Po dvou týdnech už jsem měla odletět do Tennessee. Jelikož letenka do Karibiku od kluků platila ještě dlouho, tak jsme si s Liamem řekli, že tam poletíme až se vrátím. Monokl mi už naštěstí zmizel, takže vše bylo už dobré. No i když v pár časopisech se moje fotka objevila a všichni obviňovali Liama z toho, že mě mlátí. Ráno když jsem měla odlítat mě Liam vzbudil tím, že mi před postelí začal hrát na kytaru sólo z More Than This. A do toho zpíval. Je výhoda chodit s ním, protože mam zadarmo koncert a to přímo doma. Ty dva měsíce co jsem měla být pryč měl Liam stejně nabité. Natáčeli klip. Když mě Liam už konečně vyáhl z postele měla jsem dole nachystanou snídani. „Lásko to budu muset odlítat častějš, protože takovýhle krásný budíčky se mi líběj.“
„To si jen zkus!“ Zamračil se na mě. Najedla jsem se a šla vysprchovat. Měla jsem odlítat v devět ráno. Myslím. Liam mě dovezl na letiště. Vlastně cestou jsem se jela rozloučit ještě s klukama, kteří čekali ve studiu až Liam poté přijede. Když jsem potom dojeli na letiště už jsem musela pospíchat. Moc jsme se zdrželi. Dali jsme si s Liamem pusu. Objal mě a do ucha zašeptal: „Budeš mi chybět. Pozdravuj tam.“ Opětovala jsem mu to, ale už jsem musela jít. Když jsem odevzdávala letenku ještě jsem mu zamávala. Pak nastala dlouhá cesta do Tennessee…
Cesta letadlem byla docela na pohodu. Až na to, že vedle mě seděl nějaký starý chlápek, který mi pořád čuměl do výstřihu. No už jsem se jen těšila až přiletím. A konečně se mit o vyplnilo. Přistáli jsme. Vzala jsem si kufry a šla se kouknout do haly jestli tam někdo nečeká. Rozlížela jsem se a pak jsem viděla kluka s cedulí Baker. Šla jsem k němu. Měl pronikavě modré oči a tmavé nagelované vlasy. Měl na sobě modrou kostkovanou košili a džíny. Přišla jsem k němu. „Ahoj ty jsi Chelsea Baker? Tylerova dcera?“
„Ano. Jsem. Jak si mě poznal?“
„Tyler mi tě popsal. Já jsem William, říkej mi Wille.“
„Ráda tě poznávám. Proč tu vlastně není on?“
„Ani nevím. Tak jdeme?“ Vzal mi tašku a dovedl mě k autu. Nasedli jsme do auta. Will pustil rádio. Začalo hrát country. Odjakživa mi country nevadí. Ráda ho poslouchám. Koukala jsem z okna. Táta bydlel ve vesnici kousek od města Chattanooga. Já vím je to divný název. Ta vesnice měla tak 3000 obyvatel přibližně. Když jsme tam dojeli zastavili jsme u veliké farmy s velkým rodiným barákem a loukou okolo. Will mi otevřel dveře: „Tak jsme tu. Můžeš vystoupit.“
„Páni. Tohle se v Londýně moc nevidí.“
„To ještě není všecko. Tyler kvůli tobě uspořádal i Candrbál. Jo a doufám, že umíš jezdit na koni.“
„Jo, když jsem byla malá jezdila jsem na nich. Něco si ještě pamatuju. Proč?“
„ No Ash miluje koně. Ve stáji jich mají asi 6. Chce aby ses na nějakém projela. .“ Usmála jsem se na něj. Když v tom mě někdo postříkal hadicí. Prudce jsem se otočila a stál tam malý klučina. Podle fotky co mi táta ukázal jsem poznala, že je to Nicholas.Byla jsem celá zmáčená. No ti dva se mohli potrhat smíchy. „No hezký přivítání sestry ti povím!“ Vyšel ven táta. Pozdravila jsem ho a obejmula. „Měl by se jí omluvit.“ Nick ke mně sklesle přišel a podal mi ruku. „Promiň. Já jsem Nicholas..“
„Omluva se přímá. Já jsem Chel.“ Táta mě pozval dál. Převlíkla jsem se od kraťasů a tílka. Táta mě tedy nejdřív zavedl do pokoje. Spala jsem v pokoji pro hosty. Ale vůbec mi to nevadilo. Byl hrozně veliký. Rovnou mě potom provedl po baráku a ten pokoj pro hosty tam nebyl jediný. „Kde je vůbec Ashley?“
„přijde večer. Chtěla si udělat volno když přijedeš, ale nedali jí ho.“
„Kde vůbec pracuje?“
