Tři Úkoly

28. Schůze

Nová kapitola :)

Harry nestačil ani mrknout a byl tu den schůze řádu, kterou sám svolal. Jestli byl nervozní? Ano byl, strašně. Tak strašně, že měl problém si zapnout knoflíčky na své košili, která měla stejnou barvu jako jeho oči. Nechápal Tily, proč ho nutí si tu košili oblékat, kdyby bylo na něm, vzal by si vytahané tričko a ošoupané rifle. Vždycky dával přednost pohodlí než kráse. Nikdy nebyl manekýn, až dokud se do toho nevložila Tily. Její argumenty neměl možnost vyvrátit a mohl být rád, že mu všechno staré oblečení nevyhodila.

Konečně se mu tu košili povedlo správně zapnout, proklínal toho, kdo vymyslel tak titěrné knoflíčky. Pak si vzal ještě černé kalhoty a nazul vyleštěné černé boty. Podíval se do zrcadla naproti a musel si odfrknout. Zmijozel v celé své kráse. Ale co, jeho nápad to nebyl. Ještě si rozčesal vlasy a dal si je tak, aby byly vidět, co nejméně jeho jizvy, gumičku do vlasů si strčil do rukávu. Stejně tak náhradní hůlku. Byl nejvyšší čas vyrazit, nerad by přišel pozdě.

Prošel celým domem až ke krbu v hlavním salonku, kde vzal bez meškání letax a vkročil do krbu. Vykřikl adresu a hodil prášek na zem. Pak už jen zavřel oči a čekal, až se ten kolotoč zastaví.

Konečně se tak stalo, vykročil z krbu v hale a kouzlem odstranil saze, které měl na sobě. Z kuchyně slyšel hlasy. Naposledy se pořádně nadechl a vydechl, donutil nohy k pohybu směrem do kuchyně.

Čím víc se blížil, tím víc hlasy sílily a Harry dokázal rozeznat hlas paní Weasleyové, která se zrovna ptala, jestli si dá někdo čaj. Vzal za kliku a pomalu otevřel, chtěl vejít nepozorovaně, ale vrzající dveře ho prozradily. Harry v duchu zaklel, ale pokračoval dál. V místnosti nastalo ticho.

Harry si všiml, kdo všechno tady je: Brumbál, McGonagallová, Snape, Remus, Tonksová, dočasný ministr kouzel Pastorek, jeho přátelé, no prostě celá parta Fénixova řádu. Ale byli tu i nové tváře, například Draco Malfoy a Richard Ross. Ta poslední zmiňovaná osoba ho trochu překvapila. Nemohl si ale nevšimnout, jak jsou kolem Draca Malfoye židle volné a nikdo se neobtěžoval si k němu přisednout.

Harry se vydal ke stolu. Stále bylo ticho, nikdo se neodvážil promluvit jako první, jen ho probodávali svými pohledy. Ale jen jediný se mu dostával až do duše a dokázal ho znervóznit. Snape seděl po Brumbálově levici a sledoval, každý jeho pohyb jako lovec, co se chystá zardousit svou kořist. Harry zamířil k jedné ze dvou volných židlí. Doslova cítil nevoli u některých členů řádu nad svým činem.

„Můžu?" zeptal se pro jistotu Malfoye a výraz v jeho obličeji stál opravdu za to.

„Klidně, jak vidíš, mám tu místa víc než dost," odpověděl Draco tou svou ironií, ale bylo na něm vidět, jak je z toho zaražený.

„No právě," zahuhlal Harry pro sebe a sedl si na prázdnou židli. Zdálo se, že tímto se konečně začali lidi kolem stolu vzpamatovávat.

„Jsem rád, že jsi dorazil Harry." Vzal si slovo jako první Brumbál. „Ani nevíš, jak rád tě vidím, jen bych byl rád, kdybys nám odpověděl na několik otázek."

Harry kývl Brumbálovi na pozdrav a vstal.

„Právě proto jsme tady, rád bych všem vysvětlil, proč jsem jednal, tak jak sem jednal. První vám vysvětlím, proč jsem byl pod tajnou identitou jako Patrik Wolf. Víte, ono je to vlastně zcela jednoduché, Harry Potter by byl ze soutěže odvolán ihned, ale Patrik Wolf byl cizí, nikdo si ho moc nevšímal, byl prakticky neviditelný pro většinu lidí. Další důvod je ten, že Adam mě zná, není důležité, odkud ví, co všechno dokážu. Šel by doslova přes mrtvoly proto, aby mě vyřadil ze hry. Tímto se dostávám k dalšímu bodu, chtěl bych, abychom naplánovali společně poslední závěrečný úkol tak, aby vyhrál tady pan Ross a já mohl připravit Bella o jeho moc."