Ráno jsem udělala snídani a zavolala jsem Eleanor a Perrie jestli dnes mají čas, když měli kluci jít na ten fotbal. Shodly jsme se, že půjdeme do města a pak k nám. Liam s Nickem odešli už kolem třetí hodiny odpoledne. Šli ještě k Zaynovi.
Já se šla upravit do města. Navlnila jsem si a nevýrazně jsem se namalovala.
Oblíkla jsem se a hodila přes sebe můj oblíbený kabát. Jela jsem do bistra kde jsme se měly s holkama sejít. Už tam čekaly. Obě vstaly a objaly mě. Sedla jsem si k nim. „Chelsea jak to děláš, že ti to pořád tak sluší?“ Řekla mi Perrie se zoufalým výrazem. „Ani nevim hale.“ Zasmála sjem se. Povídaly jsme si a po chvilce jsem se rozhlídla. Uviděla jsem Rebeccu. „Holky už jste viděli Niallovo přítelkyni?“
„Ne neviděli..“ Ukázala jsem ji směrem na Beccu a ony se na ni otočily. „Vypadá mile.“ Řekly obě naráz a podívaly se na mě.
„Jo dokud nepromluví. Ta holka mi nesedí. Jakoby Nialla jen využívala.“ Než jsem se nadála Rebecca stála vedle nás. „Je ahoj Chelsea.“ Už zase ten její hlas. Podívala jsem se na holky s otráveným výrazem, začly se mi smát. Pohlídla jsem s vynuceným úsměvem na Rebeccu. „Ahoj Rebecco. Měla bych tě představit. Tohle je Perrie a Eleanor.“ Podaly jí ruce. Otočila se na mě. „No budu muset jít. Ráda jsem tě viděla. Pa.“ Ta holka mi prostě neseděla. Odešla. „No tak co na ni říkáte?“
„Je divná. Ten její hlas, co to sakra je?“ Takhle zareagovala Perrie a Eleanor ještě líp: „Mluví jak kdyby kluka tahali za nádobíčko..“
„El kupodivu jsem stejnou reakci měla i já! Úplně stejnou..“ V tom bistru jsme propovídaly celý den. Až večer jsme jely k Liamovi. Ještě s Nickem nebyli doma. Holky si sedly na gauč a pustily si televizi. Já jsem šla do ložnice něco vyndat ze skříně. Najednouz ní vypadla krabice. Vypadala jak od bot. Sehla jsem se pro ni a zvedla ji. Odešla jsem i s ní za holkama. „Co to máš?“ Zeptaly se mě. „Sama nevím vypadlo to na mě ze skříně.“ Sedla jsem si k nim a krabici otevřela. Byly tam všechny naše společné fotky s Liamem. Viděla jsem jak se postupně změnil. Od té doby co jsem ho poznala hrozně, no jak to říct, vyspěl? „A já se divila kam všechny tyhle fotky zmizely.“ Vzala jsem jednu do ruky. Liam tam měl ještě ty jeho zvlněné vlasy. „Na tuhle si pamatuju. Ten den jsme byli v lunaparku. Nebylo to moc dlouho po tom co jsme spolu začali chodit.“ Ukázala jsem ji holkám. „Vy dva jste spolu tak krásní.“ Jen sem se na ně pousmála. V jedné krabici tolik vzpomínek. Byly tam fotky ze všech míst, kde jsme byli. A divila jsem se kolik těch míst bylo. Musela jsem se zasmát u jedné z fotek. Dávala jsem si s Liamem pusu a za náma byl Harry s vypláznutým jazykem. Prohlížely jsme fotky a přišli Nick a Liamem. Šli rovnou k nám. Liam se nade mě naklonil a dal mi pusu na tvář. „Co děláte?“ Zeptal se.
„Ale..Ze skříně vypadla krabice ve které jsou naše fotky tak prohlížíme. Jo holky.“ Vstala jsem a dovedla k holkám Nicka. „Tohle je Nick. Nicku tohle je Eleanor a Perrie.“
„Rád vás poznávám.“ Nick se vždycky chová slušně na to, že mu je 11 let. „Vlastně jak ste si užili fotbal?“
Nick hned vyhrkl: „Bylo to úžasný! Setkal jsem se i s Messim. Byl to nejlepší zážitek co se mi mohl stát. Děkuju ti.“
„No mě neděkuj to byl Liamův nápad. Poděkuj jemu.“ Otočil se na Liama v zápětí ho obejmul. Všechny tři jsme skoro nedýchaly jak to bylo roztomilé. Eleanor s Perrie skoro slintaly. Otřepala jsem se a koukla se na ně. Byly jako v tranzu. „Holky! Já jsem žárlivej tip. Nekoukejte tak po něm.“ Holky rychle zbystřily a začaly se smát. Liam mi podal ruku aby mě zvedl. „I kdyby po mě koukalo tisíce holek.“
„Musim tě doplnit. Ono kouká.“ Zahlásila Perrie. Liam se na ní vražedně podíval a pak se otočil ke mně „No fajn tak i když kouká. Moje srdce patří jen tobě.“ Políbil mě. Holky se na nás usmívaly. Nick jen protočil oči a řekl: „Nemůžete si to nechat někam jinam. Pořád jsem tu já.“ Byli jsme do sebe tak zažraní, že když ho Liam slyšel jen ho chytl za hlavu a otočil ho směrem k pokoji. „Bože! Fajn já jdu.“ Otráveně odešel. Když jsme se konečně od sebe dolepili, holky si pořád prohlížely krabici s fotkami. Jednu z nich nám podali. „Tady vám to tak strašně sluší. Jste tam úžasní.“ Řekly obě.
„Úžasná je tam jen ona.“
„Chelsea tohle posloucháš každý den?“ Zeptala se mě Perrie s úsměvem na tváři.
„No posloucham, protože on si nedá pokoj..“ Liam se na mě podíval. „Mam ještě pokračovat.“
„Ne!“ Sykla jsem.
„Jo. Pokračuj. Chceme poslouchat dál. Jen nevim jestli už tady neomdlíme.“ Koukala jsem na ně dvě jak se na nás culily a kroutila jsem očima. Liam si mě nasměroval k sobě. „Tak jak chcete.“ Chvíli přemýšlel co všechno mi řekne a pak to začlo. „Tvůj úsměv tvoje oči, tvoje ústa, tvoje vlasy. No mohl bych vyjmenovávat do nekonečna co všechno je na tobě úžasného. Si to nejdokonalší co mě mohlo potkat…“ Pokračoval dál. Mě už se podlamovala kolena a holky málem pukly závistí. Už jsem ho muslea zarazit. Položila jsem mu ruku na pusu a on ztichl. „Tak a už stačí. Já tu omdlívám a koukni na ně.“ Liam se na ně otočil a ony byly duchem nepřítomné. Měli podepřenou hlavu a koukali na Liama. „No hale vidět tohle Louis se Zaynem nebyli by moc spokojení zlato. Běž za Nickem já se jich pokusim..No probrat je a poslat je domů.“ Holky po chvilce odešly. Dny utíkaly hrozně rychle. Přibližně dva dny před odletem Nicka jsme šli malovat byt. No povím vám bylo to něco. Nicka to nebavilo a tak jsme se domluvili s Harrym, že si ho vezme k sobě. Stavil se pro něj do bytu a odešli. Já s Liamem pokračovala v natírání. Vlastně víc barvy bylo na nás než na stěně. Ještě k tomu ta barva byla zelená. No mi vpadali. Liam na mě zavolal já se na něj otočila a on mi štětcem přejel po bličeji. „Hej!“ Zakřičela jsem na něj. Ale než jsem se nadála už jsme se líbali. Objala jsem ho rukama kolem krku. Přestala jsem. „Musíme natírat čumáčku.“ Zamračil se a já mu štětcem natřela nos. Vylezla jsem na štafle abych mohla natírat výš. Po chvilce mě Liam chytl kolem pasu a stáhl mě dolů. Lekla jsem se. Nasměroval si mě k sobě a políbil mě. „Zlato takhle toho moc nenatřeme a koukej kolik toho ještě zbývá.“ Myslela jsem to vážně a Liam to poznal. Pustil mě, dala jsem mu pusu na čelo a natírali jsme dál. Natřeli jsme dvě místnosti a měli jsme dost. Tu barvu jsme v bytě nemohli smýt, takže jsme celí zelení jeli k Harrymu do bytu vyzvednout Nicka. Otevřel nám Louis a začal se nám hrozně smát. Pozval nás dovnitř. Harry s Nickem hráli XBOX. Jenom na nás mávli rukou a hráli dál. Připadala jsem si jak matka co vyzvedává své dítě. „No myslim, že ho odtud jen tak nedostanem.“ Řekla jsem Liamovi s otráveným výrazem. Byla jsem strašně unavená. Když jsme konečně Nicka vytáhli a odjeli domů v autě jsem usínala. Liam mě probudil v garáži. „Vstávej Chelsea. Lehneš si do postele. No nejdřív se ale asi budeš muset umejt z té barvy.“ Zasmál se a mrkl na mě. „Ne do vany se mnou nepůjdeš.“ Neuvědomila jsem si, že jsme vezli Nicka, ale naštěstí už vyběhl domů. Liam udělal ten jeho štěněčí výraz. „Ne to ti nepomůže.“ Furt na mě tak koukal. „Ne, ne, ne ,neee! Proč mi to děláš ještě težší? Prostě a jednoduše ne!“
„Ale no tak. Zlatíčko.“
„Ne!“ Vzala jsem si tašku a odešla z auta. Byla jsem strašně unavená, takže jsem rozhodně neměla náladu jít s ním do vany. A navíc byl tu Nick. Šla jsem si do ložnice pro věci a hned se vykoupat. Ta barva šla hrozně těžko dolů, ale nakonec jsem jí smyla. Dalo to zabrat. Byla jsem tam asi hodinu. Viděla jsem jak Liam potichu odchází s Nickova pokoje. Otočil se na mě a ukázal, že mam být zticha. Přišel ke mně. „Když si se koupala koukali jsme na film. Usnul.“ Pohladila jsem ho po tváři. „Liame až se půjdeš vykoupat uděláš pro mě něco?“
„Ano. A co?“ Podíval se na mě. „Ohol se. Děkuju.“
„Neboj měl jsem to v plánu.“ Nádherně se usmál. Šel rovnou do koupelny. Seděla jsem v ložnici na židli a koukala do počítače. Po chvíli jsem ho zaklapla a šla si lehnout. Liam zanedlouho přišel. Skoro jsem spala, ale on rozsvítil. S přimhouřenýma očima jsem se na něj podívala. Měl na sobě jen ručník. „Promiň zlatíčko hned zhasnu jen si vezmu trenky.“ Odvrátila jsem od něj hlavu směrem k oknu a snažila se usnout dál. Lehl si ke mně, obejmul mě a dal mi pusu na tvář. Když mě takhle obejmul hned jsem usla.
