Tři Úkoly

15. První úkol

Je tu další kapitola. Moc děkuju za minulé komentáře udělaly mi srašnou radost. 

Harry ráno vstával se staženým žaludkem a na snídani dorazil mezi posledními. 

Jídlo do sebe sotva nasoukal a v žaludku ho poté tížilo jako kamení. Rozhlédl se po velké síni, která byla oproti včerejšku až nepříjemně tichá. Všichni byli nervozní na to, aby se bavili mezi sebou. Nervozita vygradovala, když uviděli, jak vstává ředitel od učitelského stolu.

„Tak a je tu první úkol, doufám, že jste se všichni vyspali v rámci svých možností."

Brumbál se na chvíli odmlčel, jako by snad chtěl ještě víc natáhnout to napětí, co bylo všude kolem. „První úkol se bude konat v Černém jezeře. Možná o něm už někteří z vás slyšeli, ti co ne, tak ať mě teď dobře poslouchají. V Černém jezeře žijí jezerní lidé, kteří budou součástí vašeho prvního úkolu. Pouze na vás bude dostat se až do vesnice, kde přebývají. Tam najít truhlici, kde se skrývá pergamen s prvním úkolem. Jezerní lidé budou odpočítávat čas na to, abyste překonali první úkol. Budete mít pouze deset minut, ani o minutu déle. Pokud se vám to podaří splnit v časovém limitu, dostanete od jezerního člověka kámen s vaším jménem nebo symbolem, který se nedá ukrást ani jinak zfalšovat, to kdyby někoho napadlo podvádět. Ten kámen vám umožní vystoupit zpátky nad hladinu, kde ho ukážete mně a profesorovi - tím pro vás bude konec prvního úkolu. Těm, co se nepovede první část úkolu, budou muset přejít na další část. Tou je přelstít Obří oliheň, která bude mít pod sebou v písku truhlici s kameny, co musíte získat, ale nesmíte olihni ublížit, pokud se tak stane, jste automaticky diskvalifikováni. Doufám že, jste všemu rozuměli. Pokud máte otázky, řekněte je, prosím, teď."

Brumbál dal prostor k otázkám, Harry jich měl milion, ale všechny je spolkl. Ostatní to stejně řeknou za něj.

Postavil se první soutěžící. Vypadal jako někdo, kdo má vše na háku.

„Kdy přesně bude úkol?"

„Ó promiňte, vypadlo mi to. Nevadí, řeknu to teď. Úkol se bude konat za hodinu."

Tohle prohlášení, vyvolalo šum ve Velké síni, bylo to jako ve včelím úle.

„Proč tak málo," ozval se další hlas, který se snažil překřičet všechny ostatní. Harry se mírně natočil na svém místě, aby na toho kluka viděl. Zdál se mu, až moc mladý mohlo mu být čerstvě sedmnáct víc ne.

„To proto, že jste ti nejlepší, co si tady Severus vybral a rád by věděl, co ve vás je. Vím, říkal jsem týden, jenže okolnosti se změnily."

Brumbál pokynul rukou k Severusovi, který vstal od učitelského stolu, kde po celou dobu seděl vedle Bella.

„Brumbál má pravdu, očekávám od vás jen ty nejlepší výsledky. Nehodlám si vzít někoho, kdo by si neporadil s takovou prkotinou jako je Černé jezero s olihní."

S těmito slovy si Severus sedl zpátky na místo a na všechny hodil samolibý úšklebek.

Harry byl po celou dobu ticho a ve své hlavě si pomalu sestavoval plán.

Plán, který měl trhliny, ale nic jiného by ho za tu krátkou dobu nenapadlo. Věděl, že se to možná někde pokazí tím, že nedoladil detaily, ale to se nedá nic dělat.

Vzal si ještě z mísy jablko a šel do své komnaty. Cestou si povšiml, že většina lidí míří do knihovny. To bylo logické, ale na to, aby se probíral hromadou knih, neměl čas a nemohl vymýšlet moc komplikovaný plán, jelikož ten většinou nevycházel vůbec. V jednoduchosti je síla, jak se říká.