Tři Úkoly

30. Novinář

Takže další kapitola je tu :)

Vybaloval pomalu, neměl kam spěchat, ale zjistil, že mu chybí drápy hipogryfa. Zarazil se, napsal je na seznam nebo ne? Za boha si nemohl vzpomenout, jestli jo. Pak nad tím mávl rukou, vždyť si pro ně může dojít sám. Uklidil zbytek přísad a vyšel ven z laboratoře.

V kuchyni panoval čirý ruch Tily s Allym připravovali oběd. Harry houkl na Tily kam jde, a že se bude snažit být do oběda zpátky. Kývla, ale Harrymu přišlo že ho prakticky nevnímala.

Vzal si kabát a vyšel ven před dům. Našel postranní uličku, kde se bez otálení přemístil na Příčnou ulici.

Lékárnu našel ihned. Jak otevřel dveře, zvonkohra nad ním zacinkala. Bylo tu plno. Harry měl chuť zacouvat a přijít, až tu nebude tolik lidí. Jenomže ty drápy potřeboval, takže vešel dovnitř a šel hledat to co chtěl.

Hledal je dlouho, ale nikde nebyly. Všiml si mladé prodavačky, která ani nestíhala ty zákazníky obsluhovat. Zrovna na ní řval takový typický úředník a ona chudák měla na krajíčku a marně se mu snažila vysvětlit že ten lektvar co požaduje prostě na skladu není. Harry se na to už nemohl dívat, rázným krokem přešel ke dvojici.

„Děje se něco?" zeptal se, oba účastníci se na něj podívali.

První se ujmul slova rozzuřený úředník. „To si pište, že se děje - přišel jsem si pro lektvar a zjistil jsem, že ho nemají!" Poslední slovo vykřikl a praštil rukou do pultu.

S Harrym to ani nehnulo, za to prodavačka nadskočila jak se lekla.
„Tady pán nemůže pochopit, že lektvar, který požaduje, ještě není hotový," otočila se na něj prodavačka s uplakanýma očima.

Harry přemýšlel jak z té situace ven. Jak tak přemýšlel, pohled mu padl na objednávající listiny.

„A co kdyby se tady pán zapsal do objednávajícího listu a až bude lektvar hotový, pošle se mu po sově?" Nabídl toto řešení a čekal, co na to řeknou.

Mladá prodavačka se celá rozzářila a věnovala mu obrovský úsměv. Ani úředník nebyl proti, takže prodavačka začala vyplňovat objednávku. Ostatní zákazníci, ale nechtěli čekat, tlačili se k pultu a mluvili jeden přes druhého.

Harry se nemusel dvakrát rozhodovat, začal obsluhovat zbylé zákazníky. Lékárna byla systematická, takže bylo lehké se v regálech vyznat. Většinou stejně přebíral sumu od zákazníka a dával jí do pokladny. Prodavačka se k němu za chvíli přidala a ve dvou jim to šlo raz dva. Ten největší nápor zákazníků brzy opadl a tak se Harry vrátil zpět, hledat drápy hipogryfa. Zrovna se skláněl ke košíku, kde konečně našel co hledal.

Najednou na košík padl stín. Někdo za ním stál, rychle se napřímil a otočil. Nad ním stál Snape. Harry se proklínal za svou výšku. Sahal Snapeovi sotva pod bradu.

„Pane profesore," kývl Harry a otočil se zpátky ke koši, kde vzal pár drápů.

„Pane Pottere, vás jsem tu skutečně nečekal." Snape vypadal skutečně překvapeně.

„To ani já Vás, pane," šeptl Harry pro sebe a obešel ho. Doufající že tím je jejich rozhovor u konce. Zase se ukázalo, jak někdy býval naivní. Snape ho pronásledoval, až k pultu, kde Harry zaplatil usměvavé prodavačce a své zboží uložil bezpečně do kasy kabátu a měl se k odchodu. Už sahal po klice ode dveří, ale něčí ruka byla rychlejší a otevřela dřív. Harry se překvapeně podíval na Snapea, co mu držel dveře dokořán.