Tři Úkoly

40. Krvavá hůlka

Tak je tu další kapitola :) nikdy bych neřekla že se dostanu tak daleko :D 

BEZ KOREKCE

Harry mířil rovnou ke krbu v hale. Nehodlal rituál provádět, někde kde jsou lidé. Nemuselo by to dopadnout dobře. V hlavě měl podivně prázdno od toho rozhovoru s Dracem. Přesto se ale krbem bezpečně, dostal až na sídlo Patrika Wolfa. Měl jasno, kde rituál provede v tanečním sále. Byla to dost velká místnost na to aby pojmula, tolik magie na jednou. Musel se ale ještě, stavit ve své laboratoři a pár věcí si vyzvednout. Když měl konečně všechno, včetně krvavé hůlky zabalené v hedvábném šátku. Konečně mu nepropalovala díru do jeho dlaně. Tak si rázným krokem si to mířil rovnou do sálu. Rozrazil dveře a přejel místnost pohledem. Trochu rozmrzele si pomyslel že ta prosklená okna, jsou malinko nevýhodná. Naštěstí se to dalo snadno napravit. Vytáhl hůlku z rukávu a prudce s ní mávl po obvodu místnosti. Z hůlky mu vyšlehl růžový jazyk, Který se postupně dotkl všech oken v místnosti. Díky tomu kouzlu se okna stala nerozbitná. Harry spokojeně, kývl a hůlku schoval zpátky do rukávu. Potom přešel, přesně do středu místnosti a klekl si na zem. Z kapes vytahal postupně všechny věci, co bude pro dnešek potřebovat. Dvě svíčky černou a bílou, vedle položil dvě křídy také černou a bílou. Nesměl zapomenou taky na oheň a k tomu poslouží, zcela obyčejný zapalovač. Na konec vytáhl krvavou hůlku. Všechny věci si srovnal do řady, měl všechno. Mohl začít s rituálem. Jako první vzal do ruky bílou křídu. Namaloval sní půl kruh, pak jí odložil a vzal černou s tou udělal stejný proces a zároveň oba půlkruhy spojil černou křídou. Pak už zbýval poslední krok, do kruhu nakreslil bílou svislou čáru. Černou křídu použil vzápětí na to samé místo jako tu bolou. Jenom tak lehce, aby bílá nebyla úplně čistá. Oprášil si ruce od kříd a vzal do rukou svíčky. Černou položil na černý půlkruh a bílou na bílí půlkruh. Zapálil je a počkal až se začnou hýbat plamínky, než tam dal poslední věc rituálu. Hůlku Adama Bella co se tvářila, jako obyčejná hůlka ale ve skutečnosti měla k obyčejnosti dost daleko.

Každý z Gabrielových učňů si na konci výcviku, mohl vybrat předmět do čeho uloží svou moc jenže, riskoval že když mu ten určený předmět někdo ukradne a zničí stane se prakticky mudlou. Bell to věděl proto Harry věřil že teď po hůlce pátrá jako po nejcennějším pokladu. Bell možná přijde o fyzickou moc. Ale pořád mu zbývá ta mentální s kterou muže manipulovat se slabě smýšlejícími lidmi nebo taky s těmi co o tom nemají ani páru. Díky tomu vznikli v mudlovském světě mentalisti. Někteří se s tím nadáním narodili jiní svou moc získali pomocí svého mentora. Harry chtěl, aby se Bell vzdal obou svých mocí a nebyl pro svět tak nebezpečný. Bylo jediné štěstí že měl Gabriel pojistku v podobě že když někdo porazí toho určitého kouzelníka v duelovém souboji kouzelník tak ztrácí veškerou svou moc. Příroda si jí zase vezme zpět, stejně je to i s krvavou hůlkou. Harry pronese prosbu a buď příroda a magie se sjednotí a spolu usoudí že hůlka musí být zničená a nebo taky ne a to pak nastane problém. Krvavá hůlka ležela přesně ve svislé čáře a vibrovala svou magii. Potter mohl jen, hádat co se teď v hůlce odehrává. Podle něj se snažila dovolat svého pána, ale neměla šanci než Bell přijde bude po všem. Harry sklonil hlavu do klína a začal se tiše modlit. Prosil magii a přírodu o zničení hůlky, ukázal jim čeho všeho je její pán schopen. Nevěděl, jak dlouho to trvalo ale najednou cítil v místnosti vibrace. Koutkem oka se podíval, před sebe na namalovaný kruh. Kruh vzplál modrým ohněm a pomalu se blížil i k hůlce. O to víc se Harry modlil. Oheň dosáhl svého cíle, obtočil se kolem hůlky. Na chvíli to vypadalo že se nic nestane, ale pak se ozval zvuk lámajícího dřeva. Hůlka se zmítala v plamenech zářila rudě v modrých plamenech, ale neměla šanci. Modrý plamen jí zlomil vejpůl a spálil na práh. Pak vše utichlo, plamen dohořel stejně tak svíčky. Půlkruhy zmizeli a Harry měl huť tančit vítězný tanec. Místnost byla plná magie, Harry mohl doslova cítit její vliv na své pokožce. Bylo to jako když dostanete ránu elektřinou. Uklidil do kapes zbylé věci a zvednul se země. Na posledy se podíval po místnosti, než odešel. Když stál znova ve své laboratoři napadlo ho jak se teď Bell asi cítí. On sám zatím žádný předmět moci neměl a nechtěl ho mít tak dlouho, jak to jen půjde.