Když jsme tam konečně došli, Nick si hned sedl na gauč a Liam vedle něho. Opět se mu zamotala hlava. „Super. Teď tu mam dva invalidy pohromadě..“ Zasmála jsem se a oni se mnou. Zašla jsem do lékárny pro denzifekci, abych Nickovi ránu vyčistila. Vrátila jsem se zpět. Klekla jsem si před něho. „Tak zatni. Bude to štípat.“ Liam položil ruku na gauč dlaní nahoru. „Tak se chytni chlape.“ Řekl. Nick se na něho podíval a za ruku ho chytl. Zavřel oči. Dezinfekci jsme otevřela a ránu mu vyčistila. Zasténal jak to bolelo a Liama stiskl tak pěvně, že sám Liam vyvalil oči. „Máš to za sebou.“ Dezinfekci jsem položila na stůl. Otevřel oči a Liama pustil. „Tak jo. Ty si teď běž lehnout.“ Vstala jsem a dala Liamovi pusu na čelo. Zvedl se a odešel. „Já jdu do pokoje.“ Nick i já jsme se zvedli a kždý jsme šli jinam. Já šla za Liamem do ložnice. Ležel na posteli s notebookem na klíně. Sedla jsem si k němu, tak že mi nohy vysely z postele dolu. „Tak co fanoušci, píšou?“ Naklonila jsem se k němu, abych se podívala. „Nic..“ Chtěl notebook odvrátit, ale já tam něco zahlédla. Vytrhla jsme mu ho z ruky a vzala ho k sobě. Byla tam zrpáva: „Doufam, že si zhebnul ty buzno.“ Měla jsem chuť ten notebook zahodit. Jak někdo někomu může přát smrt sakra! Zaklapla jsem ho. „Liame nevšímej si toho.“ Notebook jsem odložila vedle. „Já vím.“ Chytl mě za ruku a sednul si. „Jen to nikdy asi nepochopím.“ Sklopil hlavu. „Jsou hloupí. Nudí je svůj vlatsní život, takže se naváží do druhých..“ Pohladila jsem ho po tváři a on se na mě podíval. „Pravda.. Večer přijdou kluci a managment.“ Managment.. Můj oblíbenec. Hned se mi v hlavě promítla hádka s ním. „Budeme řešit ty koncerty.“ Dořekl. Chtěla jsem Liama políbit, ale někdo zazvonil. „Hned jsem tu.“ Mrkla jsem a vstala. Odešla jsem ke vchodvým dvěřím. Otevřela jsem a venku stála Karen s Geoffem, Ruth a Nicole. „Páni.. To je mi překvapení.. Co vy tady?“ vyvalila jsme oči a postupně je objala. „Přijeli jsme se podívat na Liama. Když jsem to viděla ve zprávách málem to se mnou skelo.“ Řekla Karen. Hned mě všichni obešli a šli dovnitř. Zavřela jsem dveře. „Liam je v ložnici..“ Hned se tam vydali. Nick se vyřítil z pokoje. „Kdo to je?“ vyhrkl. „Liamovi rodiče a sestry.“Odpověděla jsem. „Nicku večer přijde zbytek skupiny a managment. Pustíme si v ložnici nějaký film a budeme tam, jo?“ Nick zakýval hlavou. Po chvilce z ložnice vyšli všichni i s Liamem. Aby toho nebylo málo zvonek zazvonil zas. Sebrala jsem se a šla tam. Otevřela jsem a vyvalila oči. Stál tam taťka. „Ahoj. Co ty tu?“ Objala jsem ho, políbil mě na tvář a pustila jsem ho dál. „Měl jsem sem služební cestu.“ Zavřela jsem dveře. „Páni.. No.“ Podrbala jsme se na hlavě. „Jsou tu Liamovi rodče a sestry. Běž dál.“ Táta šel a já za ním. Náš dům ještě neviděl. „Tati!“ Zajásal Nick a skočil mu kolem krku. „Nazdar chlape.“ Postavil ho na zem. „Pane Bakere..“ Liam k tátovi přišel a podal mu ruku. „Jak se máš? Viděl jsem to ve zprávách..“ Objal ho a pustil. „Je to už lepší. Děkuju.“ Usmál se na něj. „Tak když jste se tady tak sešli. Chcete něco k pití?“ Zahlásila jsem. Liamovi rodiče s Nicole a Ruth už seděli na gauči. Táta si šel sednout na křeslo. „Kafe..“ Shodli se všichni. „Dobře. Liame ty pojď do kuchyně..“ Zašeptala jsem mu. Oba jsme odešli. „Jak chceš večer mluvit s klukama a managmentem, když jsou tu?“ Postavila jsem vodu na kafe. „To kdybych věděl. Ale je to důležití. Musíme to probrat a odvolat to nemůžu.“ Do všech pěti hrnků jsem dala kafe, podle potřeby a zalila ho vodou. „No. Třeba do tý doby odjedou. Kdyžtak budeme v zimní zahradě ju?“ Vzala jsem do ruky dva hrnky. „Děkuju. Si zlatá.“ Políbil mě na čelo a vzal další dva hrnky. Odnesli jsme je do obýváku a položili na konferenční stolek. Ještě jsme zašla pro poslední hrnek, který jsem podala tátovi. „A jak dlouho se hodláte zdržet?“ Zeptal se Liam. „Večer zase odjedeme. Nebudeme rušit. Jen jsme o tebe měli starost..“ Řekla Karen a usmála se. Liam se podíval na mého tátu. „Já odlítám za dvě hodiny. Vlastně Nicku nechceš letět se mnou? Mamce se stýská.“ Nick seděl na zemi a hrál si se Spikem. „Tak dobře..“ Šlo na něm vidět, že se domů už těší. Běžel si do pokoje sbalit si věci. Na jednu stranu jsem byla ráda, že budu s Liamem zase sama. Liam se posadil do křesla. Na mě už místo nezbylo. „Jdu pomoc Nickovi..“ Odešla jsem za ním do pokoje. Házel si věci do tašky a ani je neskládal. „Tak tomu se říká balení.“ Zasmála jsem se a pomohla mu. „Těšíš se domů?“ Sedla jsem si na postel. „Ano. A na druhou stranu se mi po tobě bude stýskat.“ Tašku zazipl a sedl si ke mně. „Mně po tobě taky. Já zase přiletím.. Neboj.“ Pohladila jsem ho po vlasech. Nick mě objal a pustil. Hodiny utíkaly a Nick s tátou už odjeli na letiště. Liamovi rodiče chvíli po té odjeli už také. Uklízela jsem nádobí do myčky, když se Liam postavil vedle a opřel se o linku. Myčku jsem zavřela a napřímila se. „Teď máme čas konečně jen na sebe.“ Koketně se usmál. Chytl mě za zadek a přitáhl si mě k sobě. „Méďo. Každou chvíli zaz..“ Nedořekla jsem a zazvonil zvonek. „Já už se zcvoknu. Zabavíš se? To budou oni..“ Políbila jsem ho na rty a pohladila ho po vlasech. „Neboj se. Budu v ložnici. A ať to není na dlouho. Máš odpočívat.“ Liam mě na oplátku také políbil. „Já vím. Taky už jsem strašně unavený. Tak já jdu.“ Naposledy mi dal pusu a šel. Uklízela jsem kuchyni a z obýváku se ozývali hlasy kluků a managmenta. Kuchyň jsem doklidila. Vyšla jsme z ní a všichni se na mě podívali. Cítila jsem se trapně. „Dobrý den. Ahoj kluci.“ Pozdravila jsem je a šla jsem do ložnice. „Buďte tu s námi..“ Zarazila jsem se, při té větě. Řekl to totiž managment. Otočila jsem se. „Donesu si židli..“ Celá nervózní jsem šla do kuchyně pro židli. Vzala jsem ji a šla zpět do obýváku. Židli jsem si postavila vedle křesla, kde seděl Liam. Mlčky jsem je jen poslouchala jak se dohadovali. „Takže vynechámě koncerty celý příští týden a přesuneme to?“ Zeptal se Louis. „Bude to tak nejlepší.“ Souhlasil managment a usmál se. On se taky umí usmívat, udivila jsem se. Liam mi na stehno položil ruku a palcem mě po něm hladil. „Tak to máme dohodnuté. Já tedy jdu.“ Managment se zvedl. Rozloučil se s klukami a já ho šla doprovodit ke dveřím. „Tak nashle.“ Podala jsem mu ruku a on mě za ní chytl. „Rád jsem vás viděl Chelsea.“ Potřásli jsme si a odešel. Zavřela jsem a vrátila se zpět za klukama. „Liam byl bledý a klepal se zimou. „Běž si lehnout.“ Pohladila jsme ho po vlasech. „Jdu.. Kluci nic jí neudělejte jasný!“ Kluci se zasmáli a Liam odešel do ložnice. „Měl náročný den.“ Posadila jsem se na místo, kde seděl. „Bude v pořádku. Je jen vyčerpaný..“ Utěšoval mě Zayn. „Já vím. Dáte si něco?“ Podívala jsem se na ně. „Nemáš něco.. na uvolnění?“ Zeptal se Louis a já hned pochopila, že šlo o alkohol. „Jasně. Hned přijdu.“ Zašla jsem do kuchyně. Na tác jsem si dala skleničky a úplně novou Skotskou whisky. Opatrně jsem tác popadla a šla do obýváku. Tác jsem položila na stůl a do skleniček skotskou rozlila. Každý jsme jednu popadl. „Tak na co to bude?“ zeptal se Harry. „Na to ať je Liam zdraví a vám ať se daří v pořádku odvolat koncerty.“ Natáhla jsem ruku a všichni jsme si přiťukli. Najednou jsem jí vypila a celá se oklepala. „Co si dát ještě?“ Zayn se podíval na sklenku, oblízl si rty a pak zrak odvrátil na mě. „Klidně..“ Zasmála jsem se. No řeknu vám, že jsme to trošku přepískli a opili se všichni. Harry usnul na zemi. „Pšš! Ať ho nevzbudíme!“ Všichni jsme se motali a sedli si k němu. Zayn vzal fixu a Harrymu něco nakreslil na obličej. Začali jsme se smát, ale moc na hlas. Liam za námi totiž přišel. Byly asi tři ráno. „Co to?“ Podíval se na nás a pak na mě. „Chelsea ty si pila?“ Zvedla jsem se, ale zamotaly se mi nohy. Niall mě chytl a začali jsme se smát. Až na Liama, který koukal vážným pohledem. „Néé..“ Odpověděla jsem se smíchem. „Tak stačí.“ Přišel ke mně a zvedl mě ze země. Políbila jsme ho na krk. „Bože, z tebe to táhne..Vy si lehněte kam chcete. Ji jdu dát do kupy.“ Bylo mi na zvracení. „Já myslim, že..“ Zvedal se mi žaludek. „Tak jo, jdeme do koupelny.“ Liam mě podepíral a odváděl mě tam. Jak jsme tam došli, hned jsem se přiřítila k záchodu a vyzvracela se. „Chelsea, ty si pako.“ Liam mě zvednul a dovedl mě k umyvadlu. Na kartáček mi dal pastu na zuby a podal mi ho. Kartáčkem jsem kroužila vzduchem. „Chelsea to patří du pusy.“ Podívala jsem se na kartáček a dala si ho do pusy. Vyčistila jsme si zuby a pak si vypláchla pusu. „A nepatří tam taky něco jinýho?“ Sahala jsem Liamovi po rozkroku. „Chelsea si opilá. Nedělej blbosti a pojď si lehnnout.“ Jsem ráda, že Liam jen tak něčeho nevyužije. Liam mě chytl kolem pasu a odvedl mě do ložnice. Položil mě na postel. Vzala jsem si do ruky polštář a přimáčkla ho k sobě. V tu ránu jsem usla.
