V tomhle dílu bych Limka spapala^^
________________________________
Měl akorát 3 dny volna, takže jsme byli spolu. Rozhodli jsme se, že se půjdeme projít do města Zašla jsem se převlíct. Po čtvrt hodince jsme šli. Měli jsme s sebou i Spika. Liam mě držel za ruku a druhou rukou držel Spika na vodítku. S tou žárlivostí vážně přestal. Jasně když nějakej kluk před ním se mnou flirtoval trochu ho to štvalo, jenže to je normální. Ale když jsem šla ven s Niallem.. Už mu to nevadilo. Neřešil to. Jen vždy řekl: „Uží si to.“
Ve městě se k nám seběhli fanynky. Vzala jsem od Liama Spika a šla jsem si sednout na lavičku, která byla pár metrů vedle. Spike mi seděl u nohou a koukal po Liamovi. Přišla k nám nějaká 8 letá holčička. „Můžu si ho pohladit?“ Zeptala se. „Jasně, že můžeš. Nic ti neudělá.“ Spika si začala hladit. Pak si sedla vedle mě. „Na koho čekáš?“ Podívala se na mě a usmála se. „Já čekám támhle na Liama.“ Ukázala jsem na něj. „Toho znám. Ségra má plakáty s jeho skupinou po celém pokoji. Čekam na ni. Je támhle.“ Ukázala na 16 letou dívku s dlouhými blonďatými vlasy. Měla normální postavu. Nebyla ani moc hubená ani silná. Měla slzy v očích, když se objímala s Liamem. Ten jí povzbuzoval, ať nepláče a utřel jí slzy. Liam se koukl na mě a ona také. Jak mě spatřila s její sestřičkou rozzářil se jí úsměv. Všechny fanynky od Liama zase odešly a ona i s Liamem šla k nám. „Lindsey koukni na toho pejska.“ Ta malá holčička ukázala na Spika. „Ano je krásný Lolo. Pojď budeme muset jít. Neotravovala tě?“ Koukla se na mě. „Neotravovala.“ Odpověděla jsem jí. Vzala Lolu za ruku a ta skočila z lavičky. Najednou se jí podlomili nožičky a spadla. Liam jí hned zvednul. „Lolo víš, že nesmíš blbnout. Musíš být opatrná.“ Liam jí postavil. Ona si šla ještě pohladit Spika. „Co jí je?“ Zeptal se Liam a kouknul se na malou Lolu. „Víš těžko se o tom mluví.. Ale ona.. Má rakovinu.“ Té holčině zrudly oči. „Posaď se.“ Vzala jsem ji za ruku. Sedla si. Strašně se rozplakala. „Je to můj malý andílek. Když jsme zjistili, že má rakovinu.. Málem to se mnou švihlo. Dala bych cokoli za to, aby se vyléčila. Klidně bych se s ní i vyměnila.“ Věděla jsem jak se cítí. Protože děda ji měl taky. Přitiskla jsem si ji k sobě. „V jakém stádiu ji má?“ Odtáhla se ode mě. „Ještě v tom, kdy se to dá zvládnout..“ Utřela si oči a vstala. „Pojď Lolo půjdeme domů.“ Lola dala Spikovi pusu a ještě přišla ke mně. Vstala jsem a dřepla jsem si před ní. Objala mě. Pak chytla Lindsey za ruku. Přistoupila jsem k ní. „Drž se. Zvládnete to. Snad se ještě potkáme.“ Pohladila jsem jí po vlasech a odešly. „Vždyť je jí teprve 8. Ona má život před sebou Liame..“
„Zlatíčko. Život je nespravedlivý. Vybírá si různé oběti.. Pojď půjdeme domů.“ Liam mě chytl okolo pasu, políbil mě do vlasů a šli jsme. Doma jsem z tý holčičky byla skleslá. S Liamem jsme leželi v posteli a koukali na film. Byla to zase taková ta pohoda. Jen my dva, posteli, koukaní na film.. Liam mě hladil po ruce a já měla hlavu položenou na jeho hrudi. Nebylo mi dobře.. Měla jsem menses. Bolelo mě břicho. „Zlatíčko. Si nějaká skleslá. Pořád tě trápí ta holčička?“ Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se na něj. „To hlavně.. Navíc mi není dobře. Mam své dny.“
„Aha.“ Zase jsem si položila hlavu. Liamovi došlo, že mě asi bolí břicho. Zajel mi pod tričko a krouživými pohyby mě po břiše začal hladit. Hned jsem se cítila líp. Bylo to příjemné. Zavřela jsem oči a usla jsem.
„Chelsea. Zlatíčko. Vzbuď se.“ Liam mě šimral po tváři. Probudila jsem se. Televize byla vyplá a venku byla ještě větší tma. „Copak je?“
„Potřebuju na záchod. Nechtěl jsem tě budit.. Ale držíš mě jak kdybych byl tvůj plyšák, kterýho nechceš pustit.“
„Když ono to tak je. Tak běž. Zajdu si pak do sprchy.“ Pustila jsem ho. Dal mi pusu na čelo a zvedl se. Zvedal se hodně pomalu. Pak se na ten záchod rozeběhl. Já si šla vzít pyžamo a spodní prádlo. Slyšela jsem téct sprchu. Liam se šel ještě sprchovat. Po deseti minutách se vrátil. Měl kolem dolní části těla obmotaný ručník. „Promiň.. Jen jsem se chtěl osprchovat.“
