Byl to totiž Liam. „No Chelsea styď se. Ty ani nepoznáš svého milovaného..“ Smál se mi Andy..
„No aspoň vidim, že když ji ochmatává někdo cizí, no cizí. Prostě si to nenechá líbit.“ Odpověděl mu za mě Liam a dal mi pusu. Šoupla jsem se, aby se mohl posadit vedle mě. Na pódiu dohrála nějaká skupina a přišel tam chlápek převlečený za zombieho a všechny lidi v místnosti vítal: „Tak vás tu všechny vítám. Musim vám oznámit soutěž co se zde koná. Porota, kterou vám samozřejmě neukáži vybere nejhezčí dívčí a pánskou masku. Výhra je v hodnotě 1000 dolarů. O půlnoci vyhlásíme výtěze. Tak hodně štěstí a bavte se!“ Pomyslela jsem si, kam jsme to vlezli, když vyhlašují soutěž o nejhezčí masku. Ale pak jsem změnila názor. Kapela co tam byla hrála pomalou písničku a Liam mě vyzval k tanci. Podal mi ruku a já ho za ní chytla. „S Batmanam jsem ještě netančila..“ Šli jsme na praket a tančili ploužák. No vážně v těch kostýmech se tancovalo blbě naštěstí jsme na place nebyli jediní. Liam mě chtěl políbit a tak si musel sundat masku co měl na hlavě.
„Chelsea v tom kostýmu se strašně blbě hejbe.“
„Tak si ho sundej ne?“
„Jo a budu tu chodit jen v trenkách ne? Sakra to se nedá vydržet.“ Nejen že sev něm blbě hýbalo. Šlo i vidět, že Liama ten kostým škrábe. „Vydržíš to ještě chvilku? Pak se zajdeš převléct? Mě ten kostým taky štve..Ale naštěstí se v něm hýbat můžu.“
„Jenže ty si v tom kostýmu nádherná a nevypadáš jak magor. Že já se nechal ukecat, že za něco půjdu.“ Písnička skončila a šli jsme si zase sednout zpátky k ostatním. Blížila se půlnoc a na pódium přišel znovu ten chlapík co nás vítal. „Tak lidičky blíží se půlnoc a já jdu vyhlásit vítěze naší soutěže.“ Otevřel obálku co měl v ruce. „Soutěž o nejhezčí dámskou masku vyhrála krásná Afrodita.“ Viděla jsem jak na ní ukazuje a ona přišla za ním na pódium. Pogratuloval jí a podal jí šek. „A cenu za nejhezčí pánskou masku získává úžasný Batman.“ Ukázal na Liama, ale on ho nevnímal. Šťouchla jsem do něj. „Zlato vyhrál si to. Běž.“
„Já? Jo už jdu.“ Dal mi pusu a odešel za ním. Popřáli si s „Afroditou“. „Tak a teď prosím o tanec vítězů.“ Všichni odstoupili z placu a zapli písničku. Liam se na mě podíval a já udělala výraz, že mi to je jedno. Snažila jsem se to vydržet. Liam ji vzal za ruku a šli tancovat. Když dotančili čekala jsem, že se Liam vrátí za mnou, ale nevrátil. Odešel s ní na bar. Servírka nám na stůl donesla paňáky myslim, že whiskey nebo co to bylo. Vzala jsem jeden a rychle jsem ho vypila. „Chelsea je ti něco?“ Starostlivě se mě zeptal Niall, který seděl vedle mě.. „Ne.“ Vypila jsem další panák co tam byl. „Chelsea nejsi v pořádku. Něco ti je. Poznam to.“
„Nic mi není!“ Sundala jsem si z hlavy paruku, protože se nedala vydržet. Rozpustila jsem si vlasy z drdolu. Kluci objednali další pití. Jak jsem byla naštvaná přehnala jsem to a opila se. Liam se totiž pořád nevracel. Klukům už to taky od něho přišlo divné. Konečně se vrátil. Jen jsem se na něj podívala a odvrátila od něj pohled. „Liame nic nechci říkat..Ale zatím co ty si byl pryč, se tu Chelsea opila.“ Niall mu tohle řekl, když mě podpíral. Harry se na Liama podíval a zdál se být naštvaný. „Liame víš..Bylo od tebe docela dívný že si odešel pryč a vrátil se až po takovýhle době..Ani se Chelsea nedivím.“
„Jen jsme si povídali! Nic se nestalo.“ Sahal jsem po flašce whiskey co byla na stole, ale Niall mě zarazil. „Ne už si měla dost. Podívej se na sebe.“
„Ale notak. Můžu snad za to, že nejsem svýmu klukovi dost dobrá?“
„Vždyť se nic nestalo..“
„Liame ale musíš uznat, že si tam byl dlouho..A navíc si Chelsea ani nic neřekl..Tak..“ Všichni se na týhle větě co Zayn Liamovi řekl shodli.
„Tak co? No dobře tak jsem jí to měl říct..Ale vždyť se nic nestalo!“ Byla jsem opřená loktama o stůl a držela se za hlavu, protože mi nebylo dobře. „Chelsea pojď půjdeme.“ Liam mě chtěl odvíst. Sáhl po mě, ale já na něj byla hrozně naštvaná a vytrhla jsem se mu z ruky. „Víš co? Jdi si sám!“
„Tak fajn! Jak chceš!“ Liam odešel. „Panebože co jsem to udělala.“ Začala jsem si to vyčítat. Byla jsem opilá, ale částečně jsem ještě vnímala. „Nialle co jsem to provedla..“
„Právě si poslala Liama do háje. Chelsea to bude dobrý. Vyřeší se to.“ Se slzami v očích jsem, Nialla pevně obejmula. „Nialle myslim, že bychom ji měli odvíst.“ Namítl mu Zayn. „Tak ji nechámě přespat u nás? Já se vyspim na zemi a ty na gauči?“
„Tak dobře.“ Niall se Zaynem mě chytli a šli jsme do hotelu. Přespala jsem u nich. Položili mě na postel a sundali mi boty. Hned jsem usla. Ráno jsem se probudila brzo. Nebylo mi dobře. Bolela mě strašně hlava. Takovou kocovinu jsem hodně dlouho neměla. Niall slyšel jak se převaluju v posteli a vstal také. „Chelsea jak ti je?“
„Mizerně. Nejen že je mi blbě, ale taky z té hádky s Liamem.“ Zayn jen otráveně zakňoural a převalil se. Bohužel na gauč nebyl zvyklí a slítl z něj. Zasmáli jsme se mu, on se celý oklepal a vyskočil. „Dobré ráno.“ Zahlásil. „I když pro tebe Chel asi ne co?“
„Ani ne. Děkuju kluci za přespání, ale měl abych si to jít vyžehlit u Liama.“
„Chelsea měl bych ti asi říct, že celou noc nebyl u sebe na pokoji.“ Když mi to Zayn řekl udělalo se mi strašně slabo. „Počkat jak myslíš, že tam neby?!“
„No prostě..Když jsem na něj zkoušel klepat neotevíral. Bylo odemčeno tak jsem otevřel a on tam nebyl.“
„Co když se mu něco stalo. Panebože.“ Okamžitě jsem vstala z postele, ale zatočila se mi hlava a já spadla zpátky na postel. „Není ti nic?“
„Ne dobrý. Jen mam asi nízkej tlak a navíc mi není dobře ze včera. Ale teď musim zjistit kde je Liam.“ Sáhla jsem po mobilu a chtěla mu zavolat. „Chelsea nech ho. On se vrátí. Jak ho znám šel si jen pročistit hlavu.“
„Zayn má pravdu Chel..“
„Ale co když se mu něco stalo..“
„Chelsea věř nám. Jsme kluci, udělali bychom to samé.“ Vzdychla jsem a odkývala jsem jim to. Pomalu jsem vstala z postele a chtěla se jít vysprchovat. „Kam se chystáš?“
„Do sprchy?“
„Dobře. Ale až se osprchuješ přijď sem..“ Nevěděla jsem proč bych tam měla chodit, ale poslechla jsem. Vysprchovala jsem se a umyla si hlavu, převlíkla se a šla zpátky za nimi. Už si dělali snídani. Sedla jsem si u nich na gauč a koukala z okna. „Nemáš hlad?“ Zeptal se mě Zayn.
„Nemam, děkuju“ Pokračovala jsem dál v zírání do okna. Asi po hodině jsem na chodbě slyšela někoho jít. Zaťukal na dveře a vešel dovnitř.
