Zbylý měsíc a půl utíkal tak rychle. Jen mě na něm mrzelo to, že jsme si s Liamem ani nezavolali.
Ale jeden den když jsem byla ve stájí a hřebelcovala Arga zavolal mi. „Ahoj Liame. Konečně ses mi ozval!“
„Potřeboval jsem tě už slyšet..“
„Stýská se mi. Už tě chci vidět“
„Já tebe taky. Ale jsem ti blíž víc jak si myslíš..“
„Jak to myslíš?“
„Sluší ti to. Zkus se otočit.“ Ohlédla jsem se za sebe a stál tam Liam. S úsměvem na tváři a těma krásnýma hnědýma očima. Položila jsem si mobil a hned jsem se za nim rozeběhla. Skočila jsem na něj a dlouze ho políbila. Položil mě na zem. „Kde se tu bereš?“
„Nejsi snad ráda?“ Zatvářil se smutně.
„Panebože jsem ráda! Ani nevíš jak. Proč máš tu kapuci?“ Začala jsem si ho prohlížet.
„Jsem jen trochu ostříhanej. Nechtěl jsem abych ti způsobil šok nebo tak něco.“ Zasmál se a já kapuci sundala.. Vlasy měl ostříhané jak v klipu One Thing. Tudíš o dost kratší a jemně nagelované, aby mu držely tvar. „Velká změna. Sakra sluší ti to!“ Ale pořád vypadala nádherně.
„Děkuju. Myslíš, že by mě tu tvůj táta nechal tak dva dny přespat? Pak zase odletím. Jen jsem tě chtěl strašně vidět“
Kdyby ho tam přespat nechtěl nechat, asi bych se docela dost naštvala. „To je jasný. Stejně nechápu, jak si to tu našel.“
„Mam zdroje. A navíc jsme s klukama byli v sousedním státě, takže jsem jim řekl, že si koupím letenku sem a oni ať odletí domů.“ Mrkl na mě. Chytl mě jemně za bradu a přitáhl k sobě. Začali jsme se líbat. „Tohle mi chybělo.“ Pošeptal mi. „Mě taky.“ Líbali jsme se dál, když v tom jsem slyšela, jak si za námi někdo schálně odkašlal. Oba jsme se prudce otočili a v tý rychlosti jsme se navzájem bouchli hlavami o sebe. Já o tu jeho, on o tu mojí. Reflexně jsem se chytla a začala se smát. Liam se mi strašně omlouval. Když jsem se dosmála a Liam se doomlouvam, konečně jsme zbystřila, že tam stál táta. Koukal na nás s vážným a vystrašujícím pohledem. „Dobrý den pane Bakere.“ Pozdravil ho Liam a celý zrudnul. Chytla jsem ho za ruku abych ho uklidnila. Hned to bylo lepší. „No nazdar.“ Liam mě pořádně stiskl. „Jak si se sem dostal?“
„Letadlem a taxíkem?“ Uchetchtl se.
„Vtipný si, to se musí nechat. Ale já myslím, jak si to tu našel?“ Liam mi pošeptal do ucha „Ale to neměl být vtip..“
„Neodpověděl si mi na otázku.“ Napomenul ho táta.
„No. Poptal sem se pár lidí. A poradili mi.“ Usmála jsem se na ně oba. „Tati mohl by tu Liam na pár dní přespat?“ Táta chvilku mlčel, ale pak odpověděl: „Mohl. Ale bude spát v druhém pokoji pro hosty.“
Koukla jsem se na Liama a udělala smutný výraz. Táta odešel zpátky domů. „Já chci spát s tebou lásko.“ Řekl mi Liam. „No já s tebou taky. To nějak vymyslíme. Pojď něco ti ukážu.“ Vzala jsem ho za ruku a dovedla ho k Argovo stáji. „Tak tady s tim kamarádem jsem trávila skoro celej čas, co jsem tady.“ Pohladila jsem Arga po hlavě.
„Tak s tebou mě celý měsíc podváděla jo?“ Pohladil ho. „Zrovna jsem s nim chtěla na projížďku.“
„A nezajedem někam? Půjčil by mi táta jednoho koně ne?“ Rozhlédl se po stáji a pak s úsměvem na tváři koukl opět na mě.
„To je dobrý nápad. Určitě ano. Znam tu jedno moc krásný místo, ale nejdřív tě musim představit Ashley a Nickovi.“
Vzal si tašku s věcmi a šli jsme do baráku. „Jak si na tom s Ashley. Už je to lepší?“
