Tři Úkoly

29. Den otevřených dveří

Další kapitola. Omlouvám se že to trvalo tak dlouho :)

Čas běžel šnečím tempem. Ono když se nudíte, běží to o dost pomalu.

Grimmauldovo náměstí 12. bylo zrekonstruováno, takže se tu moc práce nenašlo, proto Harry vařil lektvary, nebo si četl.

V ten den, kdy Harry oznámil. že se přestěhuje se Tily rozhodla, že půjde s ním a kam šla Tily, tam šel i malý Ally. Dělali mu dost často společnost. Sice byla nuda, ale sem tam se Grimulandovo náměstí 12. někdo stavil, Harryho nejvíc překvapilo, že to většinou byl Snape a o druhé místo se řadil Malfoy.

Harryho Snape překvapil hned druhý den, co se nastěhoval, bylo to brzo ráno a Harry stál u kuchyňské linky ještě v pyžamu připravoval si snídani. Poznal, že je to on hned jak se objevil, možná to ho donutilo nikterak nereagovat. On sice byl v klidu, ale jeho magie se mohla zbláznit. Kroutila se v něm jako šílená a Harry jen čekal, kdy začne svítit jako žárovka. Naštěstí se tak nestalo.

Potter stál zády ke krbu, Severus ale věděl, že on ví, že tam je- bylo to poznat z jeho napjatých ramen a jak toporně pokládal obložený chléb na talíř.

„Dobrý den, pane Pottere," promluvil jako první a snažil se, aby jeho hlas zněl co nejmileji. Harry jen něco zabručel, ale dál se věnoval přípravě své snídaně.
„Něco jsem vám přinesl." Touto větou konečně zaujal Potterovu pozornost.

Harry se líně otočil a konečně se podíval na Snapea. Držel v ruce jeho kabátec, Harry nad tím jen vyvalil oči.
„Kde jste ho našel?" zeptal se ohromeně a přišel až k němu.

„Kde asi myslíte Pottere, na zemi Velké síně, kde jste si ho tak efektně strhl." Severus se opravdu snažil, nebýt kousavý. Ale prostě to z něj šlo samo a nezdálo se, že by to Potterovi vadilo.

„Děkuji, pane profesore," poděkoval Harry a převzal si od Severuse kabátec. Ihned sáhl do vnitřku kabátce a prsty nahmatal to nejcennější co měl, svou hůlku, po tváři se mu rozeběhl úsměv možná proto udělal to, co udělal.
„Dáte si kávu, pane?" zeptal se zvesela- objevení jeho hůlky mu udělalo takovou radost, že ani nepřemýšlel nad tím, co říká a potom už to nešlo vzít zpátky.

Severus kývnutím souhlasil a sedl si ke stolu. Jeho oči se upřely na Pottera, sledoval, jak chystá kávu a musel překvapením přivřít víčka, ta přesnost s jakou si Potter pamatoval, jakou si dává kávu, byla fascinující.

Harry vše dělal automaticky, jeho myšlenky se točily nad právě nalezenou hůlkou. Potom, když vzal kávu, se svou snídani a obě věci donesl na stůl, klidně si sedl naproti Severusovi a pustil se do své snídaně.

Severus pil svou kávu než si všiml, že nedaleko leží noviny, natáhl se pro ně a rozevřel je. Přední titulek nebyl o nikom jiném, než o Potterovi. Psali o něm samé žvásty, takže noviny zase rychle zavřel a práskl s nimi o stůl.

Harryho tento zvuk probral z přemýšlení a trochu vylekaně se podíval na Snapea. Jeho pohled kmitl k právě odloženým novinám a naštvanému výrazu mistra lektvarů.

„Copak, nepíšou tam o Vás dobře?" Snape po něm hodil o něco naštvanější pohled.

„Pottere, vy jste ty noviny nečetl?" zeptal se ledově a napil se kávy a musel přivřít oči nad tou chutí, byla výborná za celý svůj život lepší kávu nepil.

Harry se uchechtnul tomu jak se tady Snape rozčiluje.
„Četl pane, a řekněme že se u toho bavím," odpověděl v klidu.

Snape jen pozvedl obočí „Bavíte?" vypravil ze sebe poněkud zmateně.