Přišla jsem tam do ložnice, svlékla si šaty a ve spodním prádle sebou práskla do postele. Přikryla jsem se a okamžitě usnula. Ani jsem nevnímala to, jestli si ke mně Liam lehnul.
Ráno jsem se probudila a slunce bušilo do oken. Liam spokojeně spal vedle mě a měl přes mě nataženou ruku. Usmála jsem se nad jeho roztomilostí, ruku mu chytla a opatrně jí ze mě sundala. Potichu jsem se zvednula a vyšla z ložnice. Zašla jsem do kuchyně a do sklenice si načepovala vodu. Napila jsem se. „Ahoj Chelsea.“ Ten chraplák. Byl to Harry a zase mě viděl ve spodním prádle. „Harry.“ Otočila jsem se a omylem na něho vyprskla pití. „Magore.“ Otřel si obličej. „Promiň.“ Vzala jsem do ruky ubrousek, který ležel hned vedle a obličej mu utřela. Nemohla jsem si nevšimnout, jak mu oči sjížděly k mé podprsence, tudíž na prsa. „Harry!“ Okřiknula jsem ho. „Promiň.“ Nevinně se usmál. Uslyšela jsme jak se otevírají dveře od Liamovo ložnice. „Zmizni pokud nechceš dostat přes hubu.“ Odstrčila jsem ho pryč a on odešel. „Pufíku co tu děláš ve spodním prádle?“ Hned jsem uslyšela Liama. „Já…“ Podrbala jsem se na hlavě. „Měla jsem žízeň.“ Uchopila jsem do ruky sklenici se zbytkem vody. Usmála jsem se, dopila ji a zase ji odložila. „Pojď se obléct. Nechci aby tě Harry takhle zase viděl.“ Pozdě. „Jasně.“ Odpověděla jsem. Liam mě chytl kolem pasu a odešli jsme k němu do pokoje. „Ale máme problém méďo.“ Posadila jsem se na postel. „Všecky mé věci mam v hotelu, kde bydlím s tanečníkama.“ Liam se začal přehrabovat ve skříni. Najendou z ní vypadla černá podprsenka. „Liame co je to?“ Nevybavila jsem si hovor přes skype, kde mi ji ukazoval. Úplně jsem na něj zapomněla. Zvedla jsem ji ze země. „Je pro tebe. Vždyť jsem ti jí ukazoval přes počítač.“ Usmál se. „Vážně?“ Udivila jsem se. „Vážně. Nebo si snad myslíš, že bych tu někoho měl ťuňťo.“ Zasmál se a zakroutil hlavou. „No.. Jo promiň já zapomněla.“ Vrátila jsme ji zpět do skříně odkud spadla. „Tak na.“ Liam mi podal obyčejné bílé tričko. Oblékla jsem si ho. „Děkuju.“ Otočila jsem se a v tom jsem se uviděla v zrcadle. „Já mam ránu.“ Praštila jsem se po čele. „Ne. Pořád vypadáš stejně úžasně ty moje princezno.“ Liam mě zezadu objal. Hlavu si položil na mé rameno a já ho pohladila po vlasech. „Kdy se vrátíš domů?“ Otočila jsem se na něj a on mě automaticky pustil. Chytl mě za obě ruce a jemně s nimi houpal ze strany na stranu. „Když tu vydržíš 4 dny, tak poletím domů s tebou.“ Byla jsem rozhodnutá to vydržet, ale vzpomněla jsem si na Spika. „Ale co Spike?“
„On to ještě vydrží.“ Políbil mě na čelo. „Tak dobře. Ale musim zajet do hotelu pro ty věci.“ Liam mi slíbil, že mě tam George zaveze. Upravila jsem se. Nechala jsem si na sobě Liamovo tričko a vzala si nějaké jeho kraťasy.
George mě zavezl k hotelu. Rychle jsem do něj zaběhla. Ve svém pokoji jsem si vzala všecky věci, pobalila je do tašky a zase šla. Nasedla jsem opět do auta a odjeli jsme zase do hotelu za Liamem. Bylo divné, když na pokoji nebyl Niall ani Louis. Věci jsem si dala k Liamovi do ložnice. „Nezajdeme se někam projít?“ Optala jsem se. „Klidně. Jsme přece v L.A.“ Já si tedy zašla do sprchy a rovnou si umyla vlasy, protože jsem je měla všelijaké od té kulmy a tuny laku. Pořádně jsem si je vysušila ručníkem a pak si ho obmotala kolem těla. U Liama v pokoji jsem si oblékla spodní prádlo, sukni a tílko co mi Liam vybral, když jsme byli nakupovat. Obula jsem si černé balerínky. Nanesla jsem si na obličej pudr a na oči řasenku. Vlasy jsem si vyfénovala. Jen jsem je rozčesala a nechala to být. Přes rameno jsem si dala obyčejnou malou hnědou tašku na patent. „Už si?“ Zeptal se Liam, když vešel do ložnice. „Ano.“ Podívala jsem se na něho. Já byla, ale za to on ne. „Tak šup. Tentokrát já čekám na tebe.“ Vyplázla jsem jazyk. Oblékl si džíny, bílé užší tričko a černé boty adidas. „Tak jdeme.“ Liam si vzal peněženku. Podíval se mi na tašku a mě bylo jasný, že ji chce dát ke mně. Vzala jsme ji a do tašky ji dala. K tomu jsem tam dala i svojí a taky svůj telefon. Brýle jsem si na vlasy dala tak, aby mi ofina nelezla do očí, takže jako bych měla čelenku. Nosím většinou jen černé wayfererky. Vyšli jsme z ložnice. „Jdeme ven kluci.“ Oznámil Liam a šli jsme. Na chodbě čekal George. „Proč si nešel dál?“ Zeptal se Liam. „Hlídal jsem z venku.“ Zasmál se. „Kam chcete jít?“
