýšlela jsem o tom, že ho budu pronajímat.. Musim to tam celé vymalovat a odnést si sem zbytek věcí..“
„To je dobrý nápad. Já ti s tim malováním pomůžu.“
„Jo a co Nick?“
„Tak nám pomůže. Stejně si nevěděla co pro něj vymyslet. No a asi jsem se ani nezmínil, že nám s klukama vyšel klip..“ Zvedla jsem hlavu a koukla jsem se na něj. „No to nezmínil. A chci ho vidět!“
„Budeš se mi smát. Vypadam tam zase jak trotl..“
„Ještě jednou řekneš, že vypadáš jak trotl tak dostaneš.“ Zamračila jsem se na něj. „ A můžu za to, že mluvim pravu, když říkám že vypadam jak trotl?“ Naštvala jsem se na něj a začala se s ním prát. Z ničeho nic jsme spadli z postele. Spadla jsem na Liama. Muselo ho to bolet. „Tak dobře. Vyhrála si..Ale stejně tak vypadam.“
„Jo jasně čumáčku.“
„Hale neříkej to!“
„Co? Jo to, že si čumáček ty čumáčku čumáčkovitej.“ Liam vzteklostí zrudl. „Ále čumáček se nám vzteká.“
„Už přestaň. Prosím!“
„Když tak prosíš..Noo tak dobře..Ale chci vidět ten klip!“
„Jasně trotl ti ho hned ukáže.“ Dala jsem mu malý pohlavek. Liamovi hned přešel úsměv a zamračeně se na mě podíval. „Tak facky mi dávat budeš jo?“
„Ta byla jen výchovná..Nemáš o sobě mluvit blbě..“
„Výchovná? Si snad moje mamka? Nejsi že ne?“
„Vypadam snad jak tvoje mamča?“
„No..“ Vyvaleně jsem se na něj podívala a dořekl to: „Ne nevypadáš.“
„No..Tak ale teď se jde na ten klip.“ Políbila jsem ho a zvedla se.
„Jako ve půl třetí ráno?“ Udivil se. „Ano, jako v půl třetí ráno.“ Zasmála jsem se. Liam okamžitě vstal taky. Zapla jsem počítač a na youtube našla klip. Liam v tom klipu vypadal tak roztomile. Takové štěňátko zase. Když byl refrén a ve videu všichni zpívali Liam mi vyzpíval poslední dvě věty ze sloky (I'm in love with you. And all your little things). A na konci řekl: „Když jsem to tam zpíval myslel jsem jen na tebe. Ta písnička mi tě hrozně připomíná. Kdykoli jí zpíváme.“ Vrhla jsem se mu okolo krku. Zase mě dostal do rozpaků. Nechtěla jsem ho ani pustit. Když jsem se ho konečně odhodlala pustit šli jsme spát..
